Ten tradičně prosluněný svah.
Ikona, která pořádně prověří um všech závodnic, ale taky nabízí pocity euforie jako nikde jinde.
Právě zde alpské lyžařky závodí během letošních olympijský her.
A právě tady se už ve čtvrtek od 11:30 po přesunu ze snowboardového Livigna pustí do boje o olympijskou medaili v superobřím slalomu i Ester Ledecká.
Where speed meets precision. ⛷️
Welcome to the women’s alpine skiing venue for #MilanoCortina2026, the Tofane Alpine Skiing Centre! 🙌
Women's downhill tomorrow... you will not want to miss that one. 🤩
#Olympics #WinterOlympics #AlpineSkiing https://t.co/O67QBhb1zx
Sympatická Italka Laura Pirovanová na otázku, co pro její zemi Tofane znamená, kývne: „Magické místo, bouřlivá atmosféra, nádherná krajina. Lepší kopec mě nenapadá.“
Její krajanka Sofia Goggiaová se vyloženě rozvášní: „Nejkrásnější je, když brzy ráno jedete na prohlídku trati. Rozednívá se, vidíte, jak se okolní hory barví do oranžova. Tenhle obraz nosím v srdci. Prostě poezie.“
Ale nejde jen o domácí reprezentantky. „Vážně ikona,“ potvrdí pověst svahu Slovinka Ilka Štuhecová. „První dny to tu teda nebylo nic moc, sněžilo a válela se tu mlha. Ale jindy? Nádherný italský sníh, skoky, vlny, zatáčky. Prostě vše, co můžete chtít.“
Lyžařští průkopníci na těchto stráních závodili už v roce 1933, svůj název i podobu ale sjezdovka dostala až při olympijských hrách v roce 1956.
Mikaela Shiffrinová ze Spojených států v akci během kombinovaného slalomu žen. (10. února 2026)
Šlo o první hry, které přenášela televize, a diváci u obrazovek hltali Rakušana Toniho Sailera, jenž vládl jak sjezdu, tak i obřímu slalomu a slalomu speciál. Nebo Švýcarku Madeleine Berthodovou, jež nejméně točivé disciplíně dominovala s ohromujícím náskokem 4,7 sekundy.
Od té doby je Tofane tradiční zastávkou lyžařského kalendáře. V roce 2021 se zde konalo mistrovství světa a odehrálo se tu už víc než sto závodů Světového poháru.
Sjezd začíná v nadmořské výšce 2 320 metrů, měří necelých 2,5 kilometru, maximální sklon dosahuje 65 procent a aktérky místy letí i víc než 130 kilometrů v hodině. Čtvrteční super-G startuje ve výšce 2 195 metrů a je o necelý půl kilometr kratší, ovšem jeho charakter se nemění.
Peking ožívá? Olympijské tápání Shiffrinové se protahuje. Ale nevzdává se |
Dámy, připravte se, že ze sebe budete muset vydat vše.
„Když jsem se na Tofane postavila poprvé, měla jsem velký respekt,“ vyprávěla Češka Alena Labaštová. „Snad poprvé jsem si v jedné bráně dokonce vyloženě přibrzdila, prostě jsem neměla odvahu. Ale jak jsem sjela dolů, tak jsem si řekla: Nádhera. Chci znovu!“
Už když ráno míříte Cortinou do cílového prostoru, na hlavní ulici plné kaváren, restaurací a obchodů s módou, nad níž visí vlajky účastnických zemí olympiády, panuje čilý ruch.
Ve vzduchu voní křupavé pečivo, klobásy a ty otrlejší už takhle brzy zláká vanilková vůně vyhlášeného bombardina.
Insight into what makes the Olympia delle Tofane piste so special, a slope which Austrian legend Toni Sailer won 1956 Olympic downhill gold on. Thoughts from 🇨🇿 Ledecka, 🇮🇹 Goggia, 🇮🇹 Brignone & 🇺🇸 Shiffrin.
And others to watch including a U.S. racer, whose hobby is flying https://t.co/XHgsKvxEdB
Přímo z města nicméně spatříte jen malou část trati. Abyste se ocitli v centru dění, musíte zamířit výš – tam, kde už nejsou domy a okolí vládne příroda.
Z cílového prostoru tu nad sebou pozorujete rozeklané masivy, které vítr zvrásnil až do takřka gotických útvarů. Když hlavu stočíte do údolí, můžete zase obdivovat Cortinu, ze které trčí zvonice barokního kostela, nedaleko něhož hoří olympijský oheň.
Pod sjezdovkou stojí tribuna pro sedm tisíc lidí, místní ale poradí ještě lepší místo ke sledování. Chatu Rifugio Duca d’Aosta se slunnou terasou, kde si vychutnávají cappuccino a baví se pohledem na nejznámější místo trati.
Tofane Schuss. Prudký padák mezi skalními masivy, po němž ještě následuje skok Duca d’Aosta, kde se létá i padesát metrů.
„Čistý adrenalin. Vážně cooool,“ pořádně protáhne samohlásku domácí Nicol Delagová.
A i Američanka Lindsey Vonnová, která po hrozivém pádu v nedělním sjezdu do tohoto místa už nedojela, kdysi vyprávěla: „Upřímně, je to jedna z nejpozoruhodnějších částí jakékoli rychlostní trati. Připomíná mi chlapský Wengen.“
Právě Vonnové se přezdívá Královna Cortiny. V roce 2004 v ní poprvé v kariéře vystoupala na pódium a později zde přidala rekordních dvanáct triumfů.
Pro domácí je přesto největší hvězdou Goggiaová, jež zde slavila celkem čtyřikrát – při posledním triumfu před čtyřmi roky ji na pódium doprovodila i třetí Ledecká.
Nebylo divu, že právě tahle Italka ve městě zapálila olympijský oheň. „Pro mě je tohle místo vším,“ hlásila bronzová žena sobotního sjezdu.
Tofane je vážně legenda.
