A milovník guláše se vyznává i ze vztahu ke svému přechodnému bydlišti: „Lidé si tady stěžují, ale Česko není místo ke stěžování. Je to země, kde můžeš dělat, co chceš. Líbí se mi tady.“
Vysílají zimní olympiádu televize v Nigérii?
Na některých kanálech běží, hlavně specializovaných sportovních. Takže kdyby lidé u nás chtěli, můžou se dívat, jenže oni se moc nedívají. Letní olympiádu sledují, protože na ní startuje hodně našich reprezentantů. V zimní verzi tomu tak není. Jsou to prostě dva různé světy. Sníh a zima nejdou s Afrikou moc dohromady. Nemáme k tomu vztah, alespoň ne u nás v Nigérii.
Už posledních tří zimních her se Nigerijci účastní. Víte o tom?
Slyšel jsem o našich sportovcích. Ani jeden se ale nenarodil v Nigérii. I tak je to pro nás dobré, pomůže to zvýšit povědomí o zimních sportech a zapojit více Nigerijců do zimní olympiády. Třeba jednou i nějakou medaili přivezeme.
Na minulých dvou olympiádách startovaly vaše bobistky a skeletonistka Adeagbová, letos si účast zopakoval běžec na lyžích Ikpefa. A skončil na 94. místě.
Vážně už běžel? Věděl jsem, že tam někoho zase máme, ale závod jsem neviděl. Tím, že se narodili mimo Nigérii, tedy v Severní Americe a Francii, měli dobré podmínky pro trénování. U nás doma by neměli šanci. V Nigérii není vybavení na zimní sporty, nejsou tam hory, kde je sníh, není tam led.
Sportovci tmavé pleti žádají větší podporu. A věří: Jamajka jednou bude na pódiu |
A kdyby ano, prosadili by se vaši sportovci?
My Afričané máme na sport talent. Hodně talentu. Všechno je jen otázka povědomí o sportu a dostupnosti zázemí. Pokud máme správné vybavení, jsme schopni vyniknout v jakémkoli sportu. I v lyžování, v bruslení, to slibuju! Kdybychom měli odpovídající podmínky, byli bychom dobří i v hokeji. Zvládli bychom to.
Mezinárodní olympijský výbor chce přidat nové disciplíny do zimního programu, například přespolní běh, aby přilákal pozornost Afriky. Co si o tom myslíte?
Pokud zařadí zrovna běh, tak ten je v naší genetice. Máme v Africe hodně skvělých vytrvalců, hlavně z Keni. Africké země rády běhají, byla by to výzva. Afričané by to zvládli skvěle, bojovali by o medaile.
Sníh v Nigérii historicky nikdy nebyl. Jak jste na něj poprvé v Evropě reagoval?
Když jsem já viděl sníh poprvé, usmíval jsem se, bylo to jako zázrak! Někdy máme období, kdy padají kroupy, stalo se to hodněkrát, když jsem byl malý. Ale nesněžilo u nás nikdy.
Solomon ví, kdy má použít větu „já nerozumím“
Joy doufala, že dostane kytičku, ale bohužel Solomon nerozumí
———
Solomon knows when to use the sentence “I don’t understand”
Joy hoped she would get flowers, but unfortunately Solomon doesn’t understand
#football #flow #valentinesday #girls #soccer
Když hrajete v Česku, sledujete tady olympiádu?
Moc ne, přiznám se. Ale utéct před tím nemůžu. V kabině se kluci o olympiádě pořád baví. Sledovali hokej proti Kanadě, ale bohužel Češi prohráli, myslím 5:0.
A když už se díváte, který sport vás baví?
Jeden hodně, ale nevím, jak se jmenuje. Lehnete si na takové sáňky a jedete korytem dolů... Skeleton! A s kamarádem občas koukám na hokej. Pravidla jsou hodně jiná než fotbalová, moc jim nerozumím. Když ale padne gól, je to zábava. S hokejem jsem se poprvé setkal při příchodu do Česka, a dokonce jsem v Ústí navštívil loni jeden přípravný zápas Slovanu.
Hokejistům Česka tedy fandíte se spoluhráči?
Ne že bych fandil, ale když se dívají ostatní, dívám se s nimi. Většinou jsme v kabině, když ty zápasy běží. Nebo doma. Do hospody skoro nechodím, ani kvůli hokeji.
Zkoušel jste běžky? Dřív na nich fotbalisté v Česku běžně trénovali.
Doufám, že je nikdy nevyzkouším, upřímně. Hodně bych padal. Ještě víc tedy z bruslí, takže si myslím, že bych lépe lyžoval než bruslil.
Je zima největší výzvou pro nigerijské fotbalisty v Evropě, nebo je to spíš kulturní rozdíl?
Chlad vnímá každý jinak. Když vy vyrazíte do afrického vedra, taky budete nejdřív koukat, nakonec se přizpůsobíte a časem si zvyknete. Rozdíl je znatelný, ale jsem tu už třetí zimu, takže to jde. Na zápas si holt vezmu víc oblečení, v zimě hodně piju zázvorový čaj s citronem.
Česká pýcha v ohrožení. Ledecká se zlobí: Přidají videohry, volejbal? Nedává to smysl |
A líbí se vám v Česku?
Líbí. Já rád vidím pozitivní stránku ve všem. V jakékoli situaci. Lidé si tu stěžují, ale Česko není místo ke stěžování. Je to země, kde můžeš dělat, co chceš, a udělat z toho šťastné místo. Snažím se všude šířit lásku. S týmem, s přáteli, se všemi. A to vyvolává sympatie, všichni chtějí být tvými přáteli, ukazovat lásku i tobě. Takový je život. Ne vždy bude dobře, ne vždy k tobě lidé budou milí. Ale ty musíš být laskavý pořád, pak k sobě laskavost přitáhneš.
Proto se pořád usmíváte?
Ano. Já nemám moc důvodů, proč bych neměl mít Česko rád. Užívám si to tu. Všichni jsou moji přátelé. Sotva mám někoho, kdo nechce být mým přítelem.
A co si v Česku užíváte nejvíc?
Hodně věcí. Přátelské lidi, klid, mír, fotbal. Jsem daleko od rodiny, to mi vadí. Někdy mě to zasáhne, ale musíš vyrůst. Chybí mi domov, maminka a tatínek (vyslovuje to česky), bratři, sestra, přátelé. Někdy se cítím sám. Ale musíš být trpělivý, musíš vyrůst, musíš žít. Najít si nové přátele, smát se, dělat si legraci.
Ústí slaví gól, zleva Filip Novotný, jeho autor Ondřej Žežulka a Solomon Osaghae.
Učíte se česky?
Snažím se, ale je to těžké. Základy znám a hlavně víc těch špatných slov. Slyším je každý den. (smích)
Co vám u nás chutná?
Jak se to říká... guláš! Miluju guláš. Ale nigerijská kuchyně mi chybí, hlavně fufu, naše hustá kaše, a polévka egusi. Někdy si to dám v Praze, ale tady je to drahé. Velmi drahé.
A jaký je váš fotbalový sen?
Mám ho stejný jako všichni fotbalisté. Hrát na nejvyšší úrovni, soutěžit s nejlepšími mužstvy, dostat se do top týmu. Do první ligy, Ligy mistrů, Evropské ligy. A vyhrávat trofeje. Ale musíme jít krok za krokem, učit se každý den. Fotbal je o trpělivosti. Nejde o to, jak dobrý jsi nebo jak disciplinovaný. Musíš být trpělivý. Můžeš být dnes špatný a zítra světlo zazáří. Růst není omezen. Když je špatně, prostě buď trpělivý. A usmívej se.
