Zprvu se zdálo, že trenér Viktor Tichonov prostě jenom neposlal svou jasnou gólmanskou jedničku na bezvýznamné vhazování vteřinu před koncem první třetiny. Že ji nechal odejít odpočívat do kabiny poté, co Američanům chabým zákrokem pomohla vyrovnat na 2:2.
Jenže pozor, ani po přestávce se uctívaný Vladislav Treťjak nevrátil na kluziště. Místo něj se do branky postavil náhradník Vladimir Myškin, což udivilo Sověty a povzbudilo domácí bojovníky.
 |
„Z Treťjaka jsme byli úplně paf!“ přiznal útočník Mike Eruzzione, kapitán party studentů, kteří si 22. února 1980 vyšlápli na obra. Porazili ho 4:3 a vyčarovali Zázrak na ledě.
Nicméně zlaté medaile jim ještě nepatřily. Ačkoliv si kdekdo myslí, že si je zajistili výhrou nad Sověty, získali je teprve o dva dny později. Poté, co v závěru otočili skóre mače s Finskem.
Časopis Sports Illustrated v roce 1999 vyhlásil „Miracle on Ice“ číslem jedna mezi všemi sportovními událostmi ve dvacátém století. Členy mužstva dodnes provázejí vřelé ovace na každé akci, na níž se objeví.
V americkém kongresu se jedná o udělení vyznamenání pro hrdiny z Lake Placid. Ani ve zběsilém kalupu času jejich činy nevybledly.
Nějaká banda študáků
Legendární Treťjak nechápal, co vlastně despota Tichonov svým tahem zamýšlel.
„Naprosto mě šokoval, takhle jsem se cítil poprvé a naposled v životě,“ vyprávěl reportérům o 22 let později na olympiádě v Salt Lake City.
„Nikdy vás přece nestáhnou z ledu, když je to 2:2. Možná za stavu 0:3... Museli byste se zeptat kouče, proč se tak rozhodl. Myslím, že ho ovlivnilo přípravné utkání, ve kterém jsme Amíky rozdrtili 12:3. Po něm jsme je brali jako bandu študáků, což byla chyba.“
Vladislav Treťjak v sovětské bráně na olympiádě v Lake Placid 1980
Co se týče výsledku, Treťjak trochu přeháněl. Sověti před hrami v newyorské Madison Square Garden smetli domácí mančaft pouze 10:3. Nicméně jinak velice správně zmínil faktor podcenění, který jasného favorita vyvedl ze střehu.
„Mohli nás smáznout o patnáct gólů, kdyby chtěli,“ citovala po generálce forvarda Marka Johnsona agentura AP.
„Ukázali jsme jim, co umíme. Ale oni nám ne,“ varoval na tiskovce Tichonov. Marně.
Zemřel bývalý hokejista Pavelich, jeden z hrdinů z Lake Placid |
Soubor dlouhodobě přísně cepovaný a chytře komandovaný Herbem Brooksem zaujal ještě před startem klání rovněž Vladimíra Kostku, bývalého reprezentačního trenéra Československa.
„Je to nejsilnější tým, jaký kdy Spojené státy postavily!“ tvrdil novinářům. „Z evropských prvků přijal kombinační hru a Brooks naučil hráče systému bezchybné aktivní obrany. Ještě nikdy jsem u Američanů neviděl takovou motivaci, disciplínu. Hrají ostře, ale nedají se strhnout k faulování.“
Družina omračující síly
Přesto se s nimi obecně vůbec nepočítalo. Sověti, Čechoslováci nebo Švédové směli v Lake Placid nasadit borce, kteří si hokejem vydělávali.
Kanaďané a Američané podle tehdejších pravidel zakazujících start profesionálů na OH museli spoléhat na amatéry, především z vysokoškolské ligy, zatímco NHL normálně běžela dál.
„Šance země Strýčka Sama na zlaté placky vrávoraly na pomezí titěrnosti a neexistence. Matka Rus naopak vyslala družinu omračující síly,“ píše se v knize Hokejová kronika 20. století.
Přetlačovaná mezi americkými a sovětskými hokejisty na olympiádě v Lake Placid 1980.
Obávaná „Rudá mašina“ přiletěla s oslnivou bilancí z posledních čtyř olympiád, na nichž ukořistila čtyřikrát zlato. Z 29 utkání v jediném remizovala a pouze jednou prohrála - v únoru 1968 v Grenoblu s Československem 4:5.
Základní částí se na území úhlavního nepřítele ve studené válce prohnala naprosto nezadržitelně se skóre 51:11 v pěti partiích. Proti Finům i Kanaďanům o gól ztrácela, ale nakonec je nemilosrdně umravnila. A ve finálové skupině si hodlala smlsnout taky na Američanech.
Třebaže je nedrtila jako o dva týdny dřív v New Yorku, třikrát vedla po trefách Vladimira Krutova, Sergeje Makarova a Alexandra Malceva.
A vše zdánlivě plynulo k očekávanému závěru.
Pod Klingerovým dohledem
Velkolepé představení, které si vysloužilo tak významné postavení v historii, však jen malá část Američanů viděla živě. Stanice ABC ho totiž divákům pustila s tříhodinovým zpožděním.
Protože tenkrát ještě svět nespojoval internet, sociální sítě a mobilní telefony, většina z nich ho sledovala, aniž by dopředu znala jakékoliv podrobnosti, natož výsledek.
RETRO: Vás porazili studenti? Sověti jim naloží! Jenže se udál zázrak |
V obecenstvem napěchované aréně Olympic Field House s kapacitou osm tisíc míst trůnil komentátor Al Michaels, jenž měl k sobě jako experta slovutného kanadského brankáře Kena Drydena.
Michaels tenkrát pronesl ikonickou hlášku: „Věříte na zázraky? Ano!“ Sám přitom nebyl nějakým hokejovým odborníkem. Šéfové ABC ho nasadili ho jenom proto, že jako jediný z jejich lidí už měl zkušenost s utkáním ledových rytířů. Byť jen jedinou.
V roce 1972 totiž svým hlasem doprovázel vyhecovanou rozhodující bitvu Československo - Sovětský svaz (2:5) na olympiádě v Sapporu.
Později pro časopis Sports Illustrated vyprávěl, že nejvýraznější celebritou v hledišti byl herec Jamie Farr. Právě představitele desátníka a později seržanta Maxe Klingera ze seriálu M*A*S*H zabíraly kamery nejčastěji.
Memorabilie Jima Craiga, brankáře amerického hokejového týmu z Lake Placid 1980
Na malém pódiu seděl hned za Michaelsem a Drydenem rychlobruslařský fenomén Eric Heiden, který sice v Lake Placid posbíral pět zlatých medailí, na zápas ale lístky nesehnal.
Kdo by si pustil záznam, zjistil by, že v hale zprvu vládla docela vlažná atmosféra. Sověti vedli 3:2 a ve druhé třetině masírovali Američany 12:2 na střely. Teprve ve třetí části Michaels poznamenal: „Teď se publikum konečně probouzí.“
Pak se začaly dít věci...
Největší chyba kariéry
Až v knize The Boys of Winter vysvětlil Tichonov, proč tenkrát posadil Treťjaka. Jasně, jeho opora pustila dva laciné góly, ale...
„Udělal jsem největší chybu své kariéry,“ kál se Tichonov. „Treťjak se po nějakém kiksu vždycky zvedl. Při svém rozhodnutí jsem podlehl emocím. Když špatně vyrazil puk a nechal Johnsona srovnat, vařila se ve mně krev. A potom jsem udělal minelu, které ze všeho nejvíc lituju.“
Makarov později vyprávěl, že neoblíbený ras tím mužstvo naštval. Na střídačce z něj byla cítit panika.
Po utkání Tichonov v šatně hystericky spustil na veterány Charlamova, Petrova a Michajlova: „Tohle je vaše porážka! Vaše porážka!!!“
Řada hráčů zahodila své stříbrné medaile, které pro ně neměly žádnou cenu. Při úklidu olympijské vesnice se v pokojích po Sovětech našlo 121 lahví od vodky.
Protřelý bek Valerij Vasilijev cestou domů v letadle čapl Tichonova pod krkem a než ho ostatní odtrhli, křičel na něj: „Teď tě zabiju!“
Chcete zlato z hokejového Zázraku na ledě? Kupte ho od gólmana Craiga |
Zázrak na ledě měl také svou odvrácenou stranu. Mnohem známější a veselejší je ta americká.
Zatímco jiní rivalové ve třetích třetinách mačů se Sověty umdlévali, Brooksem brutálně vycvičení Američané dokázali vzdorovat.
Díky zásahům Johnsona v čase 48:39 a Eruzioneho o minutu a 21 vteřin později zdánlivě nepřemožitelné titány skolili, čímž na stadionu způsobili výbuch nadšení, neskutečný ryk.
Senzační dílo bylo dokonáno. V časech nesmírně napjaté politické situace vzbudilo v obyvatelstvu vlastenectví.
Americká vlajka nejvýš? Stalo se. Podceňovaný výběr porazil na olympiádě v Lake Placid 1980 hokejisty Sovětského svazu.
Leckterý z Američanů tenkrát viděl svůj první hokejový zápas v životě. NHL byla v zemi ještě mnohem méně populární než nyní.
Tažení Brooksových hochů ovšem mělo ohromný společenský přesah, což jim po triumfu nad Finy potvrdil blahopřejný telefonát od prezidenta Jimmyho Cartera.
Jak řekl komentátor Michaels pro Sports Illustrated: „Nádhera toho utkání tkvěla v tom, že jste nemusel hře nějak zvlášť rozumět, abyste chápal, co se právě stalo.“
