Ze Zdráhalové vyzařovalo, že moc chtěla, jenže ji poněkud pohltila atmosféra velkého závodu. Vzhledem k absenci nizozemské soupeřky Beuneové se totiž posunula vedle legendární Japonky Takagiové.
„Jsem ráda, že jsem to odjela s ní, byla to čest. Ale když jsem to ve čtvrtek zjistila, vůbec se mi na start nechtělo,“ popisovala devětadvacetiletá závodnice. „Má hrozně rychlý rozjezd a já se bála, že jí budu při střídání překážet, což jsem nechtěla.“
Zdráhalová čtrnáctá v závodě na 1500 m, první zlato slaví Rijpmaová-de Jongová![]() |
K respektu se připojila ještě špatná technika. Zdráhalová se víc hnala za časem, ale na úkor provedení, a tedy i vlastních sil. Z čehož nakonec vzešel na pomalejší milánské dráze čas 1:56,93, nejhorší v sezoně. Stačil na 14. příčku.
Po projetí cílem si plácla se Sáblíkovou. Vydýchala se a usedla k vnitřnímu okraji ledového oválu. Na dálku působila zklamaně, vedle Sáblíkové se schoulená chytala za hlavu.
„Nešlo o zklamání, mně ani 14. místo nepřijde špatné. Akorát se mi po závodě rozjela migréna, takže se necítím ideálně,“ prozradila.
Její o devět let starší parťačka, která asistovala kouči Petru Novákovi, ještě nabízela pití, chrániče. Víc v ten moment udělat nemohla.
„Bylo na ní vidět, jak to měla těžké. Říkala si ‚proč zrovna já?‘ Dalo zabrat se jen postavit na start,“ líčila Sáblíková.
Její role zůstávala až do poslední chvíle nejasná. Zprvu se řešilo, zda se sama do závodu také nevrhne. Minulý týden sedminásobná olympijská medailistka hlásila, že nastoupí. Po rozlučce na pěti kilometrech se ale neoblíbené tratě zřekla.
Jakmile se objevila v koridoru uprostřed oválu po Novákově boku, začalo být jasné, že zkusí něco nového. Post, o který ji Zdráhalová žádala, ale ona váhala.
Sáblíková závod na 1500 metrů nepojede. O trénování Zdráhalové se ještě rozhodne![]() |
Od protřelého trenéra radši dostala rady, které ale hned s výstřelem zapomněla. Křičela, ale její první svěřenkyně ji neslyšela. A tak alespoň otáčela číslíčky na svěřené tabulce, aby Zdráhalovou informovala o průběžných časech.
„To už bylo dost snadné, navíc ze začátku jsem i věděla, za kolik rozjede, takže jsem to měla nastavené, dál jsem jen sledovala časomíru.“
Vše zvládla bez faux pas, kterého se na té sportovně největší, olympijské, scéně obávala. Nespadne při couvání s naostřenými noži? Neměla by si je radši dát ztupit, ať se tak ostře nezakusují do ledu?
„Ve středu jsem si to ale zkoušela na tréninku, jezdila si pozadu a vše bylo úplně v pohodě. Tak jsem si říkala, že to nějak zvládnu a nože nechala, jak jsou,“ usmívala se.
Šlo znát, že nechtěla nijak zkazit závod, v němž si Zdráhalová mohla dělat ambice na top desítku.
Však i fanoušky navnadila výsledky na lednovém evropském šampionátu v Polsku, kde poprvé v kariéře brala medaile. Zlato na tisícovce a stříbro právě na patnáctce.
Chyběla ale řada adeptek ze špičky, včetně Nizozemky Antoinette Rijpmaové-de Jongové, která slavila vítězství. Za výbuchu jako vždy oranžových tribun na výstavišti Rho Fiera, na nějž asi jen tak nezapomene.
Něco podobného lze ale říct i o Zdráhalové se Sáblíkovou.
„Před startem jsem viděla, že tam stojí, ale já se hnala za časem a nevěděla, co se na té střídačce děje. Co na mě Petr s Marťou řvou. Ale je to boží, že tam byla. Při světových pohárech tam vždycky někdo stál, ale nikdy ne ona, protože jela taky. Nešlo to. Teď bylo super, že to vyšlo tady a mohla si to taky vyzkoušet.“
Česká dvojice si užila jiný, ale taky jedinečný moment.
Obě dámy nervózní, zato spolu.















































