Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Ti všichni rezolutně odmítají návrat ruských sportovců na mezinárodní scénu.
Takový vzkaz nyní zaslali vedení MOV ze zasedání svých vrcholných sportovních představitelů v grónském Nuuku.
Důvod k jejich postoji? „Je prostý. Situace s válkou na Ukrajině se nezměnila,“ uvedli. Rusko s podporou Běloruska nadále okupuje cizí zemi a dopouští se v ní krutostí, kterými se zabývá Mezinárodní soud pro lidská práva.
„Proto nadále jednoznačně podporujeme naše stanovisko neumožňovat ruským a běloruským sportovcům mezinárodní sportovní účast,“ stojí ve společném prohlášení severských zemí. „Není správný čas uvažovat o jejich návratu. Naopak, vyjadřujeme naši neochvějnou podporu ukrajinskému lidu.“
Svůj postoj Seveřané zveřejnili v době, kdy na rozdíl od atletů přijala Rusy zpět Mezinárodní federace plaveckých sportů FINA, byť pod neutrální vlajkou a s omezením, že na mezinárodních akcích smí startovat maximálně jen jeden „neutrální“ ruský sportovec na disciplínu, zatímco z ostatních zemí většinou dva.
Plavci z Ruska a Běloruska se bez vlajky mohou vrátit do soutěží |
Severské země jsou v odporu k návratu Rusů konzistentní. Hans Natorp, předseda Dánského olympijského výboru, si za své ostré protiruské postoje dokonce vysloužil pokárání od prezidenta MOV Thomase Bacha. Šéfovi MOV se nezamlouval ani postoj polské vlády, která Rusům a Bělorusům uzavřela cestu na letošní Evropské hry.
Bach nadále tvrdí, že připuštění ruských sportovců s neutrálním statutem představuje „zlatou střední cestu“ a že kritika takového řešení ze strany některých evropských vlád je „politováníhodná“.
Thomas Bach, prezident Mezinárodního olympijského výboru, na jednáních o návratu ruských a běloruských sportovců v Lausanne
Spekulovalo se dokonce, že MOV umožní ruským a běloruským sportovcům kvalifikovat se na pařížskou olympiádu z Asijských her v čínském Guangžou, které začnou 23. září, ale tato varianta byla kvůli „technické náročnosti“ vedením asijského sportu odmítnuta.
Aktuální severské prohlášení bylo (úmyslně?) načasováno těsně před zasedání výkonného výboru MOV, který má ruskou otázkou znovu řešit tento pátek.
Reakce sportuna válku na Ukrajině |
Silnou podporu nacházejí seveřané především v Polsku a Pobaltí. Lotyšsko jako první země po Ukrajině pohrozilo letos v únoru bojkotem her v Paříži, pokud se na nich objeví ruští sportovci.
Nově zvolený předseda Lotyšského olympijského výboru Janis Buks v srpnu oznámil: „Dokud budou ruští vojáci na Ukrajině válčit, můj osobní názor je, že Rusové a Bělorusové se her zúčastnit nemohou. Byla by to absolutní neúcta k těm Ukrajincům, kteří byli zabiti, kteří vyhnáni ze svých domovů. Neutrální vlajka nijak nemění status agresorských zemí, protože žádný sportovec se nemůže připravit na olympijské hry bez podpory své země.“
Hra o hry a olympijský cynismus. Maďaři: Pusťte Rusy do Paříže, pomůžete míru |
Evropa však v tomto směru není jednotná. Ukázalo to letos i zasedání Evropských olympijských výborů v Olympii. Řecký prezident tohoto uskupení Spyros Capralos tam víceméně umlčel Allu Tarasiukovou, manažerku Ukrajinského olympijského výboru, a Petera Reineba, ředitele Švédského olympijského výboru, když ve svých proslovech odsuzovali možný návrat ruských sportovců.
„Jakákoliv politická prohlášení jsou zde přísně zakázána. Doporučení k návratu už vydal MOV a dál o tom nebudeme diskutovat,“ uvedl tehdy Capralos. Oběma funkcionářům dokonce nechal údajně vypnout mikrofony, když chtěli reagovat.
„Přitom právě v Rusku jdou sport a politika v jedné ruce,“ podotkl předseda lotyšských olympioniků Buks.
