V paralympijské vesnici se zabydlují už několik dní. „Strávili jsme deset hodin v letadle, další čtyři v autobuse, a když jsme se ráno na hotelu v Pchjongčchangu podívali z okna, všude bylo bílo. Přes noc nasněžilo dvacet centimetrů,“ líčí Šafránek, který je v reprezentaci kapitánem.
Krásné výhledy do zasněžené krajiny však sportovci obdivují jen z hotelového pokoje nebo přes skla autobusu. „Není čas se jít někam podívat. Ráno vstaneme, dáme si rozcvičku, jdeme do posilovny. Po obědě vyrážíme trénovat na stadion a vracíme se až večer,“ popisuje denní režim Hábl.
Trénink na ledě trvá jen něco přes hodinu, i s přesuny a převlékáním výstroje však hráčům zabere okolo pěti hodin. Po večeři pak následují videorozbor a porady.
„Že bychom mohli někam vyrazit a poznávat okolí, to se moc neděje. Stejně tu jsou převážně hory a lesy. Jsme rádi, když si vyšetříme trochu času, abychom komunikovali s lidmi u nás doma,“ říká Hábl.
Mimochodem po nedávno skončené olympiádě už na místě skoro nic nezbylo. „Nevšiml jsem si ani žádných olympijských log, snad jen na dobrovolnících, co se starají o zázemí. Možná to ještě přijde,“ míní Hábl.
„Ale zázemí je perfektní, na stadionu i ve vesnici je to luxus. Je tu obchod, pošta, suvenýry či zábavní centrum,“ doplňuje Šafránek.
Pokud by to časově vycházelo, rádi by vyrazili podpořit české handicapované lyžaře, kterých do Koreje vyrazilo devět. Spolu s patnácti sledge hokejisty tvoří vlastně celou výpravu. „Vídáme se na hotelu při večeři, ale jinak fungujeme spíše jako sledgehokejová skupinka,“ přibližuje Hábl.
Paralympijské hry začínají v sobotu, čeští sledge hokejisté jdou poprvé do hry v neděli, kdy nastoupí v prvním zápase ve skupině proti domácí Jižní Koreji (živě vysílá ČT sport od 7.30 hodin). A Češi s nadsázkou říkají, že hned na úvod je čeká finále. „Tento zápas totiž nejspíš rozhodne o tom, zda postoupíme ze skupiny. Nepočítáme, že porazíme USA, a s Japonskem to máme vyrovnané,“ líčí Šafránek.
Spojené státy a Kanada jsou ve sledge hokeji o několik pater výše než zbytek zemí. Češi tak myslí na bronz. Bude to ale fuška. „Úroveň naší soutěže a paralympiády je diametrálně odlišná. V rychlosti, tvrdosti, nasazení, ve všem,“ vyzdvihl Šafránek.
Paralympiáda je každopádně zřejmě nejdůležitější sportovní akcí, kterou zažívají. „Tak jako ty předchozí. Je to nejvíc pro každého sportovce,“ říká Hábl, který pamatuje už troje paralympijské hry.
