„Je to rozhodnutí, které jsme si nepřáli. Je ale jasné a je třeba ho akceptovat,“ řekl starosta Hamburku Olaf Scholz.
Zastánci kandidatury označili za hlavní důvody nečekaného neúspěchu současné problémy ve světě - uprchlickou krizi, teroristické útoky i obří skandály ve významných sportovních organizacích, jako jsou fotbalová federace FIFA či atletická IAAF.
„Po těch událostech vycházely výsledky průzkumů výrazně hůř. Propásli jsme velkou šanci semknout lidi,“ řekl ambasador hamburské olympijské kandidatury Alexander Otto.
Podle statistického úřadu se proti kandidatuře vyslovilo přes 51,6 procenta hlasujících. Německo zažilo podobný výsledek referenda podruhé v krátké době. V roce 2013 odmítli obyvatelé Mnichova kandidaturu na zimní hry 2022.
Hamburk se stal oficiálním uchazečem o OH v březnu, kdy dostal přednost v interním souboji s Berlínem. Ve prospěch Hamburku tehdy ještě mluvil i průzkum veřejného mínění, podle kterého občané kandidaturu města podporovali víc než obyvatelé Berlína.
Mezinárodní olympijský výbor vybere ze zbylé čtveřice adeptů pořadatele v září 2017 na zasedání v Limě. Nejbližší hry se uskuteční v roce 2016 v Riu de Janeiro, o čtyři roky později se sportovní svět sejde v Tokiu.
