Po týden trvající truchlohře na severu Itálie národní mužstvo procitlo. Schylovalo se k senzaci, když v závěru vedlo 3:2.
Kapitán Červenka s přehledem rozdával asistence, kanonýr Pastrňák skóroval a smál se, zadák Gudas zase dělal čest své přezdívce „Řezník“.
Taky ostatní se přidali k bekovi Hronkovi s křídlem Nečasem, kteří uměním i nasazením vyčnívali už v předchozích zápasech. Z týmu tryskaly emoce.
Nadšení fanoušci najednou dýchali s cháskou v bílých dresech. Každé střídání prožívali jako životní drama, trnuli při každé skrumáži před brankářem Dostálem.
Jaký to rozdíl ve srovnání s mači ve skupině, v nichž Češi působili nervózně, odevzdaně, rozladěně.
Drzí dravci ve věku do 25 let ve výběru zoufale chybí.
