V neděli si na paralympiádě vyzkoušela poslední závod, ten vůbec nejdelší. V klání na dvacet kilometrů volnou technikou obsadila stříbrnou příčku za Ruskou Anastasijí Bagijanovou. Stejně jako po poloviční trati ani tentokrát Bubeníčková nepózovala na společné fotografii a nesundala si čepici při ruské hymně.
Kvality vítězné soupeřky, která na hrách předváděla dominantní výkony, poté uznala. „Je silná. Já jsem ji potkala poprvé letos na Svěťáku, kde se vrátili a měli možnost si vyjet body na paralympiádu. Jinak ji neznám. Ale formu vyladila neskutečně, jezdí tady výborně.“
Další stříbro pro Bubeníčkovou, parahokejisté duel o bronz prohráli |
Ovšem i Bubeníčková se může chlubit opravdu skvělými výkony. Vždyť ještě tři týdny zpátky se potýkala s nemocí, bála se, aby na hrách byla vůbec konkurenceschopná. A teď má u sebe čtyři cenné kovy.
„Je to paráda,“ hodnotila svá vystoupení na italské trati. „Sice jsem třikrát první poražená, ale i to je pěkné. Na víc tady nebylo, konkurentky byly silnější. I v posledním závodě jsem nechala úplně všechno. Ve třetím kole jsem sice měla trochu krizičku, ale pak jsem našla ještě poslední motivaci.“
Před stříbrem na dvacítce uspěla ještě na desetikilometrové trati a dvakrát v biatlonu, v indiviuálu byla druhá, ve stíhacím sprintu třetí. V dalších dvou kláních obsadila čtvrté a páté místo.
„Jsem ráda, že jsem tu zažila skoro všechno až na tu jednu nejcennější medaili,“ cenila si obrovských zkušeností, které nasbírala. „Na zlatou jsem letos neměla, nevím, co bych musela dělat, protože ztráta byla obrovská. Mrzí mě to, nemůžu mít hned všechno. Aspoň se mám kam posouvat.“
O čemž nemůže být pochyb. I její trasér David Šrůtek, se kterým Bubeníčková spolupracuje pět let, svěřenkyni zaslouženě chválil.
„Pro mě to byly krásné zážitky,“ povídal po nedělním závodě. „Simča mě hrozně překvapila v tom biatlonu, protože ho dělá chviličku. V té desítce jsem jí věřil, to je její závod, je to mistryně světa z loňského roku. Dneska předvedla moc pěkný výkon. Krásná tečka na závěr.“
Bronz? Čtvrté místo. Přece jen bronz! Jak Bubeníčková v pátek třináctého čekala |
Navíc po tom všem, co Bubeníčková ve Val di Fiemme zažila. Musela se smířit s pádem v semifinále běžeckého sprintu, po pátečním biatlonovém závodě dlouho čekala, zda bude třetí, či čtvrtá. A hned po svém prvním stříbru skoro zkolabovala a starali se o ni doktoři.
„Neumím to nudně,“ hodnotila s úsměvem. V neděli už si alespoň užila klidnější den. „Dneska to bylo asi nejlepší, aspoň už nebylo takové vedro jako minulou neděli a nemuseli mě odvážet.“
A co mladou lyžařku čeká dál?
„Příští rok mistrovství světa,“ vyhlíží další sezonu. V té letošní by ovšem ještě ráda zvládla mistrovství republiky. „Celou dobu jsme si tady dělali srandu, že tohle je jen soustředění a vrchol bude až tam.“
