Pozvánky do Milána si Vladař nesmírně váží. „Vyrůstal jsem v éře po Naganu, takže olympiáda je pro hokejistu rozhodně jeden z vrcholů. Moc se na to těším.“
Nominace proběhla těsně před zápasem Philadelphie s Anaheimem. Byla možnost prohodit pár slov s reprezentačními spoluhráči Lukášem Dostálem a Radkem Gudasem?
Oni hráli už den předtím ve Washingtonu, takže dorazili až pozdě v noci. Takže den předtím jsme to nestihli, ale na rozbruslení jsme spolu chvilku mluvili a taky i po zápase. Ať už to bylo s Dostym, Gudym, ale i s Mrázou. S Dostym jsme se shodli, jak se na turnaj těšíme. Navzájem se budeme podporovat, ať už bude chytat jeden či druhý.
S jakými ambicemi k turnaji vzhlížíte?
Na ambice je ještě trochu brzy. Pojedeme tam všichni dělat svoji práci, rozhodně ne na výlet. Budeme bojovat za naši zem. Takže si myslím, že každý z nás tam nechá kus svého srdce a budeme makat a dělat všechno pro úspěch. Věřím, že každý na to má nastavenou hlavu úplně stejně.
Nominace na ZOH 2026: Češi oznámili svůj výběr, Kanada i USA překypují hvězdami |
Který olympijský turnaj si jako první vybavíte?
Já jsem ročník 97, během Nagana mi byl rok. Takže si to pamatuji jen ze sestřihů, ale určitě to bylo Nagano. Z mojí generace, když vyrůstala, tak snad každý brankář si hrál na Haška a útočníci na Jágra.
Mezi českými gólmany vládne v NHL velká konkurence. Jak moc jste si s ohledem na olympiádu věřil?
Abych řekl pravdu, já jsem se k tomu nějak neupínal. Samozřejmě někde vzadu v hlavě jsem to měl. Mluví se o tom už poslední dva roky. Na druhou stranu právě díky olympiádě je nahuštěný zápasový program do kratšího času, takže jsem ani neměl příležitost na to pořádně myslet. Samozřejmě jsem si to přál a jsem rád, že to vyšlo, ale rozhodně jsem se k tomu neupínal. Pořád jsem viděl, kolik je v programu zápasů, navíc se musím soustředit hlavně na klubovou práci. To se nakonec vyplatilo.
V nominaci jsou tři jedničky týmů NHL, v reprezentaci bude ale chytat jen jeden.
Všichni tam jedeme za naši zem, takže si myslím, že veškeré ego zůstane ve Philadelphii, Utahu či Anaheimu. Jakkoliv se trenéři rozhodnou, tak každý je připravený přijmout jakoukoliv roli. Z mého hlediska je tam jediné, co můžu ovlivnit, a sice jak tam přijedu připravený. Věřím, že udělám všechno pro to, abych byl v co nejlepší formě. A pak už to bude na rozhodnutí trenérů. Myslím, že všichni to tak máme nastavené stejné.
Hodně probíraný je opožděný průběh výstavby arény v Miláně. Je to téma i mezi samotnými hokejisty?
Já jsem o tom neslyšel od nikoho. Každý by tam jel, i kdyby se mělo hrát na rybníku.
Statistiky vás řadí mezi brankářskou elitu NHL, s výkony tedy vládne spokojenost?
Jo, samozřejmě. Pořád ale víme, že nás čeká ještě půlka sezony, takže ta cesta bude ještě dlouhá. Tabulka divize i celé konference je hrozně vyrovnaná, takže víme, že nemůžeme usnout na vavřínech a musíme pokračovat a zlepšovat se dál. Ale věřím tomu, že tým máme dostatečně hladový a neuspokojíme se.
Z kabiny Flyers se do Milána podívají hned čtyři hráči. Kromě vás i obránci Travis Sanheim za Kanadu, Rasmus Ristolainen za Finsko a útočník Rodrigo Abols za Lotyšsko. Proběhlo nějaké úvodní hecování?
Spíše jsme probírali jen organizační věci, přelety a podobě. Ale samozřejmě došlo i na nějaké popichování. Hlavně za Kanadu pojede i náš trenér Rick Tocchet, jenž si rýpl, že zná moje slabiny. Já ale zase znám ty jeho. (směje se)
Co říkáte na nabitou sestavu Kanady, prvního soupeře Česka na turnaji?
Kanada je schopna postavit minimálně dva velice dobré kádry, ale na druhou stranu si myslím, že už známe z historie, že to vždycky není jen o jménech. Rozhoduje, co dokážou na ledě nechat, a já věřím tomu, že trenéři mají šťastnou ruku a vybrali hráče ve výborné formě. Necháme tam všechno, takže nikdo z nás se Kanady nebojí, naopak to vidíme jako obrovskou příležitost se ukázat a udělat těch deset a půl milionů lidí doma šťastnými.
Plánujete nějakou speciální výzdobu brankářské masky?
Měl jsem nějaké návrhy připravené a samozřejmě jsem čekal do nominace. Mám tam Helenku Vondráčkovou a Karla Gotta. Myslím, že je má rád snad úplně každý. Uvidíme, jestli to projde. S olympiádou je to vždy trochu složitější. Je tam hodně věcí, které na té masce být nemůžou.
Měl jste možnost sledovat zápasy juniorské reprezentace. Co na její výkony říkáte?
Bylo to úžasné. Nepamatuju za posledních pár let, že by byl takhle vyrovnaný tým. Hrozně se mi líbilo, že nešlo o individualitu. Nebyli tam prostě jenom tři hráči, kteří by to pálili, ale celý tým byl našlapaný. Je hrozná škoda, že po finále byli zklamaní. Za semifinále proti Kanadě však smekám, nemohl jsem pak ani spát. Byl jsem plný emocí. Klukům hrozně gratuluju. Gólmanovi Oršulákovi, že zachytal podle mě parádní turnaj. Na internetu se ke mně dostaly i některé méně pozitivní ohlasy, ale z mého pohledu chytal parádně a hrozně se mi líbil. Připomínal mi Karla Vejmelku, přeju mu moc štěstí do další kariéry.
