Ze starší generace jej stále zná málokdo, leč pro mládež je celebritou a uznávanou kapacitou. Může-li ji někdo postrčit ke sportu, je to on. Jedenadvacetiletý chlapík zvaný Kovy, jeden z nejslavnějších domácích youtuberů, má na své diváky nezanedbatelný vliv.
Na olympiádu přiletěl z osobních i pracovních důvodů. Baví ho putování po světě – nedávno se vydal do Íránu či Jihoafrické republiky. A má rád sport. „Jako špunt jsem začal s hokejem, byly mi čtyři,“ probírá se pamětí. S kariérou sekl, když zjistil, že se tréninky konají brzy ráno před školním vyučováním. „Taťko, končím!“ oznámil neoblomně.
Teď vyrábí videa, v nichž zábavnou formou pojednává o politice, showbyznysu, cestování nebo třeba bankovnictví. Na svém hlavním kanále na stránce Youtube.com má 684 tisíc odběratelů.
Ještě jako kluk z ledu přestoupil na florbal, dvanáct let se oháněl s tenisovou raketou – čtyři roky dokonce závodně. Kvůli pracovnímu vytížení soutěžení omezil, ale aspoň jednou za čas si jde zaběhat.
Olympiády kdysi poctivě sledoval u televize. Valil oči na pompézní zahajovací estrády. Fandil střelkyni Kateřině Emmons. „A mám jednu bizarní příhodu,“ říká s úsměvem. „Pořádal jsem doma olympiády pro své plyšáky, kterých bylo asi šedesát. Obvykle vyhrálo to nejnovější zvíře, protože jsem ho měl zrovna nejradši. Nejdál vrhlo koulí nebo nejdál dojelo na sáňkách.“
Teď se vydal na první skutečné hry na Dálný východ a podobně jako při svých předchozích výpravách nadšeně pozoruje všechno, co se kolem něj děje: „Fascinuje mě třeba to, že na druhé straně světa stojí nějaký Český dům, kde se točí české pivo a peče český chleba.“
Chce zajít na oblíbený hokej, který kdysi zatratil kvůli časnému vstávání. Láká ho biatlon i rychlobruslení, jež naživo ještě nikdy neviděl. Plánuje setkání s Martinou Sáblíkovou nebo s Evou Samkovou. „Rád bych vyzpovídal co nejvíc sportovců. Někteří se v médiích nedostávají na přední stránky, takže se svým divákům chystám přiblížit disciplíny, které nejsou tak populární.“
Přirozeně si uvědomuje, že se jeho úspěch zrodil na internetu. Že statisíce dětí tráví většinu svého volného času hraním her a sledováním videí na webu. Zároveň se ale snaží vyhnat své obecenstvo od mobilů a počítačů ven. Aby se rozhlédlo po vlasti i za hranicemi.
„Vztah k pohybu naštěstí patří k naší historii, už dávno přece Češi cvičili v Sokolech. Sportovní kroužky jsou mezi dětmi pořád hodně rozšířené. Doufám, že tahle tradice nezmizí. Osobně jsem rád, že jsem se třeba naučil hrát tenis.“
Kovář chválí Český olympijský výbor za to, že se věnuje sociálním sítím, jejichž prostřednictvím oslovuje mnoho lenošících žáků a dorostenců. Internet, na němž tak často visí, je v ideálním případě přitáhne od displejů na hřiště.
A přispět může i současná Kovyho mise v Koreji.
