Ne, není to devět medailí jako při rekordu v Soči 2014. Ani sedm jako v Pchjongčchangu 2018. Ale po sestupu ke dvěma cenným kovům z Pekingu 2022, tehdy v podání Ledecké a Sáblíkové, nastolili Češi opět vzestupný trend.
Druhá desítka, přesněji 16. místo, v medailovém žebříčku zemí jim sluší.
Vezměte počet medailových nadějí, vydělte je třemi a dostanete reálný odhad konečného počtu medailí, zní poučka, kterou razil někdejší šéf české mise na hrách František Dvořák.
Před těmi letošními s pomocí zmíněné normy vycházelo některým expertům právě číslo pět.
A je jich pět.
Jen v jiné skladbě, než mnozí očekávali.
Větší finance by českému sportu slušely a obřím varováním je mocný nástup vědy do sportu, včetně využití AI. Už po pařížské olympiádě Jiří Kejval tvrdil, že v tomto směru české sporty pozdě zachytávají nejnovější trendy.
