„Budu mít tu čest udržovat naživu Pantaniho oheň při několika závodech. Během dvou týdnů olympijských her budu nosit Marcovu náušnici. Jeho rodina mi ji půjčila, abych s ní mohl závodit právě tady v Itálii,“ napsal Jacquelin ve čtvrtek na svém instagramovém účtu.
Pantani v roce 1994 poprvé uhranul rekordních šest milionů Italů u televizních obrazovek při souboji s Miguelem Indurainem na Giru. V následujících letech pak sbíral jedno vítězství za druhým, až v roce 1998 jako teprve sedmý jezdec ovládl italskou i francouzskou Grand Tour v jedné sezoně a zapsal se do historie.
A právě v tom období Jacquelin vyrůstal.
„Když jsem byl malý, koupil nám táta noviny o Tour 1998. Od té doby jsem nikdy nepřestal Piráta obdivovat. Probudil ve mně touhu věnovat se sportu. Chtěl jsem být jako on. Nejen vyhrávat závody, ale také dělat stejné spektakulární sólové úniky,“ přibližuje.
Emilien Jacquelin vítězí ve stíhacím závodě na mistrovství světa v Pokljuce.
Z rodného Grenoblu sám vyrážel na kole do alpských kopců a snil, že jednou taky dojede do Paříže ve žlutém trikotu. Až do 17 let se věnoval závodně cyklistice i biatlonu. Mononukleóza však jeho sny o profesionálním pelotonu ukončila. K biatlonu se ale vrátil a začal mu věnoval mnohem větší pozornost než dřív.
Postupně se probil do Světového poháru i na olympiádu do Pchjongčchangu 2018. A nakonec se ve 24 letech stal mistrem světa ve stíhacím závodě v italské Anterselvě. Následně ještě přidal další čtyři tituly a na posledních hrách v Pekingu s mužskou i smíšenou štafetou vybojoval stříbrnou medaili.
Charvátová: Kam já se to přihlásila? Bála jsem se, že jsem něco provedla |
Na svůj dětský idol ale nezapomněl, a kde jinde mu vzdát hold než v jeho rodné zemi. Na místě, kde se před šesti lety stal světovým šampionem. A mentální sílu mu má dodat právě ona náušnice. „Skrze tento doplněk, který ho dělal tak jedinečným, ve mně nerezonuje jen Marco, ale i myšlenka soutěživosti, verva a odvaha zaútočit, když se nikdo jiný neodváží.“
Ital totiž kromě svého ohromného vrchařského talentu – mimo jiné dodnes drží nejrychlejší časy ve výjezdech na slavných stoupáních Mont Ventoux či Mortirolo – byl známý svým nevšedním stylem oblékání. Náušnice a šátek na oholené hlavě se staly pro něj natolik ikonické, že mu později už nikdo neřekl jinak než „Pirát“.
Marco Pantani (vpravo) pózuje ve žlutém dresu po vítězství na Tour 1998 spolu s druhým mužem celkového pořadí Janem Ullrichem.
„Je to můj způsob, jak mu poděkovat. Ukázat, že jeho odkaz žije dál, že jeho příběh vštípil dětem lásku ke sportu, touhu posouvat své hranice, mít odvahu, jít naproti všemu,“ dodal.
Jak rychle Pantani vyletěl do výšin, tak stejně rychle také spadl na úplné dno. Mezinárodní cyklistickou unií byl obviněn za užívání zakázaných látek EPO a poté už nikdy nebyl tak dominantní. Navíc se mu rozjely i psychické problémy, které následně vyústily v předávkování kokainem v roce 2004.
Navzdory dopingovému skandálu – a možná i právě kvůli předčasnému odchodu v pouhých 34 letech – se pro italské tifosi i miliony fanoušků stal uctívanou modlou. Jeho jméno se pravidelně objevuje na silnicích během velkých závodů, protože pro mnohé navždy zůstane největším cyklistou všech dob.
Stejně jako pro Emiliena Jacquelina, který se s jeho podporou ve své oblíbené Anterselvě pokusí vybojovat olympijské zlato.
