„Neposlouchalo se hezky, když (Rulík) mluvil o věcech, o nichž nic neví. Nikdy mi ani nezavolal,“ prohlásil mimo jiné šestadvacetiletý útočník, který od října nehraje kvůli otřesu mozku.
Ať už se cítí dotčeně oprávněně, nebo překročil hranu slušnosti, když rozčarovaný neudržel emoce a zklamání, protože přijde o olympiádu, nejde za posledních pár měsíců o první případ nedostatečné komunikace na trase reprezentace – Češi z NHL.
Přitom právě otevřená komunikace dělá divy, jenže se zdá, že realizační tým národního týmu na věc pohlíží jinak.
Chytil: Rulík mi ublížil, neřekl pravdu a ani nezavolal. Šlégr reaguje: Je to nešťastné![]() |
„Pokud bychom byli v situaci, kdy Filip týden nebo dva hraje a zlepšuje se, dává mi smysl mu zavolat a zeptat se, jak se cítí. Do té doby mi to nepřijde smysluplné. Nemyslím to zle,“ řekl v pondělí pro iDNES.cz generální manažer Jiří Šlégr.
Jinými slovy: když má reprezentace zájem a hráč je zdravý, volá. Když ne, nevolá.
Praktika zcela běžná v dobách minulých, ale nemění věci kontext dnešní doby? Český hokej už nemá v zámoří osmdesát krajánků. Jeden zhrzený hráč tehdy příliš paseky nenadělal a před dvaceti lety se to snad dalo omlouvat i tím, že neexistovaly aplikace jako WhatsApp a telefonní sluchátko držel v budkách drát. Na zavolání se stála fronta a museli jste schrastit drobáky. Většina lidí mobil nenosila v kapse a nemohla za pět sekund vyťukat zprávu a třeba přidat smajlík: „Filipe, jak se ti daří? Můžeme si zavolat? :)“
Vlastně to působí strašlivě jednoduše. Trenér Rulík vybíral dohromady z dvaceti hráčů v NHL, jistě by nestálo mnoho námahy s každým si během několika týdnů dvakrát zavolat nebo si vyměnit tři zprávy. Dát najevo sounáležitost a zájem o danou osobu, udržovat vztah.
Kanaďané s Američany mají v NHL stovky hráčů, Švédové desítky, a přesto manažeři reprezentací těm, kteří přicházeli v úvahu pro nominaci, jednotlivě zavolali, aby jim osobně vysvětlili důvody, proč nakonec vybrali někoho jiného.
Češi tohle, kdo ví proč, nedělají. Hokejový expert Radek Duda v podcastu Mistři světa nedávno rozčileně kroutil hlavou, že se nikdo neozval ani útočníkovi Adamu Klapkovi do Calgary, aby mu oznámil, že do Milána nepojede.
Přehlížené hvězdy. Podívejte se, kteří hokejisté nepojedou na olympijské hry |
„Jak těm klukům chcete volat v dubnu, že jste si na ně najednou vzpomněli a rádi byste, aby přijeli na mistrovství světa?!“ zvyšoval hlas.
Nedávno se řešilo vyjádření brankáře Jakuba Dobeše, který si – snad aby řeč nestála – , zámořským médiím postěžoval, že mu nikdo z reprezentace neodpovídá ani na maily.
V roce 2023 zase manažer Martin Havlát po mistrovství světa vykládal, že není jeho prací obvolávat všechny hráče za mořem, když se řešilo, že nikdo pořádně nemluvil s Jakubem Laukem a Tomášem Noskem z Bostonu.
O rok později vztah Noska s Rulíkem ještě více zhořkl, když kouč nechal posilu z New Jersey přiletět do Česka z Ameriky a před šampionátem v Praze mu dal šanci jen v jednom zápase, načež ho pak prý bez vysvětlení posadil na tribunu a na velký turnaj vůbec nevzal.
Vzpomenout se dá na nominační tiskovku na olympijské hry 2022, kdy čeští hokejisté dopředu nevěděli, kdo pojede. Tehdejší manažer Petr Nedvěd hráče odmítal obvolávat: „Není to na pořadu dne. Kdybych řekl, že se všemi hráči komunikujeme, byl by asi klid. Jenže by to nebyla pravda.“
Nemá smysl zabíhat dál do minulosti, případů z posledních let je až dost. Nikdy se nevyhnete zklamání hráčů, kteří pomýšleli na nominaci. Vždycky si budou moct postěžovat, ale reprezentace může jednoduše předcházet tomu, aby jim agenti a fanoušci spílali, že někoho lhostejně ignoruje.
Debata by se jedním telefonátem posunula od „on jim ani nezavolal“ k „má své důvody, odargumentoval je, a i když s nimi nesouhlasím, za nominaci nese zodpovědnost on a má na to právo“.
A schválně, jestli Chytil pojede na mistrovství světa.






























