Jeho příběh je obdivuhodný.
V devětatřiceti letech patřil k nezkušenějším členům výpravy, v Cortině byl už na své čtvrté olympiádě.
Jenže zároveň byl také mužem, který po hrách v Pchjongčchangu 2018 ukončil kariéru, šest let nezávodil, živil se jako truhlář, načež se rozhodl: A co kdybych zkusil ještě přidat jednu účast pod pěti kruhy?
A podařilo se!
„Souvisí to s tím, že jsme s bratrem převzali sáňkařský klub ve Smržovce,“ vysvětloval ještě před odjezdem do Itálie. „Potom to už nějak vyplynulo samo. Lidi ze svazu mě oslovili, jestli bych nechtěl zkusit ještě jezdit. Já jsem na to kývl s tím, že uvidím, jak mi to půjde. Šlo nám o to, aby Česko bylo v našem sportu zastoupené na olympiádě. Já jsem měl být takovou pojistkou – a nakonec to vyšlo.“
Ondřej Hyman z České republiky při své třetí jízdě (8. února 2026)
Když ve čtvrtek už v olympijské vesnici odpovídal na dotazy, jen zakroutil hlavou: „Co před dvěma roky – kdyby mi někdo řekl před rokem, že budu na tomto místě, tak bych mu nevěřil.“
Po vesnici ten den chodil v respirátoru. Ne, olympijské hry pro něj moc šťastně nezačaly.
Do dějiště dorazil minulou neděli, už byl lehce nachlazený. V pondělí to na něj padlo naplno.
„Rozjela se mi viróza, večer jsem měl zimnici. Takhle jsem se dlouho neklepal. Snažil jsem se dát dohromady, abych vůbec zvládl tréninky,“ popisoval.
Ale že by se vzdal? Ne, nepřicházelo v úvahu. Ležel v posteli, kurýroval se a jakmile mu to stav dovolil, vyrážel s parťákem do skladu českého týmu ladit nože na svých saních.
Sáňkař Langenhan dokonal suverénní jízdu za zlatem, Hyman maximum nevyrovnal |
Jeho stav se postupně lepšil a vyrazil i na tréninky. „Byly samozřejmě náročnější. Probíhaly tak, že jsem si vzal prášky, odjel je a pak šel zase rychle ležet,“ povídal
Vzpomínal ale, že mu v minulosti už bylo i mnohem hůř. „V juniorech jsem jel nějaké závody i se zlomenou rukou. Tak viróza proti tomu nic není,“ mávl rukou s úsměvem.
Na ostrá klání už nemoc odezněla a tolik ho nelimitovala. Před hrami si vysnil, že by se chtěl dostat do první dvacítky. Právě ta jede všechna čtyři kola, zatímco pro zbylých pět účastníků klání končí.
Český sáňkař Ondřej Hyman během tréninku v olympijské Cortině.
Po sobotních dvou částech od vytoužených pozic tak daleko nebyl. Hyman držel jedenadvacátou pozici. Na Slováka Jozefa Ninise a Australana Alexandera Ferlazza ztrácel kolem šesti desetin sekundy.
„Ale to bylo taky tím, že oba první dvě jízdy pokazili. Proto jsem ztrácel jen šest desetin. Věděl jsem, že by bylo těžké se posunout,“ kývl smířeně.
V nedělní třetí části jeho šance vzaly za své hned na startu.
Nad Cortinou už padala tma a ledové koryto zaříznuté do svahu pod sjezdovkami svítilo do dálky. Hyman špatně zalehl a hned vrazil do mantinelu.
„Nebylo to tak, že bych se snažil riskovat, šlo zkrátka o chybu, takové se stávají. Nebyl jsem sám, kdo měl problémy,“ vykládal.
Z truhlárny do olympijského koryta. Hyman: Místo vydělávání peněz půl roku sáňkuju |
Kvůli tomu se místo možného posunu naopak o jednu pozici propadl. Nakonec skončil dvaadvacátý. „Tohle jediné mě mrzí. Ale jinak jsem se svým výkonem spokojený. Jsem vážně rád, že jsem tu byl – na tomto krásném místě a v okolní přírodě,“ popisoval.
Cortinu se nyní chystá prozkoumat. Domů míří až ve čtvrtek ráno, proto plánuje, že půjde podpořit další české sportovce. „Určitě curling, lyžování,“ jmenoval, co chce vidět.
A jestli šlo o jeho poslední olympiádu? „Tentokrát už radši nebudu říkat nic. Uvidíme,“ zasmál se.
