Nikdy předtím neskončila ve Světovém poháru lépe než na 29. místě. Pouze dvakrát v životě v něm bodovala.
Loni na jaře se nevešla do A-reprezentace, připravovala se jen s akademickým týmem. Přesto se dokázala probít zpět do „áčka“ a svými výkony si říci o nominaci na olympijské hry.
Už jen to byl velmi dobrý počin od ženy, která kdysi začínala s biatlonem v klubu Střelka Brno, daleko od tradičních českých destinací.
Při Světovém poháru v Novém Městě v půli ledna zároveň oznámila, že po sezoně ukončí v 27 letech kariéru. Mnohé tím zaskočila. Proč tak brzy? „Protože mé tělo mi dává najevo, že už to nezvládá,“ připomněla zdánlivě nekonečný seriál zdravotních obtíží, především s imunitou.
Ve vytrvalostním závodě slaví Simonová, šokovala Bulharka. Blýskla se Vinklárková![]() |
Po nominaci na hry vnímala i hlasy, že přednost v týmu měla dostat mladičká Ilona Plecháčová, která by olympijské zkušenosti v budoucnu zhodnotila lépe než končící Vinklárková.
Nenechala se tím rozhodit. Nejedu olympiádu pouze objet, chci na ní něco předvést, předsevzala si.
Už v úterý si náramně pochvalovala, jak jí to na tréninku střílí. Do pozitivna ji naladily spolubydlící Lucie Charvátová i dlouhý spánek.
A potom v Südtirol Areně jela a střílela, hnala se pro životní jedenácté místo, pouhých sedm desetin od olympijské top 10. Jediný terč z dvaceti minula. Také běžecky závodila nad své poměry, speciálně v posledním kole.
„V tom ve mně práskly saze,“ říkala. „Byla to fakt jízda.“
Nejlepší v kariéře?
Jo, trochu mě teď mrzí informace, že mi první desítku tak těsně utekla (majitelka velkého glóbu Němka Preussová ji z ní vystrnadila o sedm desetin sekundy). A byla tam ta jedna chyba na střelnici, takže sice nešlo o stoprocentní výkon, ale bylo to ode mne nejvíc, na co jsem dnes měla. Pořád si ještě nedokážu uvědomit, že mi to takhle klaplo na olympiádě, na kterou jsem se na konci kariéry přece jen napoprvé dostala.
Na trati jste jela tak trochu i v transu? Hlavně v koncovce závodu?
Jsem moc ráda, že jsem tempo dokázala takhle udržet. Od třetího kola jsem běžela s holkama, u kterých jsem sama byla překvapená, že s nimi držím krok. Říkala jsem si: Musíš jet na hraně, udržet se s nima, pomůže ti to. Měla jsem i štěstí na dobrou společnost. Fakt jsem se cítila běžecky perfektně. A také o lyže se dalo opřít.
Teď si při pohledu na výsledek nejspíš připadáte jak Alenka, vlastně Tereza v říši divů, že?
Jasně. Je to úplná pohádka. Fantazie. Nevěřím tomu.
Od rána jste cítila, že by to mohl být váš den?
Popravdě ano. Nechtěla jsem si takové myšlenky připustit do poslední chvíle, ale vážně jsem nikdy na závod nebyla tak připravená jako dnes – a ono se to opravdu povedlo. Udržela jsem nervy na uzdě, všechno bylo kontrolované, snažila jsem se jet i technicky, správně frekvenčně, dodržovat ideální načasování na trati.
Biatlon na ZOH 2026: Bronz Voborníkové a další výsledky českých biatlonistů![]() |
Za vámi jsou v pořadí slavná jména jako Minkkinenová, Magnussenová, sestry Öbergovy, Braisazová-Bouchetová, tedy vše závodnice, které už v minulosti vévodily průběžnému pořadí Světového poháru.
Ještě jsem ani všechna ta jména neviděla, ale 11. místo je v této společnosti vážně naprosto neuvěřitelné.
Je z vašeho pohledu důležité i kvůli lidem? Po Novém Městě se vyskytly na sociálních sítích a v diskuzích také hlasy, jestli máte jet na hry vy, jestli by neměla reprezentovat raději Ilona Plecháčová. Vnímala jste ty názory?
Periferně určitě ano. Ale letos jsem se v každém závodě snažila odvést tu nejlepší možnou práci. Teď jsem snad všem dokázala, že tu mám své místo a žádné spekulace už o tom nejsou.
Za 11. místo jste si vyjela rovněž výtečný bodový základ pro boj o hromadný závod.
Což snad pro mě znamená nominaci do sprintu, protože bych se nerada vzdala šance na hromaďák na olympiádě. Doufám, že jsem trenérům nezamotala hlavu, ale že jsem jim rozhodování po té spoustě let naopak ulehčila.
A sama sobě jste hlavu nezamotala? Opravdu chcete letos končit? Není to škoda?
Já myslím, že tohle je ta nejlepší tečka, co mě mohla potkat.
Nic vaše rozhodnutí nedokáže změnit? Ani takový výsledek?
Jako... jen kvůli vám řeknu, že si to můžu ještě rozmyslet. Ale vidím to úplně oficiálně.
Léto jste ještě trávila s trenérem Zdeňkem Vítkem v akademickém týmu. Od té doby jste ušla dlouhou cestu.
Nejenom od léta. Pro mě dnešek znamená asi mnohem víc než pro kohokoli jiného na olympijských hrách. Sportovci, kteří získávají medaile na olympiádách, jsou pro mě největší hvězdy na světě, ať už naši nebo ostatní. Ale tahle zkušenost, co právě prožívám, je ještě o dost lepší, než kdybych byla sportovec, který se o olympijské medaile pere.
Jak to myslíte?
Jsem strašně šťastná, jak vše probíhalo, celý můj život. Že ten příběh končí tak, jak má. Když jsem řešila tolik zdravotních potíží, stále jsem ve skrytu duše v nějakém miniprocentu doufala, že se ještě situace obrátí, že budu zdravá a všechno dobře dopadne. A ono to tak nějak dopadlo. Moc děkuju lidem, kteří mě kdy v životě podporovali. Určitě ví, koho míním. Jsem za ně strašně ráda.
Co na dnešní výkon řeknou vaši „podřízení“ v klubu Střelka Brno, kde jste se mezitím stala předsedkyní?
Dnes jsem s nimi mluvila, že jsem tady měla spoustu administrativních povinností, i co se týče vedení klubu, a nezvládala jsem bezprostřední komunikaci. Do naší společné konverzace mi přistála zpráva, že se jim líbí, jak vždycky hodinu před závodem ještě řeším na dálku každodenní starosti klubu.
Říkají vám Tinky Winky. Jak se ta přezdívka zrodila?
To je taky můj životní příběh. Vinky mně začali říkat na základní škole, nejdřív náš pan tělocvikář na druhém stupni, potom i holky ze třídy. Byly jsme sportovně nadaná třída a měly jsme volejbalový tým, s nímž jsme reprezentovaly školu. Tam vznikla i ta přezdívka, která se mě držela celý druhý stupeň na základce. Pak vyšuměla. A najednou se mi tak začalo zase říkat na biatlonu, což mi přišlo strašně nostalgické. A Tinky Winky mi říkají kamarádi, kteří to mají spjaté s Teletubbies, podle postavičky z britského seriálu pro děti.
Dívala jste se kdysi na Teletubbies?
Koukali jsme s bráchou, vždycky jsme kvůli tomu vstávali v šest hodin ráno, kdy začínalo.
Jestliže tedy budeme parafrázovat známou hlášku z Teletubbies: Nastal čas udělat kariéře pá pá?
Ano, ano. To je mé heslo pro tuto sezonu. Tinky Winky dává pá, pá, lá, lá.
Ale hned ještě ne, pořád jste na olympiádě. Čím dnešní výsledek oslavíte?
Asi něčím hodně sladkým.
Že by třeba tiramisu?
To by bylo krásné, už jsem ho tu měla dvakrát. Dala bych si klidně i šampaňské, asi s Luckou Charvátovou.
Proč s Luckou?
Ona ho má moc ráda. A ráda slaví jakékoliv dobré výkony. Je to ideální holka pro tuto příležitost.
(Lucie Charvátová vysvětluje: „Dostala jsem tu šampáňo k narozeninám, tak jsem ho schovala, až bude důvod něco slavit. A dnes je.
Terka se doslova vyležela do formy. Jsme spolu na pokoji, spaly jsme do tři čtvrtě na devět.
Strašně moc jí ten dnešek přeju. Po všem, co si v biatlonu prožila a jak komplikovaná byla její letošní příprava, si ho maximálně zaslouží. Ukázala nám, že je biatlonový srdcař.
A co se týče konce kariéry? Bojím se, že je rozhodnutá. I když možná ji dnešek trochu nahlodá. Z něčeho, co děláte celý život, se těžko odchází.“)
































