Čtyřiadvacátého srpna tehdy splnil, co od sebe očekával nejen on, ale i sportovní veřejnost.
Výkonem 8893 bodů překonal olympijský rekord a doručil české výpravě její první i poslední řecké zlato. První nával radosti zažil po osmé disciplíně, zrádné tyčce, nad kterou zdárně proletěl ve výšce pěti metrů. Cítil obrovskou úlevu, na paměti měl totiž nevydařený, ba přímo bídný poslední trénink. Stále ještě nebyl první, ale tušil, že bude.
„Věděl jsem, že oštěp je moje parádní disciplína a dostanu se do čela. Z kluků, kteří bojovali o medaili, jsem byl nejlepší běžec, takže už jsem věděl, že vyhraju,“ vracel se k vydařenému proroctví.
Kilák uběhnu za čtyři minuty, už se nehecuju, říká Roman Šebrle |
Už ve finiši závěrečné patnáctistovky, pět minut před řeckou půlnocí, měl v tváři úsměv, za cílem padl na tartan a vleže přijímal gratulace. Pak triumfálně bosý oběhl stadion, a když se v pět hodin po půlnoci konečně dostal do postele, dal si panáka.
Ačkoliv slovutná Wikipedie ho dnes tituluje v první řadě jako televizního moderátora a až poté jako bývalého atleta, lidé ho zastavují především pro jeho nezapomenutelné sportovní výkony. „Překvapivě i ti ze zahraničí,“ popisoval Šebrle, jak ho letos na olympiádě v Paříži oslovovali fanoušci.
Desetibojař Roman Šebrle se raduje ze zlaté olympijské medaile v Aténách 2004.
Do francouzské metropole se vydal se svým svěřencem Ondřejem Kopeckým. Ten se i vinou zranění sice nekvalifikoval, s trenérem však podporoval přítelkyni Amálii Švábíkovou, která v tyčkařském sektoru vybojovala národní rekord a páté místo. „Byla skvělá,“ zhodnotil Šebrle.
„Pořád tam bylo dost fanoušků atletiky, kteří mě poznali. Říkal jsem si, že dvacet let po závodech už to není možný,“ usmíval se. „Je pravda, že na té akreditaci máte jméno,“ hledal skromně důvody mistr světa z roku 2007, stříbrný olympionik ze Sydney 2000 a světový rekordman, který v roce 2001 v Götzisu posunul historické maximum krajana Tomáše Dvořáka a jako první člověk se dostal za hranici devíti tisíc bodů.
Se svými vícebojařskými svěřenci z Dukly Praha se chce pod pět kruhů vrátit v roli trenéra. Kopeckému by k tomu mohla pomoci i jejich pařížská expedice.
„Šli jsme se podívat i do olympijské vesnice. Věděl jsem, jak silně to na něj bude působit. To si prostě člověk, který o tom jenom slyšel, nedovede představit. Myslím, že získal obrovskou motivaci na další olympiádu,“ popisoval Šebrle.
Roman Šebrle se v Paříži setkal mimo jiné i s Ondřejem Kopeckým a Amálií Švábíkovou (srpen 2024)
Pořadatele her pochválil, ale jedna věc mu vrtala hlavou. „Musím říct, že byly dobře připravené. Chyběl mi tam jenom olympijský oheň na olympijském stadionu. To byla obrovská škoda. Zažil jsem ho na čtyřech hrách a má to svoje kouzlo, ještě umocňuje atmosféru,“ vyprávěl letos v listopadu padesátiletý, dnes už rekreační atlet.
„Jsem schopný uběhnout kilák za čtyři minuty, ale běhal jsem to i pod tři. Už běhám jako hobík,“ usmíval se v nedávném rozhovoru pro iDNES.cz.
Jaký otec, taková dcera. Mé příjmení je v atletice leckdy přítěž, říká Šebrlová |
„Člověk se musí udržovat ve formě, aby si i ve skoro padesáti mohl naplno zahrát fotbal, který mě pořád baví. Mrzí mě, že kvůli nedostatku času už skoro nehraju golf,“ řekl Šebrle, jehož obě děti právě fotbalu holdují.
Štěpán kope první ligu za Duklu, mladší sestra Kateřina hrála za Slavii, nyní po vzoru táty dává přednost atletice. „Nebudu zastírat, že jméno Šebrlová je v atletice leckdy přítěž. Jste okamžitě středem pozornosti, což vás svazuje. Jinak bych řekla, že mi ani nepřekáží, ani nepomáhá,“ přiznala brzy plnoletá atletka.
Život po atletice si slavný desetibojař pochvaluje. „Jsem naprosto spokojený. Neměnil bych vůbec nic. Mam skvělé děti, mám skupinu vícebojařů. Podařilo se mi ve sportu dosáhnout všeho, co se vůbec dá. Moderování v televizi mě baví taky,“ zhodnotil při příležitosti zlatých dvacetin Šebrle.
