Výborné výsledky, silný rodinný příběh a z nadějí se hned staly hvězdy. Snad kouzlem náhody je v cíli čekali ve velkém fotografové, emotivní scénu zabíraly také kamery České televize. A tak sourozenci bezprostředně po závodě, v němž nejrychleji absolvovali na Brněnské přehradě 375 metrů plavání, 10 kilometrů na kole a 2,5 kilometru běhu, odpovídali i do mikrofonu.
Zkrátka jako dospělí sportovci na velkých akcích.
„Věřil jsem si na bednu, ale určitě ne na první místo. Na kole jsem celkem rychle stáhl ztrátu z plavání a ostatním ujel. Čekal jsem, že se někdo ještě chytí, ale to se nestalo,“ líčí Lukáš novinářům. „Já jsem doufala, že bych mohla být i první. Teď jsem maximálně šťastná, že se to podařilo,“ dodává Heidi. „I když plavání se mi hodně nepovedlo. Jedna ze soupeřek mi sundala brýle a musela jsem si je znovu nasazovat,“ popisuje incident, který ji rozhodil.
Spolu si fandí, hecují se, občas se i lehce provokují.
„Jestli rivalita pomáhá k výsledkům? Záleží na situaci,“ říká Lukáš. „Je to právě naopak. Brácha se fláká a já to musím oddřít všechno sama. No a potom mě stejně porazí,“ oponuje Heidi. „To se jí jenom zdá,“ culí se Lukáš.
Oba závodí teprve třetí sezonu, ale k běhání, kolu i plavání je otec vedl už od dětství. „Kombinace tří disciplín se mi zalíbila, je to zkrátka zajímavější než samotné plavání nebo běhání od zdi ke zdi,“ popisuje Heidi. „Na kole mám ráda tu krajinu kolem a rychlost. Je to sice dřina, ale stojí za to.“
Slušnou formu chtějí potvrdit na nadcházejícím republikovém šampionátu. Lukáš by rád uspěl i v evropském poháru. „Do třetího místa by to bylo pěkné,“ zasní se.
A mimochodem, Juránkovi nebyli jediná rodina na startu. Bronzovou medaili získal Matěj Marek, který měl v závodě své dvojče Jakuba, ten skončil pátý.
