V Japonsku získala nejúspěšnější česká olympionička všech dob tři zlaté medaile v roce 1964 na hrách v Tokiu, v Mexiku o čtyři roky později vyhrála dokonce čtyřikrát.
A na obou místech na ni dodnes vzpomínají.
V Mexiku se o tom přesvědčila při nedávné návštěvě, kde se setkala s gymnastkami, které tam na přelomu 70. a 80. let dva roky trénovala. "Z holčiček už jsou dospělé ženy," směje se osmašedesátiletá legenda.
O renomé, jaké má bývalá gymnastka v Japonsku, se vyprávějí legendy. "Vážíme si paní Čáslavské pro její sportovní výkony i za statečnost, s jakou čelila komunistickému režimu ve vaší zemi," řekl velvyslanec Čikahita Harada, který se s Čáslavskou včera setkal, aby jí oficiálně informoval o nedávném rozhodnutí japonské vlády udělit jí Řád vycházejícího slunce.
Řád pro Věru ČáslavskouCelý název ocenění je Řád vycházejícího slunce, zlaté paprsky s nákrční stuhou. "Řád má více stupňů, ten s nákrční stuhou a zlatými paprsky je nejvyšší," vysvětluje Robin Šóen Heřman, předseda Česko-japonské společnosti. "Tímto řádem Japonci odměňují cizince za služby, které dělají jejich zemi ve světě." |
"Z japonského ocenění mám velkou radost, i když jinak není smyslem mého života počítat medaile a řády," řekla Věra Čáslavská a vzpomněla si na dávné setkání s hercem Janem Werichem. "Někdy po olympiádě v Tokiu mi povídal: Poslouchejte, Čáslavská, vy jste mi moc sympatická. Já jsem se dočetl, že máte medailí a metálů tolik, že už je ani nepočítáte. To se mi na vás líbí."
Titulů ve svém životě už posbírala hodně, včetně velmi prestižních. V roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa a druhou nejpopulárnější ženou planety za Jacqueline Kennedyovou. Domácí titul Sportovce roku získala čtyřikrát, je držitelkou Ceny Pierra de Coubertina a Olympijského řádu.
Řád vycházejícího slunce převezme od japonského velvyslance 7. prosince v jeho rezidenci v Praze.
