Výsledek není úplně špatný. Kámen se na zhruba třicet centimetrů přiblíží místu, kam jsem chtěl. Využívám však jen zkrácenou dráhu a hlavně mám na olympijském festivalu v Českých Budějovicích za sebou instruktáž od Elišky Siblíkové z Českého svazu curlingu.
„Jo, dobrý pokus. Příště ještě protáhněte skluz,“ radí mi.
Moje úvodní dva tři hody byly daleko horší. Chvíli to trvá, než se naučíte správně odrazit, držet stabilitu těla a poslat celkem těžký kámen tím správným směrem.
Nejprve jsem využíval jako oporu plastovou branku jako ostatní, postupně jsem si troufl i na koště jako curleři, kteří hrají na vyšší úrovni. „Na to, že to zkoušíte poprvé, tak vám to docela šlo,“ dostávám pochvalu.
Fandění hokejistkám, bruslení i focení s maskoty. Začal olympijský festival |
Zážitky z prvního seznámení s tímto sportem jsou veskrze pozitivní. Podobně reagují i děti, jejich učitelé i další, kteří si to v úvodní den festivalu zkusili. „Na minulých festivalech stály stovky lidí fronty, aby si hodily dva kameny. Je to zajímavý sport, který si jen tak nevyzkouší. Kdo by ho chtěl poznat víc, pořádáme od 20. do 27. února náborový týden s curlingem po celé republice,“ láká Siblíková.
Mezi návštěvníky padají tradiční hlášky na zametání. „Máme tady i samolepku: „Hraju curling“ a pod tím: „Ne, nemám doma uklizeno.“ Lidé se na to ptají vždycky. Když uklízíte na ledě, doma už se vám nechce,“ směje se Siblíková.
Tři body v ose, pak vystřelit
Mířím na biatlonovou střelnici. Zadýchaný z přechodu jen pár desítek metrů nejsem. Přesto poznávám, jak náročná střelba laserovou puškou je. Deset metrů vzdálený terč (u profíků je jeho vzdálenost přitom dokonce 50 metrů od střelce) je mrňavý a stále mi z mušky uhýbá. A to jsem v klidu, žádný stres.
„Musíš držet v jedné ose všechny tři body, pak vystřelit a zbraň znovu nabít,“ pomáhá mi instruktor. Navádí mě i jak správně nastavit tělo, aby se mi střílelo co nejpohodlněji.
Reportér iDNES.cz Pavel Kortus si vyzkoušel i střelbu na biatlonové střelnici (6. února 2026).
Položka vleže mi přijde snazší. Při prvních pěti terčích několikrát chybuji. Ale druhou „ležku“ už jsem „vyčistil“. Všech pět terčů zezelenalo. „Dobrý výkon,“ slyším pochvalu.
Střelba vestoje mi přijde výrazně náročnější. Je těžké udržet zbraň v klidu. Často mi v poslední chvíli puška „uhne“ a terč míjím. Na displeji na zemi vidím, jak blízko nebo daleko jsem byl od úspěchu. Úspěšnost klesá a v závodě bych se proklínal za chyby na mnoha trestných kolečkách.
Dlouhý bruslařský okruh
Po další zajímavé zkušenosti mířím na sportoviště, které patří mezi ty nejoblíbenější. Bruslařské ledové cesty jsou plné malých i velkých, ale zabruslím si příjemně bez velkých tlačenic. Když chcete objet nejdelší možný okruh, trvá to volným tempem tak dvě a půl minuty.
„Ta má krásného tučňáka,“ rozzáří se jedna z maminek nad figurkou zvířátka, o které se při prvních zkušenostech na ledě opírá začínající malá bruslařka.
Olympijský festival ohrozí jen teploty nad dvacet stupňů, tvrdí jeho technický ředitel |
Úvod olympijského festivalu na budějovickém výstavišti nechává v účastnících velmi příjemné zážitky. Hlavně děti obdivují a poznávají i nové sporty. Organizačně vše funguje, úvodních komplikací je minimum. K podobně velkým akcím to zkrátka patří.
U některých sportovišť je třeba počítat s krátkým zdržením. Hlavně půjčovny bruslí a lyží jsou vytížené, stejně jako curling nebo boby. Ale zkusit si i netradiční sporty vážně stojí za to. A za umělého osvětlení má areál až magické kouzlo.
