Právě on je tím hlavním, kdo na reprezentanty dohlíží během zápasů i tréninků. V pátek parahokejisté vyjeli na led už v 9:20, aby se naladili na brzký start úvodního klání. Ke konci přípravy už se z ledu ozývalo jen hlasité „ty vole“ a také smích.
I v novinářské mixzoně bylo vidět, že nálada v týmu je pohodová. Hráči se navzájem pošťuchovali, během rozhovoru parodovali trenéra Novotného. „A na večer se domluvili, že si všichni společně pustíme nějaký film,“ líčí hlavní kouč.
Zkrátka budou dělat vše, aby se na sobotu dobře naladili.
Jaká bude paralympiáda? Po dlouhé době nadějná, ale pošpiněná ruskou kontroverzí |
Do Milána přiletěli už v úterý, ačkoliv byl jejich příjezd plánovaný až o den později. Jelikož cestovali vládním speciálem, museli se přizpůsobit aktuální situaci a zkrátili si i přípravný kemp. „Ale proběhlo to bez větších problémů,“ ujistil Novotný.
„Nakonec jsme byli rádi, protože jsme vnímali, že hodně týmů už v Miláně trénuje, takže jsme tu taky chtěli být. Let speciálem jsme si užili, někteří kluci ho zažili poprvé. Jsme vděční za tuhle možnost, protože to pro nás bylo mnohem jednodušší.“
I jeho svěřencům změna vyhovovala. „Je to dobře, že jsme tu byli dřív. Alespoň jsme se rychleji aklimatizovali,“ dodal kapitán Radek Zelinka, kterého čekají druhé paralympijské hry. „Největší starosti měl náš kustod, zbylo mu o dvacet čtyři hodin méně na sbalení veškerého vybavení.“
Zato největší starost parahokejistů byly tréninky na ledové ploše. „A ty první se nám jako týmu moc nedaří, býváme roztěkaní,“ přiznal Zelinka. „Je to pravda, byly takové nic moc,“ přitaká kouč. „Ale ten čtvrteční byl dobrý. V pátek už byla cítit lehká nervozita.“
Češi jsou na pátých hrách, premiéru absolvovali v roce 2010 ve Vancouveru, kde skončili pátí. Od té doby posbírali ještě jedno páté a dvě šestá místa. Letos by si rádi poprvé odvezli z paralympiády některý z cenných kovů.
„Doufám, že šanci na medaili máme velikou,“ líčí ambiciózní plány brankář Martin Kudela. „Kluci makali celou sezonu poctivě, takže věřím, že pokud neuděláme nějaké zbytečné chyby, mohlo by to cinknout.“
Z posledních tří světových šampionátů si čeští reprezentanti odvezli bronz a i v Miláně jsou jedním z favoritů na medaili. Tlak si nepřipouští, kdyby při cestě nepotkávali cedule a paralympijské znaky, možná by ani nepoznali, že jsou na hrách.
„Je to trošku jako klasický hokejový turnaj, mistrovství světa,“ všímá si Zelinka. „Týmy jsou stejné, hráče známe, spousta z nich jsou i naši spoluhráči z klubů. Ale z okolí to na vás trochu dýchne, přece jen je to speciální. Je výjimečné tady být.“
Kromě hokejistů totiž v Miláně žádní jiní sportovci nejsou, běžecké lyžování a biatlon se koná ve Val di Fiemme, alpští lyžaři, curleři a snowboardisté jsou v Cortině.
„Naposledy v Pekingu s námi byli vlastně jen curleři a navíc to bylo ovlivněné covidem,“ vzpomíná Novotný. „V Pchjongčchangu jsme sice byli v jedné veliké vesnici se všemi sportovci, ale zase to bylo v horách, takže jsme do haly jezdili skoro dvě hodiny. To je teď výrazně pohodlnější.“
Milánská hala Santa Giulia byla před olympijskými hrami hodně probíraným a kontroverzním tématem. Ačkoliv v okolí je i nyní spíše staveniště, parahokejisté si ji pochvalují. „Je moc krásná, v tak velké hale jsem asi nikdy nehrál,“ komentoval útočník Filip Veselý.
Hokej, biatlon i curling na vozíku. Jaké sporty jsou na paralympijských hrách? |
Akorát s ledem nejsou reprezentanti úplně spokojení. „Je cítit, že je to led postavený na dřevěné ploše,“ vysvětluje Kudela. „Je to takové zvláštní, nesedí nám úplně stoprocentně, jak bychom si přáli, ale snad to ty zápasy neovlivní.“ A jak podotýká trenér Novotný: „Pro všechny týmy je led stejný.“
Jako první ho při zápasové atmosféře okusí právě Češi proti Japoncům. „Bude to houževnatý soupeř. Oni v sobě mají zakořeněného toho samuraje, nevzdávají se za jakéhokoliv výsledku. Do každého souboje jdou na sto procent,“ popisuje Novotný.
Jeho svěřenci si tak v sobotu poprvé ozkouší, v jaké formě do Milána dorazili.
