V březnu 2007 tehdejší primátor Pavel Bém společně s předsedou ČOV Milanem Jiráskem odeslali Mezinárodnímu olympijskému výboru uchazečský dopis.
Topolánkova vláda nicméně odmítla k dopisu připojit požadované finanční garance státu, což se pro celý plán rovnalo polibku smrti. Komise MOV poté nevybrala Prahu ani mezi čtyři kandidátská města na rok 2016, z nichž posléze volby ovládlo brazilské Rio.
Praha nebyla vybrána mezi kandidáty na pořádání OH 2016 |
V roce 2009, v čase ekonomické recese, městská rada ukončila i úvahy o kandidatuře na rok 2020.
Dnes se spekulace o konání olympiády v Česku jeví jako scestné. O slovo se však hlásí jiná země z někdejšího sovětského bloku. Polsko. A to velmi razantně.
V roce 2007 se tehdejší pražský primátor Pavel Bém (vlevo) a předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek tvářili optimisticky. Olympijské hry v Praze v roce 2016 se ale staly brzo utopií. Budou Poláci úspěšnější?
Varšava se chce stát hostitelem her v roce 2040. Tuto vizi podporují jak současná vláda, tak opozice, které se jinak na dlouhé řadě věcí neshodnou (kromě zásadního odporu k Rusku a zdůrazňování potřeby zbrojit).
Poláci tvrdí, že je povzbudil organizační úspěch letošních her v Paříži. Paradoxem je, že oni sami přitom ve městě nad Seinou dopadli medailově neslavně, s jediným zlatem skončili až na 42. místě v pořadí zemí, nejhůř od roku 1956.
Československo přišlo o olympiádu kvůli Husákově lamentu, říká historik |
Ale právě proto nyní vláda vyhlásila rozsáhlou „Strategii rozvoje sportu do roku 2040“, jejímž vyvrcholením by mohly být olympijské boje ve Varšavě. Na rozvoj sportu chtějí v Polsku věnovat každoročně 1 procento HDP. Šestnáct miliard eur má poskytnout ministerstvo sportu, dalších 30 miliard regionální vlády.
„Rozhodnutí kandidovat na hry věnuji dnešním deseti- až patnáctiletým mladým,“ prohlásil 67letý premiér Donald Tusk, zanícený amatérský fotbalista. „Asi už nebudu sám běhat po hřišti, až Polsko přivítá olympiádu. Ale v příštích několika letech mohu udělat hodně pro to, aby se tento sen stal skutečným projektem.“
Po letošních značně centralizovaných hrách v Paříži (tedy s výjimkou surfingu na Tahiti) počítají Poláci spíš s celonárodním projektem. Část soutěží se má uskutečnit i v Poznani, Lodži, Vratislavi či Krakově, který může přidat na stranu aktiv zdařilou generálku v podobě Evropských her 2023.
Přehlídka polských medailistů z letošních olympijských her v Paříži. V roce 2040 by jejich nástupci mohli bojovat o cenné kovy v domácím prostředí.
Ministr sportu Slawomir Nitras burcoval sebevědomí „My to zvládneme“ slovy: „Viděl jsem hry v Paříži a mohu říci, že po organizační stránce jsme schopni takovou akci zorganizovat taky. Polský sport na to čeká. Nemáme finanční překážky. Máme jen určité infrastrukturní a sociální bariéry, které musíme překonat, abychom se posunuli vpřed.“
Pro připomenutí: Příští letní hry v roce 2028 uspořádá kalifornské Los Angeles. V roce 2032 australské Brisbane.
Na rok 2036 je zatím velmi mnoho zemí, jež kandidaturu zvažují. Za favority jsou považovány asijské Dillí a Rijád, o premiérové hry na africkém kontinentu se míní ucházet Egypt se svou novou metropolí nebo jihoafrické Kapské Město.
Rok 2040 nabízí větší šanci, že opět přijde na řadu Evropa. Varšava by se o olympiádu pravděpodobně utkala například i s Londýnem, který stále těží z euforie roku 2012, ale zvažovanou kandidaturu na hry 2036 o čtyři roky odložil.
Polsko dosud o letní olympiádu nikdy neusilovalo, pouze Zakopané kandidovalo na zimní v roce 2006, skončilo však tehdy mezi poraženými.
Projekt Varšava 2040 se zatím údajně těší i podpoře polské veřejnosti. Tu ministr Nitras přesvědčuje tvrzením, že taková akce napomůže modernizaci země ve všech směrech, od dopravy až po životní prostředí. Příklad má hned po ruce: „Vzpomeňte na fotbalové Euro 2012 a tehdejší výstavbu dálnic, letišť i další infrastruktury.“
