„Zdrcující den pro Sebastiana Coea,“ psal londýnský list The Guardian.
Oliver Brown, komentátor Daily Telegraphu, přímo z resortu Costa Navarino glosoval: „Neexistuje způsob, jak tuto hořkou pilulku pocukrovat. Osm hlasů z 97 je pro předchozího sériového vítěze Sebastiana Coea ponižující výsledek. A současně neklamné znamení, že útulné společenství členů MOV má pramalou chuť na opravdové změny. Výsledek je ukázkou absolutní moci Thomase Bacha nad jeho organizací.“
Ještě den před volbami zdánlivě dobře naladěný Coe tvrdil: „Věřím, že předvolební dynamika je na mé straně a že mám šanci.“
Pak dostal pouhých osm hlasů, zatímco vítězná zimbabwská protikandidátka Kirsty Coventryová 49.
Paní pěti kruhů. Nechce transgender sportovkyně a hledá i cesty k návratu Rusů |
„Zklamání. Velmi neuspokojivý výsledek,“ zněla první Coeova reakce, když dorazil mezi novináře. Na otázku, zda cítil, že šlo o férový souboj, jen pokrčil rameny: „Jsou to volby.“
Rozhodně se však nesnížil ke zpochybňování nebo snižování mandátu své soupeřky: „Je zřejmé, že sportovci a zejména ženy, hlasovali pro Kirsty ve velkém počtu. Mohu jí jen blahopřát k tak impozantnímu vítězství.“
V komentářích - a nejen britských médií - se nicméně záhy začaly objevovat výrazné narážky, jakou roli sehrál v těchto volbách odstupující předseda MOV Thomas Bach.
„Díky zběsilému lobbování ve jménu Coventryové naplnil odcházející prezident svoji touhu dosadit za nového prezidenta jednoho ze svých arcivěrných. Přesto, že program Coventryové byl předtím vnímám jako nevýrazný,“ podotkl list The Telegraph.
OBRAZEM: Deset vládců sportu, deset předsedů MOV. A mezi nimi poprvé i žena |
Coe platil v očích mnohých expertů za kandidáta s nejlepším životopisem i s nespornými kvalitami na sportovně-diplomatickém poli.
Majitel univerzitního diplomu za ekonomii a sociologii byl dvojnásobným olympijským vítězem v běhu na 1500 metrů v letech 1980 a 1984.
Stal se poslancem Konzervativní strany v britském parlamentu v období 1992 až 1997.
Prosadil se jakožto šéf velkolepých olympijských her v Londýně 2012.
Uspěl rovněž ve funkci předsedy Britské olympijské asociace v období 2012 až 2016.
A celou poslední dekádu vedl Světovou atletiku, federaci nejvýznamnějšího olympijského sportu, kde zaváděl dalekosáhlé a všeobecně prospěšné reformy a potíral doping i korupci.
Zároveň předsedal například společnosti Old Trafford Regeneration Task Force, která se podílí na projektu pro výstavbu nového stadionu Manchesteru United pro 100 000 míst.
Právě představitelé Manchesteru United se před volbami zařadili do zástupu jeho podporovatelů, podobně jako světové sportovní superstars Usain Bolt a Mo Farah.
Coeova odvaha pro změny a radikální řešení se ale v konzervativním MOV posléze otočila proti němu.
Dopingové hry. Na „vylepšené“ sportovce vsadil i Trump. Někdo zemře, varují kritici![]() |
Chtěl, aby také olympijští vítězové dostávali finanční prémie za svá vítězství, díky čemuž by olympiády lépe mohly konkurovat chystaným ruským „Hrám přátelství“ a Donaldem Trumpem juniorem podporovaným dopingovým „Enhanced Games“, protože právě tyto akce na grandiózní finanční motivaci sportovce lákají.
Chtěl také, aby se k agresorské a na dopingové scéně mocně podvádějící zemi, jakou je Rusko, přistupovalo s despektem a aby její sportovci po dobu okupace Ukrajiny nesměli závodit, což také v atletice k nevoli Thomase Bacha prosadil.
Coe současně usiloval o jasné vymezení mantinelů pro ženskou kategorii u sportovců s rozdíly ve vývoji pohlaví (DSD) a o zákaz transgender sportovkyň na hrách. „Pokud nebudeme ženské sportovkyně patřičně chránit, stejně jako v atletice, nedopadne to pro ženský sport vůbec dobře,“ řekl.
Dokonce prohlásil, že se osobně sejde s Elonem Muskem a Markem Zuckerbergem, aby se zasadil o potírání nenávistných kampaní proti některým sportovkyním na sociálních sítích.
A co se těm nejmocnějším v MOV určitě nelíbilo, Coe se rozhovořil o tom, že chce učinit rozhodování v této organizaci více otevřenějším, než aby vše určovala jen malá skupinka lidí, protože „příliš mnoho moci je nyní v rukou příliš malého počtu lidí“.
V souvislosti s tímto záměrem byl odhodlán zasadit se i o to, aby byl proces volby prezidenta MOV více transparentnější.
Narážel tím na podivná pravidla před letošními volbami, kdy bylo kandidátům zakázáno zveřejňovat videa z kampaně, organizovat veřejná setkání nebo se účastnit veřejných debat - a co víc, po jediné oficiální prezentaci sedmi aspirantů na prezidentský post nebylo povoleno klást jim otázky. Snad aby někteří nebyli konfrontováni s nepříjemnými záležitostmi.
Jak podotkl Kanaďan Dick Pound, někdejší dlouholetý člen MOV a bývalý šéf Světové antidopingové WADA: „Vatikánské volby připomínají v porovnání s volbami prezidenta MOV den otevřených dveří.“
Coe měl i spoustu dalších plánů, včetně většího začlenění některých halových sportů do programu zimních her, které by více ladilo s běžnými sezonami těchto odvětví.
Jawad Iqbal, komentátor konzervativního listu The Survivor, nejstaršího vycházejícího časopisu na světě, dokonce napsal: „Olympijské hnutí mohl zachránit jen Sebastian Coe.“
Nestane se tak.
„Coeův zářivý životopis nakonec neznamenal nic proti Bachově absolutní moci nad touto organizací,“ napsal The Daily Telegraph. „Během dvanácti let ve vedení MOV jmenoval Bach více než dvě třetiny ze čtvrtečních volitelů a tito členové MOV mu tento týden předvedli svoji obrovskou loajalitu sérií poct, když jej ve svých proslovech připodobňovali k Pierru de Coubertinovi a dokonce i k Mahátmovi Gándhímu. Zároveň se plně řídili jeho přáním, když zvolili Coventryovou s tak výrazným rozdílem.“
Jen těžko říci, co byl největší Coeův nedostatek v očích Bacha. Komentář The Guardian tvrdil: „Coeovy šance byly zcela jistě zmařeny tím, že se stal nesmiřitelným nepřítelem Bacha už od chvíle, kdy Světová atletika zakázala všem ruským atletům účast na hrách v Riu 2016 za státem sponzorovaný doping.“
Osmašedesátiletý Coe podotkl, že prezidentství v Mezinárodním olympijském výboru byla role, na kterou „trénoval po nejlepší část svého života“.
Na velkém jevišti sportovního světa si však tuto roli už nikdy nezahraje.
Nová prezidentka Kirsty Coventryová se oficiálně ujme úřadu 23. června, kdy jí začne osmileté funkční období s možným čtyřletým prodloužením, pokud ho schválí členové MOV.
„Bude první ženou v čele MOV, což je historický okamžik. A v čele naší organizace v její osobě stanula také bývalá sportovkyně. Z toho jsem nadšený,“ řekl Coe.
Navzdory všem spekulacím, jak mocně byla před volbami v zákulisí tlačena na trůn, teprve skutečná práce v čele MOV ukáže, nakolik dobrou či špatnou prezidentkou MOV dovede bývalá zimbabwská plavkyně být, nakolik bude rozhodná nebo naopak ovladatelná.
„Sport má bezkonkurenční sílu sjednocovat, inspirovat a vytvářet příležitosti pro všechny. A já jsem odhodlána zajistit, abychom tuto sílu využili naplno,“ řekla.
Jednání o návratu Ruska na olympijskou scénu můžeme považovat za jeden z prvních velkých testů jejího mandátu. Rusko prozatím Coventryovou velebí. Blahopřání ke zvolení jí rychle poslal Vladimir Putin, zatímco mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádřil přesvědčení, že pod vedením Kirsty Coventryové budou ruští sportovci opět bez omezení startovat v mezinárodních soutěžích.
Šéf Ruského olympijského výboru Michajl Děgťarjev po volbách prohlásil: „Vítězství Kirsty Coventryové je zárukou svobodnějšího olympijského hnutí, v němž Rusko opět získá své pevné místo.“
Coventryová se už nechala slyšet, že za svůj úkol považuje zajištění opětovné integrace Ruska na olympijská kolbiště. „Povinností MOV bude postarat se, aby se her mohli zúčastnit všichni sportovci,“ řekla.
To vše v den, kdy Rusko podniklo nejničivější útok na ukrajinskou Oděsu za celé tři roky své agrese.
A co bude dál se Sebastianem Coem?
Vrátí se ke své práci prezidenta Světové atletiky, kterou by coby prezident MOV musel opustit.
Což je alespoň pro atletiku dobrá zpráva.