Tvůrci zahajovacího ceremoniálu her vzdali hold legendám italské hudební historie, od Giuseppe Verdiho k Giacomu Puccinimu.
Procesím modelek v barvách trikolóry uctili i památku Giorgia Armaniho, jenž od roku 2012 navrhoval italskou olympijskou kolekci.
Přidali nápaditá vystoupení, hru barev, světel a emocí.
Ovšem na nejemotivnější momenty jsme si museli počkat až na samý závěr slavnostního večera.
Andrea Bocelli zapěl Nessun Dorma.
Stadion ztichl při této nesmírně silné písni. Mnozí dostávali husí kůži, když s ní 67letý nevidomý tenor se zavřenýma očima za doprovodu orchestru vystoupil.
Legendy milánských fotbalových klubů a italské reprezentace Giuseppe Bergomi a Franco Baresi předávali právě olympijskou pochodeň skupině tří italských volejbalistek, zatímco Bocelli zpíval „vincerò, vincerò, vinceeeeeerò“ (zvítězím).
Zpěvák Andrea Bocelli vystupuje během zahajovacího ceremoniálu olympijských her. (6. února 2026)
Půl hodiny před půlnocí pak vzplál oheň.
Plně v režii italských legend z řad alpských lyžařů.
V Miláně jej zažehli Alberto Tomba a Deborah Compagnoniová, v Cortině souběžně s nimi Sofia Goggiová, která přebrala pochodeň od Gustava Thoeniho.
Kruhový, zauzlený design číše byl stvořen na počest Leonarda da Vinciho. Otvírající a zavírající se části této konstrukce mají evokovat myšlenku harmonie.
Tak Itálie vítala zimní olympiádu.
Dvacet let poté, co její oheň dohořel nad Turínem, a sedmdesát let od Cortiny 1956, se opět vrátila na Apeninský poloostrov.
Olympiáda je zahájena. Oheň vzplál v Miláně a Cortině, zapálily ho tři legendy |
Šest tisíc ochránců zahájení
Centrum Milána se předtím po poledni až neobvykle vylidnilo. Na ulice vedoucí k slavnému Duomu dohlíželi policisté, uzavřeli i některé zastávky metra. Ale brzy bylo jasné proč. Poslední kilometry své pouti z řecké Olympie tudy absolvovala olympijská štafeta. Pochodně se chopil rovněž fotbalista Zlatan Ibrahimovic, jenž v milánských klubech Inter a AC strávil dohromady osm let.
K San Siru, dějišti zahajovacího ceremoniálu, to každopádně chtělo vyrazit co nejdřív. Už pět hodin před začátkem se v metru tlačily davy a ne všichni se do jezdících vlaků vešli.
Ve městě se odpoledne konala i další demonstrace proti přítomnosti amerických imigračních agentů ICE. Stovky protestujících vybavených píšťalkami skandovaly slogany a odpalovaly světlice. Zároveň uspořádala organizace Greenpeace poněkud nenápadné shromáždění upozorňující na vazby MOV na významného sponzora fosilních paliv.
Před stadionem nicméně panoval až prazvláštní klid, jakýsi řízený chaos. Přestože mělo na ochozy dorazit 70 tisíc diváků, nebyl tu žádný hukot, žádný bzučící včelí úl, žádné dlouhé řady stánků s občerstvením. Jen kousek od San Sira šlo najít jeden jediný s grilem a pivem za 10 eur.
Zato tu byla spousta neviditelných očí.
Milánský stadion San Siro před zahájením her.
Na zahájení dohlíželo šest tisíc bezpečnostních pracovníků včetně expertů na zneškodňování bomb a odstřelovačů. Pomáhali jim i policisté z jiných zemí, dokonce až z Kataru.
Staré a velkolepé San Siro, které společně i s pomocí přelétajících helikoptér „hlídali“, bylo vybudované už roku 1926 a později čtyřikrát renovované. Majestátní betonová stavba s ještě impozantnějšími rudými římsami, se však ocitla na konci své existence. V příštích šesti letech má být zbourána, aby na jejím místě stihli včas vybudovat nový stadion pro fotbalové Euro 2032.
Diváci si krátili čas do zahájení ceremoniálu snahou vyvolat na 70tisícovém stadionu mexickou vlnu. Nepodařilo se sice strhnout všechny, ale významná část tribun nakonec hlasitě bouřila.
Viceprezident Spojených států JD Vance a bývalý prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach před slavnostním zahájením.
Pak už začala zářivá show, pro kterou bylo vyrobeno celkem 1 400 kostýmů. V porovnání s Paříží 2024 nebyla extravagantní ani šokující, a navracela tak olympijské ceremoniály k předchozím tradicím.
Češi na ZOH 2026: medaile a výsledky v Miláně a Cortině |
Trénovala jsem mávání vlajkou
I samotným zahájením nicméně pronikal duch roztříštěnosti těchto her. Režisér televizního přenosu prostřihával záběry kamer z Milána se satelitními menšími ceremoniály v Cortině, Livignu a Predazzu.
Na San Siro přivedl Čechy s vlajkou hokejista David Pastrňák, v Cortině připadla biatlonistce Lucii Charvátové.
„Paní, co nesla ceduli s nápisem Česko, mi řekla Pasto,“ smál se hvězdný útočník. V milánské výpravě s ním kráčel už i brankář Karel Vejmelka, který v pátek přicestoval do dějiště her. Celkem 114 sportovců je nejvyšším počtem, jaký kdy Českou republiku v historii zimních olympiád reprezentoval.
Milánským vlajkonošem Česka se stal hokejista David Pastrňák.
„Nádherný zážitek,“ líčil Pastrňák. „Bylo mi velkou ctí nést vlajku za naši zemi a hlavně za sportovce. Moc jsem si to užil. Na pohled, jak jsme vcházeli na San Siro a jak bylo celé vyprodané, nikdy nezapomenu. Předtím sice byla v ulicích zácpa, ale měli jsme naštěstí policejní doprovod. Všechno čekání za ty chvíle na stadionu stálo.“
Před Čechy nastupovala výprava Kanady, a tak si stihl popovídat i se známými z NHL.
Naopak Charvátová před zahájením v Cortině nacvičovala. „Trénovala jsem mávání vlajkou, protože jsem byla lehce nervózní, aby se mi nezamotala,“ vyprávěla. „Ale myslím, že jsem to zvládla dobře. Jen byla trošku těžká, ke konci už mě docela bolely ruce. Celkově to bylo super, atmosféru jsme si moc užili.“
Lucie Charvátová s českou vlajkou.
Mezi 90 pochodujícími zeměmi byly i Spojené arabské emiráty, debutující na hrách. Zastupoval je devatenáctiletý Alex Astridge, alpský lyžař narozený v Cambridge, který se do země přestěhoval, když mu bylo šest měsíců.
Příchod výpravy Ukrajiny vyvolal dosud největší a nejdelší aplaus. Překonala jej až domácí squadra azzura, defilující jako poslední.
Také američtí sportovci se dočkali mohutného potlesku, jenže když se na obří videostěně objevil mávající viceprezident J. D. Vance, tribuny San Sira začaly pískat a bučet.
JD Vance and his wife got loudly booed at the Olympics. I thought Donald Trump said the US was respected around the world?
https://t.co/muYJgbZUqH
Nepomohlo, že prezidentka Mezinárodního olympijského výboru Kristy Coventryová už před ceremoniálem žádala diváky, aby se chovali co nejlépe a dali najevo respekt i ve chvíli, až budou představeni američtí sportovci a kamery zaberou významné politiky Spojených států.
Tentokrát nikdo neupadl
„Ukážete nám, co znamená být člověkem. Snít. Překonávat. Respektovat se navzájem. Starat se o sebe navzájem,“ vyzvala Coventryová na stadionu ve svém projevu.
V roce 1956 trvalo slavnostní zahájení her v Cortině pouze 55 minut a rychlobruslař Guido Caroli bruslící s olympijskou pochodní po ledu odkrytého zimního stadionu s ní zčistajasna upadl.
„Měl tu smůlu, že zakopl o natažený kabel a natáhl se v celé své kráse na led. Ale hlavně že oheň neuhasl, nevím, zda by museli pro něj znovu jet do Řecka,“ napsal si tehdy na místě do deníku fotoreportér a kameraman Karel Novák.
Tentokrát k žádnému podobnému incidentu v Miláně ani Cortině nedošlo a po 210 minutách ceremoniálu došlo na odhalení největší tajenky posledních dnů: Kdo zapálí oheň.
Vlastně ohně...
Zapálením olympijských ohňů začaly v Itálii XXV. zimní hry. Obstarali to tři slavní lyžaři, v Miláně Tomba a Compagnoniová, v Cortině Goggiová (na snímku).
Šlo o další unikum pod vlajkami s pěti kruhy. Poprvé v historii je současně zažehli na dvou vzdálených místech.
Pětadvacáté zimní olympijské hry, jejichž soutěže už tou dobou dva dny probíhaly, byly konečně oficiálně zahájeny.
A hned jejich první víkend může být velkolepý také pro české barvy.
Stačí pohlédnout na seznam těch, kteří budou v sobotu a neděli také v akci.
Ester Ledecká.
Zuzana Maděrová.
Metoděj Jílek.
Jan Zabystřan.
A smíšená štafeta biatlonistů.
Jaké bude po neděli české medailové konto?
