V akci byli tři brankáři. Kdo to ale je, když Karel Vejmelka a Dan Vladař mají do Itálie teprve dorazit? Připravil se nečekaný záskok – media manažer Jonáš Štekr, který dřív chytal univerzitní soutěž, a kustod Petr Šulan.
Proti nim Roman Červenka, Lukáš Sedlák, Dominik Kubalík a další.
Jak dvanáct hráčů do pole trénovalo?Pospolu zůstala trojice v bílém Červenka, Sedlák a Ondřej Kaše, v červeném se proháněli útočníci Kubalík, Jakub Flek, David Tomášek a Matěj Stránský. Z obránců byli spolu Jan Rutta a Radim Šimek, Tomáš Kundrátek a Michal Kempný a pátý do party Jiří Ticháček. |
„Lepší než kdyby kluci stříleli na prázdnou bránu. Klobouk dolu před oběma, není jednoduché skočit na led proti olympijským hokejistům,“ smekl Dostál.
„Jonáš? Byl výbornej! Myslel jsem, že to bude lehčí, ale vůbec nebylo. Radši střílet na Lukáše Dostála!“ prohodil vesele i střelec Kubalík.
„Tajně jsem doufal, že bych na led mohl jít,“ přiznal Štekr, kterému Kubalík v průběhu povídání ještě ze srandy říkal: „Já myslel, že máš hráče na rozhovory vodit, ne je sám dělat!“
A Štekr pokračoval: „Strach jsem neměl. Trenér brankářů Ondra Pavelec mi říkal, ať si s sebou výstroj radši vezmu. A vyšlo to. Na začátku jsem jen klukům říkal, že by nebyly úplně dobré střely z první na klíční kost, ale jak jsem se rozchytal, chtěl jsem si vyzkoušet, jaké to je proti těm nejlepším hráčům z Evropy. Byla to strašná zábava.“
Co si z tréninku zapamatuje? „Jak mě Kašička vykoupal. Pak jsem to jednou zachránil, že mi před prázdnou bránou trefil vyrážečku. Kluci i trenéři hned klepali hokejkami na led.“
Taky vás napadlo, proč vlastně nešel do brány kouč Pavelec? „Nepřemlouvali jsme ho, všichni víme, že už chytat nechce,“ vysvětlil obránce Jan Rutta.
Všechno stejně bude stát na současné generaci. Zejména na Dostálovi, který do Milána dorazil s předstihem. „Zápasy nám skončily už třetího února a všichni kluci z Anaheimu jeli na dovolenou, takže nebyl problém, abych přiletěl dřív. Už před měsícem jsem s agentem řešil, jestli můžeme generálního manažera Ducks požádat, abych letěl dřív,“ vykládal Dostál.
První olympijskou zkušenost popisoval až s úctou: „Cesta byla náročná, ale vůbec si nestěžuju. Považuju za neuvěřitelnou čest, že tu jsem. Krásná zodpovědnost, které si moc vážím. Víc není. Jestli jste se dívali na turnaj Čtyř národů od NHL minulý rok, víte, že úroveň hokeje byla neuvěřitelná.“
Na otázku, zda necítí tlak, že na něj bude koukat celá země, odpověděl pevně a přesvědčivě: „Ne.“
Venku staveniště, vevnitř dodělávky. Jak vypadá hokejová hala před startem her? |
Že příští čtvrtek vstoupí do olympijského turnaje proti Kanadě právě on, naznačuje řada indícií. Sám Dostál ale říkal: „Nebavili jsme se o tom s trenéry. Vladymu i Karlíkovi (Vladař a Vejmelka) se moc daří a já jsem za ně strašně rád. Vlady toho v Calgary minulou sezonu moc neodchytal, teď se stal jedničkou ve Philadelphii. Vydřel si to a zaslouží si to. Karlík to samé. Těším se na ně!“
Zatímco Češi v pátek trénovali střelbu, kombinace, hru tří proti třem a poprvé se projížděli po milánském ledu, okolo nich pořád kalupem pobíhali organizátoři. Polepovali mantinely, lezli po štaflích, zametali zem a upravovali (snad) poslední nedodělky.
Jinak arena voní novotou. Pokud nevyhlédnete ven a nespatříte velké staveniště s kopami přikrytého stavebního materiálu, nepoznáte, že ještě před pár dny se tu stavělo.




















