„Jak je možné, že soupeř měl jedenatřicet trestných hodů a my jen šest? To mi musí někdo vysvětlit, protože jde o naprostý výsměch,“ rozčiloval se trenér Royal Ivey, jenž strávil v NBA dvanáct sezon jako hráč a v současnosti působí u Houston Rockets jako asistent.
Všímal si, že jeho svěřenci se favoritovi v čele s Nikolou Jokičem dokážou vyrovnat. I proto dával volný průchod emocím už během zápasu. Několikrát naštvaně gestikuloval rukama, pokřikoval na sudí.
„Řekli mi, že jestli nepřestanu, vykážou mě ze střídačky. Musel jsem se uklidnit kvůli klukům, kteří teď brečí, protože tam nechali všechno. Raději bych prohrál o třicet bodů, než aby se nám stalo tohle,“ zlobil se dvaačtyřicetiletý Američan.
Trenér basketbalistů Jižního Súdánu Royal Ivey se zlobí na rozhodčí během utkání se Srbskem.
A nebyl sám. Kritikou nešetřil ani Luol Deng, jeho asistent a zároveň předseda basketbalové asociace v Jižním Súdánu. Podle něj rozhodčí poškodili mužstvo záměrně.
„Nedovolili nám hrát tak agresivně jako Srbům. Na jejich styl už jsou zvyklí, ale když se tak prezentujeme i my, pískají nám jeden faul za druhým. Jako by existovalo stigma, které znevýhodňuje africké týmy.“
Ne, takhle si on, Ivey ani hráči konec na olympijském turnaji nepředstavovali. Teprve až opadnou vášně a zmizí bezprostřední zklamání, všichni si uvědomí, jak výjimečného počinu dosáhli.
Luol Deng believes that the absence of African referees at the Olympics results in a different standard of officiating, as these refs may not be accustomed to the physicality of African players 🗣️ #Paris2024 https://t.co/WdyxfVzFE6
Do Paříže přijeli v pozici outsidera, kterému snad nešlo nepřát.
Vždyť členem mezinárodní basketbalové federace FIBA se stali teprve před necelými jedenácti lety, k prvnímu oficiálnímu zápasu nastoupili v roce 2017. Až dosud měli za sebou jedinou účast na světovém šampionátu a mistrovství Afriky.
Abyste pochopili, o jak významnou událost se pro Jižní Súdán jedná, musíte získat alespoň částečné povědomí o jeho historii.
Američané nasázeli stovku i potřetí, Srbové se s Jižním Súdánem zapotili |
Dvě krvavé občanské války rozesely miliony Súdánců po celém světě. Druhá z nich trvala dvaadvacet let (1983-2005), žádný konflikt v novodobé historii afrického kontinentu nebyl delší.
Jižní část země čelila etnickému a náboženskému útlaku ze severu, usilovala o autonomii. Suverénním státem se stala 9. července 2011, ale nepokoje pokračují dodnes.
Ekonomická situace se řadí k nejhorším na světě, miliony lidí žijí v nuzných podmínkách, bojují s hladem a nemocemi. Postup na olympijské hry přinesl zbídačené zemi alespoň trochu radosti ve složitých časech.
Basketbalisté Jižního Súdánu se radují během utkání se Srbskem.
„Pokaždé, když jdeme do akce, spojujeme všechny fanoušky a obyvatele Jižního Súdánu. A to je daleko důležitější než jakákoliv vítězství nebo porážky,“ hlásil před turnajem Ivey.
„Dokázali jsme něco mimořádného. Věděl jsem, že když budeme tvrdě pracovat, může se nám to povést. Olympijské hry jsme si vytyčili jako náš hlavní cíl. A teď jsme tady,“ usmíval se Deng.
Když přišel Wembanyama, hala málem spadla. Jaký je olympijský basket v Lille? |
Právě on má v celém příběhu naprosto zásadní roli.
V NBA strávil patnáct sezon, dvakrát (2012, 2013) se stal členem All-Star týmu. Když ukončil kariéru, klidně si mohl spokojeně žít v zámoří nebo v Londýně, kde v mládí studoval.
Místo toho se vrátil do Afriky. A rozhodl se pomáhat rodné zemi, odkud jako pětiletý utíkal s rodiči před válkou. „Jsem přesně tam, kde mám být,“ popisoval pro renomovaný web The Athletic.
Nadšený Luol Deng po výhře Jižního Súdánu nad Portorikem.
V uprchlickém táboře v keňské Kakumě nechal vybudovat basketbalové hřiště. Založil hráčské programy, přivedl s sebou trenéry, co učí novou generaci veškeré náležitosti sportu, který miluje.
Také díky němu má současná reprezentace Jižního Súdánu velký potenciál, což názorně ukázala jen pár dní před odletem do Paříže. V přípravném utkání vedla v Londýně nad Američany o šestnáct bodů, nakonec padla 100:101.
Obdivuhodný výkon vyvolal obrovský ohlas. Tím spíš, že hlavní favorit na olympijské zlato dal dohromady mimořádně našlapaný výběr v čele s LeBronem Jamesem, Stephenem Currym, Joelem Embiidem, Kevinem Durantem a dalšími hvězdami.
James v posledních sekundách odvrátil porážku Američanů s Jižním Súdánem |
„Ani nemůžu popsat, jak jsem se cítil, protože jsem něco takového nikdy předtím nezažil. Bylo to neuvěřitelné. Věděli jsme, že nás sledují lidé po celém světě,“ těžko hledal slova Nuni Omot.
„Chceme, aby naše vlast získala respekt. Jsme jen parta uprchlíků, která se sejde na pár týdnů v roce, aby ukázala, co umí. Po nás přijdou i další generace, ale uvědomujeme si, že někteří kluci takovou příležitost nedostanou, protože doma bojují o přežití,“ dodal pivot Wenyen Gabriel.
Pod pěti kruhy se Jižní Súdán střetl s Američany znovu, tentokrát prohrál 86:103. Ještě předtím ovšem stihl zaznamenat historicky první olympijské vítězství, Portoriko přetlačil 90:79.
South Sudan, you've left us speechless, respect! 👏🇸🇸 #Paris2024 https://t.co/HlOggoWc7J
Do čtvrtfinále nakonec neproklouzl jen těsně. V tabulce týmů, které se v jednotlivých skupinách umístily na třetí příčce, doplatil v porovnání s Brazílií a Řeckem na horší skóre.
Hráči měli po duelu se Srbskem hlavy dole, někteří se neubránili slzám. Do šaten odcházeli za hlasitých ovací, téměř jedenadvacet tisíc fanoušků v aréně Stade Pierre-Mauroy uznale tleskalo.
Svět se opět díval. A Jižní Súdán má být i přes vyřazení na co hrdý.
