Přihnal se na svém posledním úseku k vedoucímu Němci Peifferovi na posledním úseku jako přílivová vlna, která smete vše. Po položce vleže už ho nechal za sebou. A po položce vestoje Martin Fourcade věděl, že jeho štafetě nikdo titul nesebere.
Běžel poslední kolo a hlasatel v areálu Alpensia vybízel: „Jen se na něj podívejte. On se na trati usmívá. On se doslova směje. On si to užívá.“
Francouzskou smíšenou štafetu přivezl do cíle první o 20 vteřin před posléze stříbrnými Nory. A sám se tak stal i prvním trojnásobným šampionem her v Pchjongčchangu 2018.
„Že se mi to povedlo právě v tomto závodě, je vážně skvělé. Nejen kvůli mně. I z mnoha důvodů,“ podotkl.
Vítězný skok francouzského biatlonového týmu! Zlato ve smíšené štafetě vybojovali (zleva) Anais Bescondová, Marie Dorinová Habertová, Simon Desthieux a Martin Fourcade.
Předně: Kvůli Marii.
Pětinásobná mistryně světa, jedenatřicetiletá Marie Dorinová-Habertová oznámila ukončení kariéry po těchto hrách. Že se přece jen dočkala olympijského zlata, je pro ni tou nejkrásnější rozlučkou.
„Spolu s Marií jsme byli bažanty ve francouzském týmu na mistrovství světa právě tady, v Pchjongčchangu 2009,“ vzpomínal Fourcade. „Šlo o mé první závody za dospělou reprezentaci. A smíšená štafeta tu byla poprvé součástí programu šampionátu.“
Ovšem tehdy ji biatlonisté nikterak emotivně neprožívali.
„Ten závod byl popelkou, spoustě zemí připadal nadbytečný, ani do něj nestavěly své nejlepší,“ vyprávěl Fourcade. „Až zhruba od roku 2012 se postoje týmů k mix štafetě začaly zásadně měnit. A dnes jde nejen pro nás naopak o nejdůležitější a nejprestižnější ze štafet, kterou je i nejtěžší vyhrát.“
Což byl další důvod, proč si právě úterního zlata tolik vážil.
„Často říkáme, že děláme individuální sport, jenže my přitom trávíme více než 220 dní v roce společně. Vyhrát i tuto medaili společně, je pro mě mimořádně emocionální,“ říkal Fourcade.
Poslal tím i vzkaz svému kolegovi ve francouzském olympijském týmu, sjezdaři Mathieu Faivreovi. Ten byl odeslán předčasně domů poté, co pronesl přezíravé poznámky o dalších reprezentantech.
Silných emocí vzbudila úterní smíšená štafeta hodně. Dlouho po ní se rozebírala situace ze souboje o třetí místo, v němž Ital Windisch dle mnohých vjel při spurtu do koridoru Němce Peiffera a zablokoval jej. Německý protest přesto nebyl uznán. „Okradli nás,“ reagoval Peiffer a Laura Dahlmeirová jej podpořila: „Není to férové rozhodnutí.“
Je však nezvratné. Stejně jako osmé místo českého kvarteta.
Zbývají dva biatlonové závody na hrách, štafety žen (čtvrtek) a mužů (pátek). Fourcade je už nyní s absolutním součtem pěti zlatých medailí z her nejúspěšnějším francouzským olympionikem všech dob. Ale zastavit se na tomto čísle nemíní. „Kdybych byl Norem, nejúspěšnější bych ve své zemi ještě nebyl,“ prohodil.
Pravda, v tom případě by osm zlatých biatlonisty Björndalena a lyžaře Dählieho bylo rozhodně mnohem obtížněji dosažitelnou metou.
Ačkoliv ve Fourcadově případě? Kdo ví.
