Sotva začíná druhý poločas, zatím platí vyrovnaný stav 1:1, když hráči z jižních Čech kopou roh. Centr letí do malého vápna, jejich útočník a liberecký gólman startují do souboje. Jenže se bolestivě sráží. Brankář padá na zem. „Je zakrvácenej. Nevnímá,“ křičí hráči směrem k lavičce a signalizují, že musí vystřídat. „Odjel na rentgen do nemocnice,“ upřesnil trenér později.
Zatímco se parťáci strachují o kamaráda, za jejich zády – a to doslova – vzniká jiný, sportovní problém. Odražený míč se kutálí za čáru. „Regulérní branka,“ hlásí rozhodčí.
Vtom na trávník vybíhá jihočeský kouč Hrbáč. Co bude řešit? „Šel jsem rovnou za naším kapitánem a střelcem branky Tobiášem Přibylem a říkal jsem, že gól odvolám. Sám přiznal, že ho zasáhl. Sice neví čím, možná kolenem, ale zasáhl.“
Proto kouč míří i k rozhodčímu: „Musíte gól odvolat!“ Jenže to podle pravidel nejde. „Řekl mi, že už gól uznal a odvolat ho nemůže,“ líčí Hrbáč.
Řešení? „Můžete si nechat dát gól,“ navrhuje rozhodčí.
„Můžete všechno! Odvolejte to,“ trvá kouč Jihočechů na svém.
A sudí nakonec ustupuje a souhlasí. Gól neplatí.
Za gesto fair play dostává trenér jihočeského kraje Hrbáč později takzvanou bílou kartu, která na rozdíl od těch žlutých a červených vyzdvihuje sportovní činy se společenským přesahem.
„Klobouk dolů, že gól nechal odvolat,“ oceňuje kouč libereckého výběru Ondřej Picek. „A vrátilo se jim to, protože zápas nakonec vyhráli.“ Tak pro úplnost: Jihočeši zvítězili 4:2 a skončili sedmí, zatímco tým ze severu devátý. Ale výsledek je to poslední, na čem v tu chvíli záleželo.
