Nevidomý plavec si cenu pro nejlepšího sportovce s handicapem odnesl i za roky 2023, kdy se stal poprvé mistrem světa, a 2024, kdy si vyplaval tři kovy včetně jednoho zlata na paralympijských hrách. A loni opět zazářil na světovém šampionátu.
V medaili proměnil všech sedm startů v Singapuru, domů si odvezl čtyři zlata, jedno stříbro a dva bronzy. Už několik let tak Kratochvíl ukazuje, že je nejlepším paraplavcem nejen v České republice, ale také ve světovém měřítku. Na mistrovství světa totiž překonal i jeden dlouholetý rekord.
Sedm medailí z MS vyneslo Kratochvílovi už potřetí titul parasportovce roku![]() |
V úplně posledním závodě na své nejoblíbenější trati – 400 metrů volným způsobem – do cíle dorazil v čase 4:19,83, čímž přesně o vteřinu překonal 33 let starý světový rekord.
Nepřijde vám někdy, že žijete v pohádce?
Asi jo. Je to nádherné, když slyším takovéhle věci, nebo když potkám někoho na ulici a řekne mi, že mě zná. To je fakt strašně krásný a moc si toho vážím.
Je to i motivující do budoucna?
Samozřejmě je to svým způsobem výzva zlepšovat sám sebe, protože už to nepůjde tak lehce. Byl jsem mladý, bylo mi 15, 16, teď jsem teda taky pořád mladý, ale osmnáctka na krku, to je hrozný. Ale doufám, že to půjde pořád dál a že se stále budu víc a víc posouvat.
Stále jste hodně mladý. Kam až se dá hranice úspěchů nebo i světových rekordů posouvat?
Dokud to půjde. Časy se dají posouvat víceméně pořád. Teď jsme to viděli, i když bylo normální plavání, týpek na padesát kraula posunul o dvě setiny světový rekord, který byl starý 17 let, takže pořád se to dá někam posouvat. I když je neuvěřitelné, že lidské limity jsou někde úplně vyjetý.
Pořád vás láká závodit s plavci bez handicapu?
Asi ano, teď tam směřuji. Můj trenér chce, abych byl letos na mistrovství republiky U22 zdravých, tak uvidíme, jestli se tam dostanu. Teď jsem právě byl se zdravými plavat v Ústí, což bylo super.
Jak se vám v této konkurenci daří?
Byl jsem čtvrtý na čtyřstovku kraula, z čehož jsem měl velkou radost. K medaili chybělo pár desetin.
Co vás ještě tento rok čeká?
V květnu Světový pohár v Berlíně, v září mistrovství Evropy. A jinak asi jen prázdniny a tréninky.
Nejsou vaše úspěchy také trochu svazující?
Trochu ano, nejspíš budu maličko pod tlakem. Asi i od té společnosti, že se ode mě budou očekávat nějaké výsledky, protože už mě lidi znají víc. Ale já se většinou na tyhle věci neupínám, protože pak ten závod není takový, jaký bych chtěl. Soustředím se čistě na sebe, abych zaplaval tak, jak to mám natrénované.
Ovlivňuje vás popularita? Jak jste se za poslední roky změnil?
Lidi na ulici za mnou občas chodí, poznávají mě, chtějí se fotit. Ale já teda doufám, že jsem pořád stejný, nikdo mi zatím neřekl, že bych se nějak změnil. Sám na sobě poznám, že jsem víc sociální, jsem víc mezi lidmi a miluju společnost. To je asi jediná změna, kterou vnímám.
Už myslíte i na paralympiádu v Los Angeles v roce 2028?
Ta je až za dva roky, takže ještě daleko. Teď se soustředím na tu Evropu. Před paralympiádou mám ještě maturitu a přijímačky, takže to bude docela zajímavé.
Jsou těžší závody, nebo škola?
Tak škola je teď docela pohodička, ale uvidíme, co ty přijímačky. Ty budou určitě těžké. Chtěl bych na psychologii, uvidím ještě, jestli Brno, nebo Praha, ale zatím se přikláním k tomu Brnu.
Sportovní psychologie?
Nejspíš ano, nebo přímo terapeutická sezení. Ale spíš asi ta sportovní, už jsem zažil i zkušenost toho pacienta, takže mám oba pohledy.
Plave bomby. I ona je skvělá! Supertalenti Bubeníčková a Kratochvíl se obdivují |
I z tohoto pohledu jste po Paříži v uvozovkách vyletěl. Teď to podobné zažívá Simona Bubeníčková, která v Itálii vybojovala čtyři medaile. Co byste jí poradil?
Hlavně to filtrovat. Zůstat taková, jaká je, protože člověka to umí hodně semlít. Ale Simča je super holka, myslím, že to zvládne úplně v pohodě. Jsem rád, že jsem jí mohl zavolat, když byla na paralympiádě, a že jsem ji mohl trošku podpořit i svým sportovním pohledem. Vím, že není jednoduché tam být poprvé, ale zvládla to úplně nádherně, takže si myslím, že může být maximálně spokojená. A dneska jsme se poprvé poznali i naživo.
Jaké to bylo?
Hustý!






























