Australská královna peřejí příležitostně vystupuje také jako motivační řečník.
A má o čem vyprávět.
O své obrovské vůli i nervech ze železa.
Ve středu je v areálu ve Vaires-sur-Marne předvedla. Finálová jízda Jessiky Foxové se stala ódou na vodní slalom. Překypující energií. Bezchybná. Spontánně oslavující za cílem.
Věděla, že předvedla cosi výjimečného. Výkon, který byl víceméně nepřekonatelný.
Navíc ho předvedla přesně ve chvíli, kdy o to šlo nejvíc.
„Jess je fenoménem už delší dobu,“ říká o ní Gabriela Satková. „Ale tím, co tady v Paříži ukázala, nejdřív v kajaku a dnes i v kánoi, jen potvrdila, že je opravdu jinde než zbytek světa.“
Satková ji porazila v semifinále i v kvalifikaci.
Po finále nicméně mladá Češka ujišťovala: „Strašně Jess to zlato přeju a jsem moc ráda, že je mojí kamarádkou. Všechny nás motivuje, abychom makaly ještě víc. Je odhodlaná, velký dříč a zároveň závodnice s dobře nastavenou hlavu. Nikdy se nebojí, nejistí jízdu, jde do toho na 150 procent.“
Jen na Světovém poháru v Praze ji letos Satková porazila.
„Ale to je právě na sportu krásné, že i ten, kdo je celkově jasně nejlepší, nevyhrává pořád, ne?“ pousmála se Češka. „Třeba i proto, že voda někdy udělá, co zrovna nečekáte. Kdyby to takhle nebylo, nemáme my ostatní proti Jess šanci.“
Ve 30 letech Foxová rozhodně kariéře sbohem dávat nehodlá. Do Los Angeles 2028 chce na své páté hry. A další olympiádu pak hostí australské Brisbane.
„Tam budu určitě také,“ oznámila s úsměvem. „Jen ještě nevím, jestli jako závodník, nebo dobrovolník.“
Její konkurentka Satková přešla v dětství od plavání k vodnímu slalomu kvůli zdravotním potížím. Foxová se původně věnovala gymnastice. Jenže když si v roce 2005 zlomila při cvičení ruku, vrhla se raději naplno na sport svých rodičů.
Dnes může říci, že výrazně překonala vše, co rodiče v peřejích dosáhli. Dokonce i pokud bychom jejich medaile sečetli.
Přitom ta sbírka je úctyhodná.
Tatínek, Brit Richard Fox, byl ve vodním slalomu pětkrát mistrem světa.
A maminka, Francouzka Myriam Fox-Jerusalmiová, se stala světovou šampionkou dvakrát. Navrch má olympijský bronz z Atlanty 1996, kde triumfovala Štěpánka Hilgertová.
V roce 1998, s tehdy čtyřletou Jessicou, se rodiče přestěhovali z Marseille do Sydney, kde táta dostal nabídku, která se neodmítá - stát se před hrami v Sydney trenérem australského národního týmu.
Už tam zůstali.
„Jsem Australanka, ale ráda říkám, že mám v sobě i kus Francie a Británie,“ konstatovala Foxová.
Maminka Myriam byla a stále zůstává její trenérkou.
„Není pro mámu jednoduché hledat ideální hranici pro přechody z pozice trenéra na roli mámy a zase zpátky,“ řekla Foxová. „Jde o něco, co jsme se s mámou učily postupně a jsme na sebe hrdé, že jsme rovnováhu našly. I když je to občas docela náročné.“
Na kontě má nyní tři tituly olympijské vítězky a deset mistryně světa. Ba co víc, ve středu se stala prvním australským olympionikem v historii se šesti individuálními olympijskými medailemi. Předstihla tak i plaveckou legendu Iana Thorpa.
Aby toho nebylo málo, Foxová je zároveň prvním vodním slalomářem se šesti medailemi z her, za sebou nechala Michala Martikána s pěti. „Jednoho z mých idolů,“ uvedla. „Přitom nikdy jsem na takové rekordy nemyslela. Nepřipadaly mi dosažitelné. Tohle všechno je prostě kouzelné.“
A může to být ještě kouzelnější.
Jessica Foxová bude v závěru týdne i největší favoritkou nové olympijské disciplíny kayakcrossu.









































