Pouze jednou se zatím rychlobruslaři v této sezoně utkali na nejdelší trati svého programu a Jílek tento prosincový souboj v Heerenveenu v českém rekordu 12:37,81 suverénně ovládl. Navíc s úctyhodným náskokem 3,74 sekundy před Italem Ghiottem, 5,98 sekundy před Francouzem Loubineaudem a 11,71 před Norem Eitremem.
Ale aby si nyní připadal coby největší favorit pátečního souboje o zlato?
„To si nemyslím, že jím jsem,“ říká nejprve.
Pak se poopraví: „Nebo jen z nějaké části.“
Domácí publikum bezesporu mohutně požene Davida Ghiotta, aktuálního mistra světa a světového rekordmana na této distanci, k němuž i Jílek ještě loni vzhlížel – a jehož jméno teď zmíní v seznamu největších protivníků na prvním místě.
„Potom tam bude Vladimir Semirunnij, který má zajetý nejrychlejší čas na desítku v letošní sezoně,“ poukáže na polského reprezentanta s ruskými kořeny, který však famózní čas 12:28,05 předvedl v Heerenveenu v B-divizi, kde rychlobruslaři startují za odlišných podmínek než v elitním „áčku“.
„Semirunnij se na olympiádu nekvalifikoval na pětku a celé dva měsíce trénoval jen na desítku. Může být velkou hrozbou,“ poukazuje Jílek.
„No a pak je tady samozřejmě Sander Eitrem v jeho životní formě,“ přidává Jílek jméno svého olympijského přemožitele z trati 5000 metrů. „Sice není vyloženě desítkovým bruslařem, ale momentálně už mě od něj nic nepřekvapí, jezdí fakt skvěle.“
Vzpomínka na Heerenmveen. V prosincovém Světovém poháru závod na 10 000 metrů ovládl.
Na loňském mistrovství světa v Hamaru vybojoval Jílek na 10 000 metrů bronz za Ghiottem a Semirunným, zatímco Eitrem skončil pátý.
Zapomínat nesmíme ani na Timothyho Loubineauda, celkově druhého ve Světovém poháru na dlouhých tratích, přestože v milánské pětce zůstal za očekáváním a dokončil ji pátý, o 4,67 sekundy za Jílkem.
Právě Loubineauda by si český mladík přál jako partnera do rozjížďky, pokud organizátoři skutečně nalosují do posledních dvou párů nejlepší čtyři rychlobruslaře pohárové klasifikace na dlouhých tratích, jak původně oznámili.
„Kdybych já dostal Loubineauda, měl by Sander Eitrem v tom případě Caseyho Dawsona, který na desítku nemá moc velké šance,“ spekuluje Jílek. „Takže by si neměl moc s kým pomáhat a já bych měl naopak dobrého soupeře do páru, kterého si myslím, že dokážu porazit.“
Úplně nejradši by startoval proti Ghiottovi, ten však v poháru do elitní čtyřky pořadí nepatří a celkově v něm skončil až pátý.
POHLED: Jílek má náturu Kanaďanů a Pogačara. Že byl zklamaný? No a co |
Jenže kdo ví, jak to nakonec se čtvrtečním večerním losováním bude.
„U žen jsme viděli, že nakonec tu na pětce proti sobě nalosovali nejlepší šestku a ne čtyřku,“ všiml si Jílek.
Po své nedělní olympijské premiéře na 5000 metrů byl zpočátku viditelně zklamaný, že na vysněné zlato nedosáhl. „Ale určitě už jsem ze stříbra šťastný,“ ujišťuje. „Už když jsem v neděli večer dorazil do Českého domu, bylo to lepší. Stříbro teď beru jako velký úspěch.“
A zároveň jako motivaci. „Posílilo mě. Díky němu vím, že mám prostor dál se zlepšovat.“
Pokud se ho zeptáte, zda má radši závod na 5000 nebo 10 000 metrů, verdiktu se nedočkáte. „Každá z těch tratí má do sebe něco jiného. Obě si užívám podobně,“ říká.
Desítku považuje za náročnější nejen z hlediska ujetých metrů, ale také takticky. „Když na ní začnete jen trochu rychleji, než máte, v posledních kolech pak nemáte dostatek sil to ujet. Což vás může poslat ve výsledcích o několik míst dozadu. V posledních deseti kolech (tedy čtyřech kilometrech) se desítka láme.“
Vzápětí při porovnávání vlastních ambicí na pětce a desítce dodá: „Určitě beru desítku jako moji největší šanci tady.“
Na zlato, pochopitelně.
