Ve čtvrtek večer se to stane.
Ale nejprve pohleďme na úterní semifinálové běhy.
Sydney McLauglinová-Levroneová utíká v tom svém v poklidu a s obrovským náskokem před zbytkem soupeřek a vítězí za 52,13, s převahou 1,7 sekundy.
Femke Bolová o chvíli později sice zdaleka takový náskok nemá, poslední desítky metrů viditelně vypouští, přesto je v cíli za 52,57.
„Dnes jsem se cítila před startem až tak moc uvolněně, že jsem se radši šla zeptat mého kouče Laurenta Meuwlyho, jestli to je v pořádku,“ říká Nizozemka.
Americká sokyně se naopak rozhovoří o tom, jak ji vyzyvatelka Bolová motivuje: „Železo železem se ostří. Navzájem na sebe tlačíme.“
Zatím se v Paříži jen na dálku okukovaly. Jak dobrá ta druhá je?
Protože to vše byl teprve předkrm.
Hlavní chod se servíruje ve čtvrtečním finále.
Rekordy a zase rekordy
Zčásti kvůli zraněním, protichůdným prioritám a radikálně odlišným závodním kalendářům se už 24 měsíců v jednom běhu nepotkaly. Tím větší vzrušení jejich nadcházející souboj vyvolává.
„Chci na Sydney zaútočit. Věřím, že toho jsem schopna,“ vykládá Bolová, která už na Stade de France na sebe strhla pozornost i skvostným finišem ve smíšené štafetě, v němž zlikvidovala patnáctimetrový náskok týmu USA a zajistila Nizozemsku zlato.
McLaughlinová-Levroneová v této štafetě nenastoupila. I nad překážkami závodila v sezoně pramálo, proto ani není klasifikována ve světovém žebříčku. Když se však zjevila na americké olympijské kvalifikaci v Eugene, byl z toho rázem nový světový rekord, už pátý v jejím podání. Své dosavadní maximum stlačila o tři setiny na 50,65.
Loni si chtěla od překážek zcela odpočinout a mínila v Budapešti pro změnu zaútočit na světový titul z hladkých 400 metrů. Ale zranění kolene ji vyhnalo ze závodů ještě před šampionátem.
Mimochodem, i ta hladká čtvrtka v jejím podání je obdivuhodná – 48,74. A u Bolové 49,17. Dva roky po sobě na ní Nizozemka vylepšovala světový halový rekord, který předtím 41 let držela Jarmila Kratochvílová.
Nad překážkami se Bolová loni stala při absenci úhlavní sokyně mistryní světa. A letos jako druhá žena v historii pokořila časem 50,95 hranici 51 sekund.
Bambi a básnířka
McLaughlinová-Levroneová měří 175 centimetrů, Bolová je o pět centimetrů vyšší. V čase semifinále bylo ještě oběma 24 let, dnes 7. srpna Američanka slaví 25. narozeniny. Obě mají stejného sponzora i ladný běžecký styl.
„Ohromují mě svým přirozeným a elegantním krokem,“ říká někdejší britská finalistka olympiády na 400 metrů překážek Eilidh Doyleová (dříve Childová). „Nevím, jestli je to i kvůli novým typům treter, které lépe pomáhají udržet kadenci a krok, ale v jejich podání vypadá běh na 400 metrů překážek tak pohodlně.“
Bolová se v dětství nejprve věnovala judu, než následovala bratra mezi atlety. Tehdy dostala přezdívku Bambi, protože byla nejmladší a trochu nemotorná.
McLaughlinová-Levroneová je od dětství atletkou – a také básnířkou, jejím největším koníčkem je totiž psaní poezie. „Paříž je mým splněným snem nejen kvůli olympiádě,“ tvrdí. „Miluju zdejší atmosféru, obchody i kavárny,“
Obě začaly studovat na vysoké škole, ale Američanka své působení na univerzitě v Lexingtonu předčasně ukončila, aby se věnovala pouze atletice. Bolová naopak nadále studuje komunikaci ve Wageningenu.
McLaughlinová-Levroneová už je dva roky vdanou ženou, Bolová zasnoubená.
Nizozemka přesvědčuje reportéry, že mimo dráhu si rozumí. „Jsme se Sydney kamarádky, i když se moc nevídáme. Obě víme, jak obtížnou disciplínou 400 metrů překážek je. Mám k ní velký respekt. Vím, jak je odhodlaná a pracovitá. Motivuje mě, co dokázala. Vede mě to k myšlence: Možná bych to mohla dokázat také.“
Copak by mohla běžet i pod 50?
Na vzájemné souboje vede Američanka 2:0. Porazila největší sokyni na olympiádě v Tokiu 2021 a mistrovství světa v Eugene 2022.
„V Tokiu jsem vyrazila jako blázen a snažila se až do 300 metrů držet tempo se Sydney a s Dalilah Muhammedovou – a pak jsem trochu umřela,“ vzpomíná Bolová.
„A v Eugene? Tam mi Sydney utíkala před cílem o tolik, až jsem začala pochybovala o svých schopnostech. Ale potom jsem uviděla její čas, nový světový rekord, a pomyslela si: Wow, to mnohé vysvětluje.“
Od té doby se Bolová cítí nad překážkami mnohem silnější.
„V posledních dvou letech si Femke při absenci Sydney zvykla, že před sebou v závěru závodů na překážkách nemá žádné soupeřky. Bude to pro ni teď zase trochu jiná situace,“ připomíná Eilidh Doyleová. „A bude to pravděpodobně i nejnapínavější vzájemný souboj, jaký se kdy nad překážkami odehrál. Mým favoritem nadále zůstává Sydney.“
Britka předpokládá, že obě se budou v závěru finále držet na stejné úrovni. „Pak může rozhodnout i to, kdo koncovku lépe ustojí v hlavě. Pokud cítíte, že někdo skáče přes překážky ve stejnou dobu, snadno můžete udělat drobnou chybu.“
Legendární americký překážkář Edwin Moses, olympijský vítěz z let 1976 a 1984, se dokonce domnívá, že McLaughlinová-Levroneová by v Paříži mohla pokořit zdánlivě nepřekonatelnou magickou hranici 50 sekund. „Je toho schopná. Opravdu ano,“ říká.
„Mám před očima i scénář, kdy jsou ona i Bolová vedle sebe nad osmou překážkou. Potom půjde o to, která z nich se dopustí chyby a bude muset udělat mezi překážkami patnáct kroků místo čtrnácti,“ dodává Moses.
Karsten Warholm, světový rekordman na trati 400 metrů překážek mezi muži, vyzdvihuje: „Sydney má rychlost, která pravděpodobně nemá obdoby. Ale Femke má vážně dobrou techniku, extrémní výdrž a je to bojovnice. Měli bychom vidět úžasný boj. Tohle je závod, který si nesmíte nechat ujít.“
Bolová před finále plánuje: „Udělám to samé jako vždy. Odpoledne si na chvilku i lehnu, budu odpočívat, vizualizovat si závod. A zkusím zůstat v klidu. Protože pokud budu nervózní a napjatá, budu se na startu cítit vyčerpaná.“
Před čtvrtečním finále nejčastěji zaznívají dvě otázky.
Bude Bolová schopna sesadit z trůnu tu (zatím) nejlepší?
A dokáže McLaughlinová-Levroneová znovu zlepšit světový rekord?
Odpovědět „Ano“ na obě tyto otázky nelze.