Právník Štovíček: Olympijský výbor by se neměl chovat dětinsky

Týden před startem olympijských her v Pchjongčchangu omilostnila Mezinárodní sportovní arbitráž 39 ruských sportovců. Osmadvacet z nich dokonce může startovat na blížící se olympiádě. „Jsem rád, že takové rozhodnutí přišlo,“ říká expert na sportovní právo Jan Šťovíček.

Právník Jan Šťovíček | foto: archiv

Považujete verdikt za správný?
Za naprosto správný, navíc velice kvalitně a dobře podložený. Mrzí mě jen, že přišel tak strašně pozdě. Je to dva roky, možná déle, co se celá kauza řeší, a od začátku mnoho expertů tvrdí, že je potřeba posuzovat jednoho sportovce po druhém. U každého se podívat, co na něj máme, a pak si říct: Stačí to, nestačí to? Tohle se doposud nestalo. Až CAS to udělala a zvládla to během jednoho týdne, což je rekordní doba.

MOV reaguje

Třináct ruských sportovců a dva trenéři, kterým Arbitrážní soud pro sport (CAS) ve čtvrtek kvůli nedostatku důkazů zrušil doživotní tresty za doping, se mohou ucházet o start na olympijských hrách v Pchjongčchangu.

Mezinárodní olympijský výbor rozhodl, že jejich žádosti prošetří komise zabývající se pozváním jednotlivých ruských sportovců.

To je jistě pravda. Na druhou stranu, do startu olympiády zbývá pár dnů. Není to pro očištěné ruské sportovce pozdě?
Je to pozdě, ale je také dobře, že k tomu došlo. Já teď budu držet palce jak těm očištěným, tak těm, které nikdy neusvědčili a stejně nebyli vyzváni, aby je Mezinárodní olympijský výbor pozval dodatečně. Protože jeho reakce byla spíš taková, že na olympiádu pozvánku dostat nemusí, což mi přijde trochu unfair.

MOV se nejprve netvářil, že by Rusy chtěl na hry dodatečně pozvat (aktuální vývoj viz box vpravo). Spíš zvažoval odvolání proti verdiktu CAS k nejvyššímu švýcarskému soudu.
A je to jeho právo napadnout platnost rozhodnutí CAS. Nicméně nevěřím, že by to mělo velkou šanci na úspěch, protože žalobu je možné podat jen z určitých procesních důvodů, z důvodu procesní vady, což asi nebude tento případ. Osobně mě mrzí, že olympijský výbor neakceptoval rozhodnutí arbitráže. To totiž bylo nezávislé, CAS nepodlehla tlakům, které tam musely být. Vážím si stanoviska těch rozhodců, protože to nebyla jednoduchá situace. V demokratické společnosti a v právním státě se podobná rozhodnutí respektují, tím spíše pokud se věc táhla tak dlouho nepochybně nikoliv z viny sportovců, a pokud do olympiády zbývá týden. Je mi líto, že se s tím MOV nedokáže smířit, a hrozí „nepozváním“, které nevím, jak by odůvodnil, když jsou sportovci CASem od dopingových podezření očištěni.

Skoro to vypadá, jako kdyby se představitelé olympijského výboru urazili. Přitom rozhodnutí očistit některé ruské sportovce ještě nepopírá státem řízený doping v Rusku.
Ano, tohle nemůžeme směšovat. Jsou sankce, které Mezinárodní olympijský výbor uložil tomu ruskému. Suspendoval systém, který tam byl tím, že Rusko jako stát nebude na olympiádě, ruští sportovci neuslyší hymnu, nebudou tam mít svou vlajku. Což je správně, nikdo nepochybuje o tom, že státem řízený dopingový program v Rusku probíhal. Ale pak jsou tady i sankce vůči jednotlivým sportovcům. U jedenácti z očištěných dospěla arbitráž k tomu, že tam nějaké důkazy jsou, proto jim zakázala účast v Pchjongčchangu. U těch zbývajících osmadvaceti důkazy chyběly úplně. Dá se to i zpopularizovat.

Ruský dopingový skandál

Vývoj přehledně

Povídejte.
Srovnal bych to se sankcemi vůči Severní Koreji. Můžete trestat režim z hlediska mezinárodního společenství tak, že zakážete dovoz ropy a podobně. To jsou sankce vůči systému, ne vůči jednotlivcům. Pak je tady ta druhá rovina, kdy se trestají jednotliví sportovci, jako to teď udělala CAS, a to je, jako kdybyste trestali jednotlivé Severokorejce. A asi nebudete trestat ty, kteří se ničeho nedopustili, ale spíš ty, kteří se aktivně účastní na tom zločinném režimu. Když se ty dvě věci spojí, je to kolektivní vina, která je v dnešním právním systému nepřípustná. Mám radost, že se myšlenka kolektivní viny rozhodnutím CASu definitivně odmítla. Je to důležitý precedent.

Co můžou tyhle nové informace v kauze způsobit? Mohou znovu nastartovat ruský bojkot, budou chtít Rusové na hrách svou vlajku a podobně?
Ruští sportovci po tom určitě budou volat, ale je to stejné jako s těmi severokorejskými občany, kteří by chtěli zrušit sankce vůči svému režimu. Nikdo nepochybuje o tom, že státem řízený dopingový program v Rusku probíhal, proto jsou ty sankce vůči systému správné a nemyslím si, že by se měly měnit. Ovšem stejně jako občané Severní Koreje by měli tlačit na tamní režim, aby se změnil a sankce byly zrušeny, tak ruští sportovci by měli tlačit na ruský olympijský výbor, aby do budoucna fungoval tak, jak má. To je smysl a cíl trestání systému. Spíš očekávám něco jiného.

A to?
Řada sportovců, kteří byli suspendováni po dobu jednoho roku a více, se bude domáhat náhrady škody. Rozhodnutí MOV je stálo spoustu zmařených příležitostí, spoustu nákladů na obhajobu, spoustu peněz za případná vítězství. A najednou se ukázalo, že proti nim nejsou důkazy. Proto bych se nedivil, že by požadovali nějakou náhradu škody, omluvu a podobně. V tomto smyslu se již někteří i vyslovili.

Možná by jim jen stačilo, kdyby je teď olympijský výbor dodatečně na hry do Koreje pozval.
Možná, ale to byl musel MOV změnit přístup. Vždyť na rozhodnutí arbitráže v podstatě řekl: No dobrá, sice jste osvobození, ale to neznamená, že na olympiádu pojedete. Když se nám nepodařilo zakázat vám to, tak vás na ni nepozveme. A to podle mě není fér, je to podpásovka a ze strany MOV, ten by k tomu měl zaujmout férový přístup. Měl by říct, že tihle sportovci jsou očištěni a pozvat je. Důvod pro jejich vyloučení z her přece rozhodnutím CASu odpadl. Jsem zvědavý, jak nakonec olympijský výbor bude postupovat. Jestli férově a rozumně, nebo bude vykonávat nějakou mstu, což mi přijde dětinské.

V dopise, kterým MOV ruské sportovce pozvala, se píše, že jde o definitivním rozhodnutí. Existuje i přesto možnost, že na olympiádu odletí i další? Třeba biatlonista Anton Šipulin nebo běžec na lyžích Sergej Usťugov, kteří nemají žádnou dopingovou minulost?
Určitě můžou u arbitráže žádat, aby prohlášení přezkoumala, tohle bych určitě nevylučoval. Oni jsou teď očištění a žádají, aby je MOV znovu pozval. Pokud nepozve, já bych se na arbitráž obrátil a žádal, ať rozhodne. Pídil bych se po důvodech, proč zrovna oni konkrétně na olympiádu nejsou pozvaní. Pokud by to bylo kvůli tomu, že daný sportovec neměl výsledky, tak to může být taky podpásovka, protože byl třeba neprávem suspendovaný a nemohl závodit. Říct – my vás nezveme, to je jednoduché. Ale musíte to zdůvodnit.

Což se třeba u Šipulina s Usťugovem a dalšími vůbec nestalo.
U nich, u pěti pěti hokejistů a i dalších. Pro ně je teď největší problém čas. Oni ten proces teprve musí zahájit, jsou v něm trochu pozadu a je otázka, jestli to stihnou. Nebo se MOV umoudří, vezme své rozhodnutí zpátky a nechá je na olympiádu jet.

Anebo taky ne a pak se bude hrát o hodiny.
Času opravdu moc není. V Lausanne ale zasedl speciální panel, který v období před olympiádou řeší podobné případy velmi rychle v řádů dnů a hodin.

Takže za týden, který zbývá do startu olympiády, by se případný protest Rusů stihl vyřešit?
Systém na to připraven je. Vůbec jsem nečekal, že se se to řízení 39 sportovců podaří zvládnout za týden. Arbitráž tady ukázala obrovskou akceschopnost. Během jednoho týdne udělala to, co nikdo jiný během dvou let. Je neuvěřitelné, že se to povedlo. A když to dokázala u těch 39 sportovců, věřím, že se to speciálnímu ad hoc panelu povede i tentokrát. Teoreticky se to stihnout dá.