Kdyby Jílka zdobila hlavně výbušnost, asi by až tolik nepřekvapil. On ale v pozici teenagera v pátek právě ovládl nejnáročnější závod na deset kilometrů.
V Česku se tak klube doslova generační talent. Soutěživý, s chutí rvát se o tituly pěknou řádku let. A zároveň i oblíbený mezi soupeři.
Šampion Jílek: Super! Splnil se mi sen. Ale nepolevím. Chci medaile i za patnáct let![]() |
„Nejsem mladík jako on,“ působí až úsměvně věta od třiadvacetiletého Vladimira Semirunného, který pro Polsko vybojoval stříbro. „Myslím ale, že spolu můžeme závodit třeba dalších deset let. A to by bylo vážně super! Mít takové soupeře je v našem sportu velmi dobrá věc.“
„A kromě toho je to moc milý kluk,“ připojuje se bronzový Nizozemec Jorrit Bergsma. „Je něco mimořádného sledovat jeho růst. Objevil se asi tak před rokem a od té doby letí jako raketa.“
Bergsmovi, který získal svoji čtvrtou olympijskou medaili v kariéře, je 40 let. A tak není divu, že oficiální stránky her píší o „setkání generací na stupních vítězů“.
„Rád jsem byl právě s ním na pódiu,“ vysekl poklonu o jedenadvacet let mladšímu protivníkovi i veterán v oranžovém.
Komentátor francouzského Eurosportu při vyvrcholení závodu na 10 000 metrů pro změnu do mikrofonu pronesl: „Jílek je rychlobruslařským Pogačarem.“
Vskutku, asociace s cyklistou Pogačarem se nabízí. Ten je také vítězným typem, soutěživým, věčně hladovým a zajímajícím se jen o vítězství. A s úspěchy na kontě ještě o mocný kus dál, nutno dodat. Abychom nepředbíhali.
POHLED: Jílek má náturu Kanaďanů a Pogačara. Že byl zklamaný? No a co![]() |
Jílek je stále na samém začátku.
Vždyť Dobbin také podotýká: „Nešlo ještě o úplně dokonalý závod.“
Což hned vysvětluje: „Mety začal s rychlými koly za 29,7 ještě o něco dřív, než jak jsme to na posledních čtyřech kilometrech plánovali. Pak už mu ke konci trochu chyběly síly a jel v posledních kolech za 30,3; 30,4 či 30,5. Ale byl v pohodě s tím daným rytmem, dostatečným na to, aby mu to stačilo na výhru.“
Jinými slovy: Medaile už lepší být nemůže, výsledný čas v závodě podle kouče ještě stále ano.
Jak také umí slavit Metoděj Jílek:
Devatenáctiletý fenomén pro něj má ty nejlepší předpoklady. Zejména potřebnou píli, s jakou absolvuje i tréninkové jednotky, do nichž se mu třeba moc nechce.
„Dávky plní tak, jak má. Přes léto i přes zimu. Nenechává k sobě pustit tlak a výsledky pak přicházejí,“ usmívá se kouč.
Jeho svěřenec se své činnosti věnuje s takovým zápalem, že zvládá odfiltrovávat okolní očekávání. Sám si totiž nakládá dost.
A že se po stříbru z 5000 metrů netvářil kdovíjak nadšeně?
„To je pro elitní sportovce docela normální, protože je velmi soutěživý,“ říká Dobbin. „Ale stále mu je teprve devatenáct, jeho osobnost pořád teprve roste. Ze stříbra měl radost, je však předurčen k tomu, aby si chodil za zlatem. Pořád se vyvíjí, jeho technika je lepší a lepší.“
Mimochodem, jeho trenér platil na inlinech za vynikajícího sprintera. Jílek je naopak v rychlobruslení především vytrvalcem, schopným však výborně zajet i 1500 metrů.
Dobbin byl stejně jako on „odkojený“ na inlinech a až později závodil i na ledu. Zatímco na ledu už jej Jílek překonal (Dobbin má na kontě pouze jedno druhé místo v závodě družstev ve Světovém poháru), na inlinech nasbíral kouč více než 20 medailí z mistrovství světa.
Český mladík však může brzy stahovat náskok. „Letos chci na kolečkách absolvovat celou sezonu, včetně mistrovství světa. Moc se těším,“ vyhlásil Jílek v pátek večer.
„Kde má asi Mety limity? Já fakt nevím,“ usmál se Dobbin.
Před zbývajícími dvěma starty Jílka na hrách nicméně zůstává radši realisticky při zemi: „Na patnáctistovce by umístění do desítky bylo supr,“ říká.
Jen do desítky? Ve finále Světového poháru už byl i pátý.
„No... pokud si povede opravdu dobře, tak proč by nemohla být i první pětka,“ reaguje Dobbin. „A totéž platí i pro hromadný start. Ale víte, jaký je masák závod. Je o dobrém plánu, ale i hodně o štěstí.“




















