„Tohle už mi prosím nikdo nikdy příště nedělejte,“ smála se už s cenným kovem na krku. Na vyhlášení musely závodnice se zrakovým handicapem čekat opravdu dlouho, neboť český tým proti rozhodnutí odebrat Bubeníčkové medaili podal protest.
A tak sedmnáctiletá reprezentantka doufala a doufala. A pak už ani to ne. „Ani jsem nečekala, že to takhle dopadne,“ popisovala své pocity.
Co se na trati ve Val di Fiemme vlastně stalo?
Dvě Češky na stupních! Edlingerová získala zlato, bronz Bubeníčkové stvrdili rozhodčí |
Bubeníčková držela po dopolední kvalifikaci druhé místo za krajankou Carinou Edlingerovou, která nakonec celý závod ovládla. Mladší z dua Češek si po jedné chybě pohoršila na třetí příčku, stejně ale ze svého výkonu před koncem upustila a vychutnávala si ovace za bronzový počin.
Jenže po chvíli ji ve výsledkové tabuli přeskočila do té doby šestá Leonie Maria Walterová. Německá závodnice měla na střelnici problém s čipem, kterým si parabiatlonistky aktivují laserovou pušku. A tak jí rozhodčí odečetli čas, díky kterému se posunula na třetí místo.
Mladá Češka byla viditelně zklamaná, její tým ovšem podal protest. „Je to celé zvláštní, čekali jsme opravdu dlouho,“ narážela Bubeníčková na prostoj dlouhý hodinu a půl. „Už jsem skoro přestala doufat. Ale samozřejmě je to skvělé a pro Čechy historický moment, že máme na stupních dvě české vlajky.“
Protože nakonec padlo rozhodnutí, že bronz dostane i Bubeníčková i Walterová.
„Myslím, že to dopadlo pro všechny dobře, všichni jsou spokojení,“ usoudila Bubeníčková. „Je to tak, jak to mělo být. Dvě bronzové je něco, co se neděje každý den, ale dnes je pátek třináctého. Jsem moc ráda, že mám další medaili.“
Už si totiž dokonce začala vyčítat, že cílovou rovinku pátečního klání vypustila. „Měla jsem dobrý závod, udělala jsem vše nejlíp, jak jsem mohla. Jedna chyba na střelnici, ale i tak doufám, že si medaili zasloužím. Užívala jsem si dojezd, protože to je jediný závod, kdy hned víte výsledek. Samozřejmě jsem si trochu vyčítala, že jsem nezabrala.“
Nakonec nebylo třeba. Bubeníčková se o obnovení výsledku, podle kterého opravdu skončila třetí, dozvěděla při cestě na toaletu. „Procházeli jsme kolem buňky a najednou se všichni začali radovat a křičet. Pak na mě naskákali, bylo to krasné.“
Yeah baby! Asi je ze mě biatlonistka, smála se zlatá Edlingerová. Konečně si zazpívala |
K opožděnému předávání medailí se tak musela náležitě obléknout, na což neměla úplně mnoho času. „Mamka mi vždycky říká, že mi oblékání hrozně trvá. Kdyby viděla tohle,“ vtipkovala.
Pak si společně s trasérem Davidem Šrůtkem užila už třetí stupně vítězek, předtím získala dvě stříbra. „Tahle medaile byla úplně nečekaná,“ hodnotil její pomocník. „Ještě ve čtvrtek ráno jsme říkali, že nevíme, jestli budeme startovat. Nakonec jsme řekli, proč ne, je to paralympiáda, půjdeme do toho.“
A šli. Naplno. „I ta sdílená radost s Carinou a Alexem byla krásná. Už na startu jsme jim říkali, ať makají, protože jsme chtěli, aby tu zněla česká hymna.“
Bubeníčkovou na paralympiádě čeká ještě jeden start v běžeckém lyžování, nedělní závod na dvacet kilometrů. A Šrůtek předpovídá: „Jestli v neděli pojede stejně jako dnes, bude to úplně super.“
