Úterý 27. října 2020, svátek má Šarlota, Zoja, Zoe
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 27. října 2020 Šarlota, Zoja, Zoe

Po Calgary 1988 mě udali. Komentátor Drbohlav převzal cenu Oty Pavla

  8:29
Kvůli přenosům z atletického mistrovství Evropy 1978 v Praze na Strahově utekl z vojny, a královna sportu mu zůstala pod kůží. "Jednou jsem to ale počítal a komentoval jsem celkem 34 sportů," usmívá se 62letý redaktor České televize Vladimír Drbohlav, který je od roku 1992 na Kavčích horách šéfem olympijských operací.

Cenu Oty Pavla převzal Vladimír Drbohlav (druhý zleva) v sídle ČOV z rukou šéftrenéra atletické reprezentace Tomáše Dvořáka (druhý zprava), mezi prvními gratulanty byli předseda ČOV Jiří Kejval (vlaevo) a místopředseda ČOV František Kolář (vpravo). | foto: ČOV

V pátek převzal v sídle Českého olympijského výboru Cenu Oty Pavla za celoživotní propagaci sportu a šíření olympijských hodnot v publicistice.

Jak dlouho vlastně působíte v televizi?
Jako študák jsem tam přišel v roce 1971 coby externista, nastálo to bylo od roku 1977. Jednou jsem to počítal a komentoval jsem 34 sportů, ale hlavně jsem dělal atletiku, s tou jsem od začátku.

Vaší první velkou atletickou akcí byl evropský šampionát 1978 v Praze. Co se vám vybaví při vzpomínce na přenosy ze Strahova?
Tehdy jsem pracoval jako režisér druhého okruhu přenosů. To byla novinka. Nevím, jak ve světě, ale u nás to bylo vůbec poprvé, stejně jako na evropských atletických šampionátech - druhým okruhem se zmnožilo pokrytí dění na stadionu. Takže když se třeba běželo finále patnáctistovky, na což se soustředil první okruh, ale zrovna házel německý koulař, tak od nás měla německá televize druhý signál a němečtí diváci dostali přímý přenos z koule. Tenkrát se západoevropské televize podivovaly, že to jako členové tehdejší východoevropské Intervize vůbec umíme, ale zvládli jsme to.

To je vzpomínka spíše technického rázu, ale máte nějakou osobnější?
V roce 1978 jsem si po vysoké škole kroutil vojnu ve Znojmě a kvůli tomu šampionátu jsem zdrhnul z útvaru. Takže jsem vlastně dezertér. Utekl jsem sklepním oknem, věděl to jen můj přímý nadřízený, rozumný kluk, takže se to nějak ututlalo. A atletice jsem zůstal věrný, později jsem byl na deseti světových šampionátech, v letech 1997, 1999 a 2001 jsem komentoval i všechny tři zlaté závody desetibojaře Tomáše Dvořáka. Ale zlatou éru Romana Šebrleho včetně jeho olympijského triumfu v Aténách 2004 nebo titulu mistra světa z roku 2007 už jsem přenechal mladšímu kolegovi Michalu Dusíkovi.

Když se vrátíme k technickým záležitostem - dá se situace ze Strahova 1978 srovnat s dneškem?
Dneska už je víc souběžných přenosů naprosto normální záležitostí. Když jsme v březnu dělali halové mistrovství Evropy v atletice v O2 areně, tak běželo tuším pět souvislých přenosů. Která televize chtěla, mohla si střihnout svoji favoritku nebo favorita naživo.

V televizi jste však nepůsobil jen v roli komentátora...
Taky jsem dělal dramaturga, Branky, body, vteřiny, vymýšlel jsem pořad Sport ve světě, protože jsme společně s Eurovizí přešli na distribuci vzájemných satelitních výměn. V devadesátých letech jsem se postupně začal věnovat mezinárodně-přenosovému dění, tak jsem komentování řady sportů musel pustit, ale atletika mi ještě na dlouhý čas zůstala.

Ve skvělé společnosti

Cenu Oty Pavla za celoživotní propagaci sportu a olympijských ideálů v publicistice uděluje Český olympijský výbor od roku 2009 v souvislosti se 110. výročím svého založení. "Ocitl jsem se ve skvělé společnosti," reagoval letošní držitel Vladimír Drbohlav, který se tak zařadil po bok svých předchůdců Jaroslava Šálka, Karla Maliny, Otakara Černého, Lumíra Proppera, Petra Feldsteina a Aleše Procházky.

Máte za sebou nemálo olympijských her. Kolik vlastně?
Když nepočítám zimní hry v Sarajevu 1984, kde jsem byl jako reportér do začátku olympiády, ale pak jsem se vrátil, protože jsem neměl akreditaci, tak jich od zimní olympiády v Calgary 1988 bylo čtrnáct. Zimních i letních. Od Albertville 1992 jsem nechyběl ani jednou.

Na letní olympiádě v Soulu 1988 jste nepracoval?
To souvisí s hrami v Calgary. Tam jsem byl jako člen společné operativní skupiny Intervize a Eurovize, do které jsem se dostal díky konkurzu. Jenže jsem v Calgary bydlel u kamarádky, která tam kdysi emigrovala, prostě jsem se nechoval jako občan socialistické vlasti. Tady mě pak někdo z televizní výpravy, jeden technik, kterého jsem ani neznal, udal, takže jsem do Soulu nesměl. Ale k něčemu to zase bylo dobré...

Copak jste po tom udání nebyl naštvaný?
Možná zkraje, ale jen trochu. Díky tomu jsem se pak mohl v Praze podílet na vzniku Olympijského studia - ze Soulu totiž začalo chodit víc signálů. Tak jsem vzal svoji hlavu, množství olympijských statistik, khaki košili a začal dělat ta studia. Předchozí Calgary ovšem bylo strašně zajímavé i jinak, navázal jsem tam spoustu kontaktů s lidmi od výrobců televizních signálů.

Můžete přiblížit, jak se za ty dlouhé roky změnila tvorba sportovních přenosů?
Ohromným způsobem, a to vzhledem k řadě technologických změn. Nejpodstatnější je nová kvalita obrazového sdělení, používají se speciální techniky a kamery, které mohou přiblížit akci z prostoru, kam se dřív nedostaly. Dřív přenosy vlastně suplovaly diváka, ale dneska se dostáváte do fascinujících detailů, na olympiádách třeba ve střelbě, v šermu a mnoha dalších sportech. Do takových, které z tribuny nejsou vidět. Přímý divák ale, pravda, zase zažívá tu úžasnou olympijskou atmosféru plnou vzájemnosti.

Vaše současná funkce v televizi zní „vedoucí olympijských operací“...
Moje šílené tituly jsou naprosto na draka. Ke své hrůze jsem zjistil, že jsem vedoucí zahraničních operací kanálu ČT Sport, ale jinak jsem byl dlouhé roky vedoucí oddělení mezinárodních přenosů. To poslední někdo vymyslel, aby to znělo hrdě, a přitom to bylo funkční.

Traduje se, že jste si na atletickém mistrovství světa v Göteborgu 1995 vytvořil čtrnáctihodinovým pobytem na komentátorském stanovišti osobní rekord. Jak tomu došlo?
Od rána běžel desetiboj a různé kvalifikace a rozběhy, už tam se mnou byl Michal Dusík. Dopolední blok skončil, ale desetibojaři měli přes poledne tyčku, která byla dlouhá, protože desetibojařů bylo hodně. A tyčka, kterou jsem dělal já, zatímco Michal měl pauzu, se plynule přelila až do odpoledního bloku. Navíc bylo chladno a větrno, takže od Göteborgu už znám pastilky proti nachlazení a různé „drogy“ na uvolňování hlasivek. Bez nich bych to neodkomentoval.

Atletiku, s níž jste začínal, už tedy nekomentujete?
Naplno jsem ji dělal ještě v roce 2010, ale na olympiádě v Londýně už jsem nestíhal, měl jsem povinnosti v londýnském studiu. Takže v Riu možná udělám nějaké kvalifikace, ale spíš jako výpomoc, protože mám víc a víc povinností ohledně organizace a zabezpečování přenosů. Což mě mrzí, protože klotové rukávy přenosy ze závodů nahradit nemůžou.

  • Nejčtenější

Olympijský oheň ještě před startem štafety projede Japonskem

Olympijský oheň, který byl letos na jaře zapálen pro nakonec odložené hry v Tokiu, ještě před oficiální štafetou s...

ANALÝZA: Proč Čína v boji s covidem uspěla a Západ se zmítá v chaosu

Premium Zatímco Západ se potýká s druhou vlnou koronaviru, východoasijské země dokázaly virus porazit. Proč tomu tak je? Nejde...

Jsme rozvedení. Ještě nevím, zda se vrátím k dívčímu jménu, říká Koukalová

Premium Nepochopení, odsouzení. Konec vrcholové sportovní kariéry. Hledání práce. A ještě rozvod. Gabriela Koukalová (30) má za...

Dlouhodobý test Mazdy: karoserie se nám rozpadala před očima

Premium Historie provozu této Mazdy sice dokládá, že prevence se vyplatí, ale některé chyby výrobce se napravit nedají....

  • Další z rubriky

Předseda ČOV Kejval si cení spolupráce koučů a kontaktu s mládeží

Úřadující předseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval si cení organizace trenérské spolupráce napříč sporty...

O volby do vedení olympijského výboru je velký zájem, chce do něj i Lener

Dosavadní předseda Jiří Kejval a vyzyvatel Filip Neusser jsou kandidáty na předsedu Českého olympijského výboru (ČOV)....

Boj o moc. Kejval versus Neusser? Ne, Kejval versus Jansta

Dvakrát už byl Jiří Kejval naprosto jednoznačně zvolen předsedou Českého olympijského výboru. V letech 2012 a 2016...

STALO SE 31. ČERVENCE: Úžasná jízda. Fenomén Phelps získává rekordní olympijský kov

V ten den prožil rozporuplné pocity. Nejprve musel skousnout krutou porážku ve finále 200 metrů motýlek, o hodinu...

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...