„Myslím, že to není špatné. Žádná ostuda,“ líčila devětadvacetiletá Fernstädtová. „V sobotu jsem ukázala dobré jízdy, s tím panuje spokojenost.“
Po prvním dni soutěže figurovala na jedenáctém místě, v sobotní třetí jízdě se posunula na devátou příčku, z níž si v závěrečné fázi o jednu pozici pohoršila.
Na vítěznou Flockovou nakonec ztratila 2,42 sekundy. Potřetí tak na hrách pronikla do první desítky – v Pchjongčchangu 2018 dojela ještě jako německá reprezentantka šestá, před čtyřmi lety v Pekingu při premiéře v českých barvách sedmá.
„Všechny moje jízdy byly dobré, rozdíly mezi nimi minimální,“ pokračovala v hodnocení bronzová medailistka z loňského mistrovství světa. „Třetí byla nejlepší, ale další o moc horší nebyly.“
Když se pustila na trať závěrečné čtvrté jízdy, nad Cortinou už padla tma. Osvícené ledové koryto zaříznuté do blízkého svahu zářilo do dálky a kolem trati se mačkalo několik stovek fanoušků.
Mezi nimi stála i zhruba dvacítka blízkých Fernstädtové, kteří se za ní vydali přímo do Itálie.
Jakmile česká reprezentantka v cíli vyskočila na nohy, otočila se k nim a mávala. „Jsem ráda, že jich přijelo tolik. Rodina, holky ze Šumperka, kamarádky, se kterými jsem maturovala, rodiče,“ vyjmenovávala. „Zatím jsem je pořádně neviděla, tak se na ně těším.“
Třetí hry, potřetí v top desítce. V Cortině ji skeletonistka Fernstädtová uzavírá |
Dosud na návštěvy neměla čas. Vždyť jen tak tak stihla s koučem zanalyzovat úvodní dvě páteční jízdy. „Moc prostoru mezi jízdami není,“ kývla. „Analýza s trenérem proběhla, ale přes noc toho moc nezměníte. Plán byl proto na sobotu stejný jako ten páteční.“
V soutěžní den je program jasný. „Vyspím se, připravím se na závod a jedu na dráhu. Sbalím si tašku, věci, kombinézu… Už to není nic komplikovaného,“ líčí.
Nervozita? Možná jen před úvodní částí. „V sobotu už nebyla. Před první jízdou byla větší. Ale jakmile jste na dráze, tak to jde,“ líčila.
Dráhu v Cortině organizátoři vybudovali speciálně pro tyto hry, skeletonistky tak s ní nemají letité zkušenosti. Dosud zde zatím absolvovaly jediný pohárový závod, v němž Fernstädtová v úvodu sezony skončila sedmá.
Tehdy si ji pochvalovala a názor nezměnila ani po klání pod pěti kruhy. „Má kratší start, což mi vyhovuje. Dráha je trochu jednodušší, moc se na ní nechybuje a rozdíly mezi závodnicemi jsou malé. Je ale příjemná, líbí se mi,“ líčila.
Celkově tak olympijské hry hodnotí pozitivně. „I s tréninky jsem byla docela spokojená. Sem tam jsem udělala nějakou chybu, ještě jsem testovala materiál. Moc úprav jsme ale nedělali. Vyzkoušeli jsme dvoje nože a pak jsme se rozhodli pro jedny.“
Její program v Cortině byl zatím hodně nabitý – v pondělí, úterý a ve středu absolvovala vždy dva tréninky, ve čtvrtek měla volno a už následovaly dva dny ostrých jízd. Proto zatím na nic víc než své závodění neměla čas.
„Teď se ale těším, až pozdravím rodinu a kamarádky,“ dodala. „Ještě nevím, kdy pojedu domů, příští týden nemáme vůbec naplánovaný. Chci jít na závěrečný ceremoniál, protože jsem nebyla na zahájení. To jsem měla trénink, takže alespoň tohle chci zažít.“



















