ZOH 2018
Sledovat další díly na iDNES.tv„Michal Krčmář, stříbrný olympijský medailista,“ zaznělo napříč auditoriem na do modra zbarveném Medal Plaza. Vyskočil na stupně vítězů, zařval si, zaťal pěst. Ano, to jsem já.
Při slavnostním vyhlášení nedělního sprintu biatlonistů mu trojnásobná olympijská šampionka v atletice Irena Szewinská pověsila na krk medaili z her v Pchjongčchangu.
Zazněla německá hymna pro vítězného Arnda Peiffera, silný vítr si pohrával s vlajkami, stoupajícími na stožár. „Zaplaťpánbůh, že v takovém větru závodit nemusíme,“ povídal Krčmář. Ale na tu červeno-modro-bílou vlajku, stoupající k potemnělému korejskému nebi, se mu hledělo moc dobře.
Jak už je tradicí, do své medaile si vzápětí pro fotografy i kousl. „Myslím, že je pravá,“ oznamoval s úsměvem. „Málem jsem si na ní totiž vylomil zuby. A je i hezky těžká.“
Je také hezky hezká?
I hezky hezká. Každému závodníkovi, kterému se povede získat medaili, se ta jeho medaile líbí. Tahle je ale zároveň i hezká tak, že je opravdu hezká.
Čtení o medailovém závodě |
Při ceremoniálu jste si v hlavě promítal okamžiky závodu?
Ne, vůbec. Ani nevím, na co jsem myslel. Až když stoupala vlajka, tak jsem myslel na tu naši českou zemi, jak je to hezké, že tady jsme a že ji mohu reprezentovat.
Byla u toho i část týmu, který vám k ní pomohl, například masérka Petra Sedláčková a šéfservisman Tomáš Žídek.
Kdo mohl, tak se dostavil, protože ostatní kluci a trenéři jsou zrovna na tréninku. Zbytek tady byl se mnou. Ta medaile je i jejich prací. Je moc hezké, že ji prožívají se mnou. Nejsem na to sám.
Kam si ji ve vesnici vystavíte?
Nad tím jsem ještě nepřemýšlel. Uvidíme, jestli ji dám do krabičky nebo někde pověsím. Ale budu ji střežit jako oko v hlavě.
Potěžkal jste si už předtím tu, kterou obdržela Veronika Vítková?
Viděl jsem ji zpovzdálí, ale nebral jsem si ji do ruky. Říkal jsem, že si počkám na tu svoji.
Po dlouhém usínání v neděli jste už na dnešek spal dobře?
Devět hodin jako špalek. Po stíhačce jsme byl úplně hotový a šel jsem si lehnout co nejdřív. Ráno jsem potom spal tak dlouho, jak tělo dovolilo. Spánek jsem už vážně potřeboval.
Tolik sil vám nedělní stíhací závod vzal?
Na rovinu, už dlouho jsem nebyl tak unavený jako po té stíhačce, fakt to na mě nějak sedlo. Možná jsem předtím ve sprintu vydal ze sebe víc sil, než jsem sám čekal, a při stíhačce to na mě padlo. Tak jsem si dneska zvolil jen aktivitu ve fitku, byl jsem na rotopedu a pojal to jen tak zlehka, abych vyplavil ze sebe únavu a co nejvíc zregeneroval.
Budete mít dost sil na čtvrteční vytrvalostní závod?
Toho bych se úplně nebál. Na startu, zvlášť když jde o olympiádu, ze sebe vydám maximum. Samozřejmě nevím, kolik těch sil bude, to se teprve uvidí, ale na závod se připravím, půjdu do něj a dostanu ze sebe vše. Těším se. Podmínky by se měly srovnat, za což jsem rád. Mám už svoji medaili, tuhle kapitolu mohu uzavřít a otevřít místo ní ty další olympijské, protože jich tady ještě není málo.
Máte zprávy, jak vaši medaili oslavili u vás doma v Žamberku?
Viděl jsem fotky i videa z domova, co mi naposílali. Oslavy byly bujaré a myslím, že si je všichni užili. Co mám zprávy, tak je zároveň i ve zdraví přežili. Je úžasné, když sleduji, kolika lidem jsem udělal radost. Nejen já, ale i spousta lidí kolem mě, kteří mají na té mé medaili podíl.
