„Jde pořád o ten nejtradičnější a historicky první biatlonový závod. Má své kouzlo,“ říkal po úterní dvacetikilometrové porci práce na olympijských tratích Michal Krčmář.
„Rozhodně nejsem nějak vyhraněný, abych tvrdil, že se vytrvalostní závod už nemá jezdit, v tom jsem naopak dost konzervativní. Navíc je příležitostí i pro trochu jiný typ biatlonistů, ačkoliv v poslední době se už v něm neodehrává tolik překvapení jako dřív.“
V minulosti dokázal Krčmář na vrcholných akcích dojet v této disciplíně pátý, šestý, sedmý i osmý, ještě loni na mistrovství světa v Lenzerheide atakoval stupně vítězů. Jenže pokaždé, když se mu vytrvalostní závod takhle povedl, konal se až hlouběji v průběhu šampionátu nebo olympijských her.
„Naopak, nikdy mi nesvědčil, pokud se jel na velké akci hned zkraje,“ porovnával. „Tak jako v Pekingu, kdy jsem v něm skončil sedmapadesátý.“
Strhující vytrvalostní závod pro bezchybného Botna. Hornig na 26. místě |
Nebo jako nyní v Anterselvě, kde byl osmatřicátý.
„Většinou jsem ho totiž zajel dobře, když jsem do něj vstupoval až po sprintech a stíhačkách, po jakémsi vnitřním uklidnění. Zato dnes? Je ve mně velké zklamání a naštvání.“
Především na sebe a na výkon na střelnici.
Ale ke klidu v duši mu nepřidal ani stav lyží.
Čeští reprezentanti se o nich v průběhu sezony dle hesla „ať problémy zůstanou v týmu“ moc nevyjadřovali, ani když jim zrovna nejely. Nicméně tentokrát Krčmář pronesl: „Běžecky jsem se cítil dobře, moje výkonnost tu předtím byla dobrá, ale bohužel, servisu to dneska nevyšlo. Což neříkám nijak zapškle ani naštvaně, protože servis odvádí celý rok skvělou práci. Jenže když jsem viděl, jak mě dnes předjíždějí Němci a Norové, nebyla nejmenší šance s nimi závodit.“
Michal Krčmář na trati vytrvalostního závodu
Rovněž Vítězslav Hornig, na 26. místě se dvěma střeleckými chybami nejlepší z Čechů, prohodil: „Musíme se pobavit se servisem, potřebujeme od něj i nějakou zpětnou vazbu. Ale necítil jsem se rozhodně tak, abych v posledních kolech nachytával minutovou ztrátu.“
Především v rovinatých pasážích, kde biatlonisté potřebují, aby jim lyže co nejvíc odjížděly, se Češi extrémně silově trápili. „Snažil jsem se jet třeba s Francouzem Jacquelinem, ale nešlo to. Dal jsem lyži na sníh a místo toho, aby jela, jsem cítil, jak se lepí a drhne,“ líčil Hornig.
Krčmář byl posléze s 24. běžeckým časem z Čechů na trati nejrychlejší. Ale ta střelba...
Biatlon na ZOH 2026: Bronz Voborníkové a další výsledky českých biatlonistů |
Pět ran letělo mimo terče na úvodních třech položkách.
„Na střelnici jsem to vůbec nezvládl,“ zkritizoval se. „Byla tam přemíra snahy. Opět jsem nepřemohl svůj perfekcionismus a zase se mi to vymstilo. Peru se s tím celou kariéru a těžko se mi k řešení hledá klíč. Ale neměnil bych. Jsem jaký jsem.“
Ve smíšené štafetě se přitom se střelnicí popasoval s přehledem. Jak si ten rozpor vysvětlit?
„Nejspíš tím, že ve štafetě jedete rychlý, kontaktní závod, v němž se mnohem jednodušeji dostáváte do jakéhosi transu, kde nepřemýšlíte.“
Paradoxně se mu v úterý povedla vyčistit až závěrečná položka vstoje, přestože při ní už byl nejvíc unavený.
„Ale zároveň jsem si na ní připadal uvolněně,“ tvrdil. „Předtím to naopak byly těsné rány mimo, což svědčí o tom, že jsem na spoušti pomalejší, a rány mi proto vypadávají.“
Hornig z dvaceti terčů minul dva, pokaždé jeden při položce vleže.
Vítězslav Hornig na střelnici.
„Mohlo být ještě lépe, střelnice dnes nebyla těžká, vítr se netočil,“ říkal přesto. „Aspoň mě hodně potěšily nulové stojky. Na té poslední jsem se už hodně klepal, ale nějak jsem ji dokázal vystát. Jenže málo naplat, na trati to dnes bylo velké špatné.“
Podobně jako Krčmář ujišťuje, že biatlonového „dinosaura“ v podobě vytrvalostních závodů má rád.
„Je to závod o hlavě,“ soudí. „Speciálně tady ve vysoké výšce. Jakmile tempo přestřelíte, v posledních kolech vám extrémně dojde. Já dnes naštěstí v kopcích cítil, že na to energicky mám, zato na rovinách to na lyžích vážně nebylo ono.“
Malou útěchou mu může být 15 bodů, které jsou solidním základem pro boj o elitní třicítku, jež si na hrách vybojuje závěrečný hromadný závod.
Krčmář si v tomto směru se třemi body za 38. místo stojí hůř.
Ovšem je odhodlaný už v pátečním sprintu situaci změnit.
„Mám tři dny na to, abych se dal dohromady, celé to otočil a ve sprintu ukázal, že závodit umím,“ prohlásil. „Opřu se do toho a nechám tam všechno. Připravený jsem, jen musíme vše poskládat dohromady.“
