A vy jste dramatickou soutěž prožíval nezvykle nervózně?
Abych se přiznal, ve čtvrtek mi nebylo úplně dobře, chodil jsem po vesnici sem a tam a říkal si: Ať už to mám za sebou, ať už to mám za sebou.
Trenér českých šermířů Oldřich Kubišta.
Hodně jste pak svému týmu věřil před medailovou bitvou s Francouzi?
My jsme s nimi šermovali dvakrát v letošní sezoně. Před dvěma měsíci jsme dostali o hodně (na ME v Basileji 33:45 v semifinále) a v Heidenheimu na Světovém poháru nás taky v téhle sestavě převálcovali (32:45 ve čtvrtfinále). Takže jsme si s klukama řekli, že to zápas sice bude těžký, ale ne že by byl dopředu prohraný.
Odhodlali jste se v něm dokonce i vystřídat Martina Rubeše za náhradníka Michala Čupra. Šlo o složité rozhodování?
Martin měl problémy se zády, i proto jsme ho raději střídali. Jasně, byla to nejistota, Michal byl nerozcvičeným závodníkem, celou dobu nešermoval. Přesto to vyšlo, Francouzi nedošli přes něj k bronzu.
Je to fiasko. Francouzi vstřebávají, že je o bronz připravili podceňovaní Češi |
A pak přišel Jakub Jurka. Co se dá říct o jeho úžasných koncovkách proti Itálii i Francii?
Proto tam na konci je. Když se rozjede, není k zastavení. Viděli jsme to už s Italy. Pak v semifinále s Japonci dotáhl ztrátu minus čtyř bodů, jenže Masaru Jamada potom přeřadil.
Přeřadil?
Jamada je vítězem Světového poháru z Heidenheimu. Je zvyklý prohrávat třeba i o čtyři nebo o pět a vzápětí přeřadit a nasadit jinou, úspěšnější taktiku. Proti Japoncům tedy Kubovi zvrat nevyšel. Říkali jsme si pak: Takhle blízko medaili už nebudeme. A najednou byla naše.
Jakub Jurka se snaží vybojovat českému týmu bronzovou medaili.
Jurka k ní výrazně přispěl dalším ohromujícím obratem v duelu proti Yannicku Borelovi. Přesto, jak vám bylo po těle, když se Borel v úplném závěru ještě chytil a stáhl na rozdíl jediného bodu?
Viděl jsem, že Kuba začal trošku cítit vítězství. Dvanáct vteřin před koncem byl plus čtyři zásahy. V takové situaci, když se Kubovi až tak moc daří, je pro mě obtížné takticky ho zatáhnout. Proto tam na mě gestikuloval, protože já ho zatahoval, aby couval těch sedm metrů dozadu a ubíral tím čas.
Kulisa v hale byla strhující, bouřlivá, ohlušující. Nebál jste se, že váš tým semele?
Měli jsme seminář s mentálním koučem Honzou Mühlfeitem, který s námi spolupracuje a připravoval nás na vše, co tu máme čekat. Tři dny jsme v hale atmosféru nasávali a zároveň si doznávali, že nevíme, co s námi provede. Ale když jsme porazili Italy, ohromně nás to nakoplo. Kluci už proti nim šli nad limit. Italové jsou mistři světa, vloni jsme s nimi na šampionátu prohráli o kousek v koncovce (36:38 ve čtvrtfinále). A teď jsme přes ně prošli.
Hrdina bronzové bitvy Jurka: Byl jsem v transu. Já ani nepočítal skóre |
Povězte, jaká celá tahle parta je?
Kluci? Neuvěřitelná generace. Jirka Beran končí, ve 42 letech zažil takhle úžasný poslední zápas. Další kluci jsou mladí, pojedou určitě do příští olympiády, Michal Čupr je ročník 91, Martin Rubeš 96, Kuba Jurka 99. V téhle sestavě budeme šermovat příští kvalifikaci. Celkem 70 federací v kordu družstev bude zase bojovat o olympiádu. Šestnáct z nich je velmi vyrovnaných. A jen osm se na ni dostane.
Co ta medaile může znamenat pro celý český šerm?
Z domova mi hlásí, že zápas s Francouzi sledoval snad každý český sportovní fanoušek. Už to je úžasné. Jsem známý svojí prořízlou pusou. Kdyby mi ale někdy někdo v životě řekl, že budeme stát v Grand Palais proti osmi tisícům lidí a domácím Francouzům a že tam urveme bronz, řekl bych mu, ať už to nehulí… Upřímně, nezlehčuju to.
Máte dokonce dvě medaile ze dvou po sobě jdoucích olympiád.
Což je samozřejmě pro mě sen. Od září budeme otevírat olympijské centrum pro fleret v Praze v Havlíčkových sadech a už se začala budovat také nová šermírna v Letňanech, do dvou let má být hotová, s deseti planšemi. Sašu Choupenitche stahujeme do České republiky, vrací se k nám i další kluci ze zahraničí. Vidím budoucnost dobře.
Kubo, to byl výkon století. Jak šermíři říkali: Štípněte nás, jestli nespíme |
Alexander Choupenitch zatím ponechává před médii v utajení jméno svého nového kouče. Ovšem vy ho znáte, že?
Ano. Mohu jen říci, že máme nachystaného trenéra špičkového. Věřím tomu, že jednoho z deseti nejlepších na světě. Pro Sašu a pro celou skupinu.
Co tedy čekat od českého šermu na hrách v Los Angeles 2028?
Věřím, že tam můžeme myslet i na účast dvou družstev.
Oslavy bronzu? Ve vší počestnosti do šesti ránoBeran vzkazoval tátovi: Ty brďo, tati, bylo to fakt dobrý V Českém domě ve čtvrti La Vilette, kde při bronzovém zápase proti Francouzům fandilo u videostěn asi 200 návštěvníků, v pátek večer kvůli družstvu českých kordistů posunuli i zavírací hodinu. „Zdrželi jsme se totiž, Jirka Beran musel na dopingovku,“ vyprávěl Martin Rubeš. „Ale lidi tu zůstali, čekali na nás a byli naprosto skvělí, prostě další zážitek do konce života. Nabudili nás energií, rozdali jsme asi miliardu podpisů, trsali, slavili, bylo to famózní.“ V sobotu odpoledne se do Českého domu ještě jednou vrátili. Jiří Beran vyprávěl, jak si po zápase telefonoval se svým otcem, který spolukomentoval pro Českou televizi. „Předtím jsem mu říkal: Hele, až budeš komentovat, tak tam nemůžeš říkat všechny ty tvoje výrazy. Ale on to zvládnul bravurně, tak můžu říct: Ty brďo, tati, bylo to fakt dobrý.“ Noc na sobotu měli každopádně šermíři krátkou. „Oslavy se trochu protáhly,“ přiznával poté Michal Čupr. „Ale samozřejmě proběhly ve vší počestnosti. Do šesti do rána,“ zasmál se Jakub Jurka. „Potřebovali jsme se s každým vyfotit. A nebudeme ani říkat, že jsme si jen ťukli a šli zase domů. Když se podaří medaile z týmů jednou za sto let, musí se slavit adekvátně.“ |
