Lukáši, jak s odstupem dvou let vzpomínáš na Olympiádu dětí a mládeže v Olomouci a na medaile, které jsi tam získali?
Vzpomínám rád. Byla to fajn zkušenost. Zároveň mě mrzí, že takovou akci může člověk zažít dvakrát za život. Medaile mi připomínají zážitky, pocity štěstí a dávají motivaci do další práce.
V Olomouci tě při vyhlašování jeden z moderátorů přirovnal k Ester Ledecké, která získala na dospělé olympiádě dvě zlaté medaile v různých sportech. Pamatuješ?
Nevím, jak ostatní, ale mě osobně to pobavilo. Ester je moje oblíbenkyně. Takové přirovnání přece nemůžu zapomenout.
Letos se tě kvůli věkovému omezení týká pouze atletika, plavat už nemůžeš. Bude pro tebe snazší soustředit se na jeden sport?
Snazší to nepochybně bude, ale na druhou stranu mě to mrzí. Závodit ve dvou sportech je fajn oživení.
Jak na tebe Olympiáda dětí a mládeže zatím působí?
Atmosféra je fantastická, organizátoři si dali opravdu záležet. Pokaždé přijdou s něčím novým a každé zahájení je originál.
Startoval jsi už na zdejším Sokolské stadionu?
V Budějovicích jsem ještě nezávodil, ale nemyslím si, že to bude nevýhoda. Nemůžu se dočkat, až poprvé přeskočím tyč. Zlato chci určitě obhájit a udělám pro to maximum.
Před dvěma měsíci jsi na halovém mistrovství republiky v Praze soutěž výškařů suverénně vyhrál už po 186 centimetrech. Tvůj osobák je 195 cm, pokusíš se překonat dva metry?
Věřím, že jsem na to připravený, protože před měsícem v Brně jsem skočil 198 centimetrů. Pro mě laťka dvou metrů dost znamená, ale rozhodují detaily.
Naopak v dálce tě na stejném mistrovství po strhujícím závěru přeskočil o jeden centimetr Filip Motl. Ten startuje i na ODM, jak se na souboj s tímto Středočechem těšíš?
Těším se hodně. Republika byla tehdy vyhrocená. Jednou jsem přeskočil já jeho a jednou zase on mě. Nakonec vyhrál on, takže mu mám co vracet. Filip skáče výborně, jsme dobří kamarádi a věřím, že i když jeden z nás nevyhraje, tak se navzájem můžeme vyhecovat k maximálnímu výkonu a třeba se pokusit překonat osobák.
