Před výpravou do Paříže vypráví o tréninku v zahraničí, od kterého ji v Česku zrazovali, či o tom, jak v tuzemsku musí profesionální plavci „bojovat“ o dráhy s veřejností, protože v zemi není jediný bazén pouze pro závodní plavce.
Přemýšlela jste hodně, jestli máte odejít do ciziny?
Ani ne. Po olympiádě v Tokiu jsem plánovala jít studovat do Ameriky, ale pak jsem změnila názor. Nicméně v Česku jsem zůstávat nechtěla, cítila jsem, že potřebuju nový náboj. Věděla jsem, že když zůstanu na místě, nebudu se zlepšovat. Takže rozhodování nebylo dlouhé, akorát jsem hledala, kam jít.
Bylo to pro mě wow, říkala jsem si, jak to, že jsem to do té doby nedělala. Vysvětloval mi, že pro ně je normální se před každým tréninkem třicet minut rozcvičit a dělat kompenzace, mají to tak už děti od deseti let.
