„Řekl bych, že dneska už je pro mě parahokej jako druhá rodina,“ vyprávěl po čtvrtečním tréninku. Kapko dal první reprezentační gól ve 14 letech, vedle českého týmu působí ve sparťanském klubu. A také tam patří mezi nejtalentovanější hráče.
Narodil se s vývojovou vadou, která vedla k amputaci jedné nohy. Hry v Miláně jsou jeho premiérovou paralympiádou, na úvod vystřelil výhru proti houževnatým Japoncům, v pátek ho od 14:35 čeká s týmem semifinále proti Američanům, vítězům pěti posledních her.
Jak na Američany? Musíme být hustí, velí trenér parahokejistů. Tým si užil volno |
Jaké podle vás bude?
Určitě těžké. Ale víme do čeho jdeme a doufám, že to, co jsme si řekli v kabině, dodržíme. A třeba se nakonec stane to, co si všichni přejeme, a budeme týmem, který bude slavit.
Užíváte si paralympijskou atmosféru?
Stoprocentně, vzhledem k tomu, že jde o moje první hry. Je to pro mě splněný dětský sen, snažím se užívat si každý moment. Zhodnotil bych to velmi kladně.
Je to něco jiného než ostatní turnaje s reprezentací?
Řekl bych, že určitě ano. Jednak tady je trochu jiné hřiště, než na které jsme zvyklí u nás. A řekl bych, že je to tu strašně přátelské, vůbec nic nám tady nechybí, není tu žádný problém. Jsem rád, jak to zatím probíhá, opravdu je to příjemné.
Dává vám účast tady i motivaci do budoucích let?
Určitě, rád bych se dostal na další paralympiádu do Francie. Ale teď máme hlavní tuhle.
Přitom jako malý jste hrál hokejbal, že?
Přesně tak. Ale zhruba, když mi bylo třináct, se oba sporty začaly přebíjet. Já věděl, že bych si měl vybrat jen jeden. Cítil jsem, že v parahokeji bych to teoreticky mohl dotáhnout dál, takže volba byla jasná.
Také studujete zajímavou školu.
Ano, obor mechanik, elektronika, organizační a výpočetní technika. Řekl bych, že to je docela dost moderní obor, kde se propojují všechny moderní věci s elektronikou a s 3D tiskem. Moc mě to baví, je to takové hraní si s různými věcmi a dělání různých projektů.
Z útoku se přemístil do brány, zavedl specifický posed. Teď je Sedláček oporou |
Děláte to i ve svém volném čase?
Ano, když zrovna nehraju hokej, tak si modeluji. Nejvíc mě baví asi ten 3D tisk, docela jsem tomu přišel na kloub. Tiskárnu mám i doma, takže ve volném čase rád tisknu.
Máte čas i na jiné věci?
Ani ne. Občas jezdíme na výlety s kamarády, někdy vyjedu na kole nebo si jdu zahrát nějaký sport. Nejvíc času mi zabírá hokej, ale já jsem rád, protože mě to opravdu baví a naplňuje.
