V neděli převzala českou smíšenou štafetu na pátém místě, načež se běžecky a potom i střelecky svým čtvrtým úsekem protrápila. Cílem projela jedenáctá. Po závodě, zdrcená a zklamaná, ani neprošla novinářskou mixzónou.
V pondělí si jen lehce zalyžovala mimo olympijské tratě.
V úterý dopoledne byla s kolegyněmi, chystajícími se na středeční vytrvalostní závod, zpátky v areálu. Jí se však nejdelší ženská disciplína týkat nebude, kvůli stavu, ve kterém se nachází, musí vynechat závod, v němž se v roce 2021 stala mistryní světa a o rok později až do poslední rány sahala v Pekingu po olympijském zlatu.
Zda ještě v Anterselvě nastoupí, nikdo neví.
Ovšem Davidová doufá.
Hovoří dlouze, jako by se tentokrát chtěla podělit o celou škálu emocí, jimiž v posledních dnech prošla. Občas se lehce pousměje, pak se jí pro změnu hlas zadrhává, když se rozpovídá o obrovské podpoře, které se jí dostalo od fanoušků na Instagramu.
Přesvědčuje, že nechce takhle opouštět olympijské kolbiště.
Jen netuší, jestli jí dají vlastní tělo i trenéři ještě šanci.
Povězte, jak se vám dnes trénovalo?
Řekla bych, že tak nějak normálně. Fakt jsem neuměla předtím z tréninku poznat, že to bude (ve smíšené štafetě) až tak hrozné, protože mé tréninky tady tak hrozné nejsou.
Jak si tedy vysvětlujete, že potom pocity při závodě byly natolik odlišné?
Těžko říct. Zpomalit o minutu proti obvyklému stavu se vám nestane, když máte deset dní pauzu, jako jsem před olympiádou měla já. Myslím, že buď jde tělo proti mně, nebo tam byl ještě jiný problém. Teď mě docela bolely i nohy, třeba také to mohlo hrát roli. Což jsou ale všechno spekulace, které zatím nikdo není schopný rozluštit.
Davidová vynechá vytrvalostní závod. Ve štafetě mě bolest neomezovala, vzkázala |
Sportovní ředitel Rybář hovořil také o tom, že kvůli bolestem zad a pauze jste upravila techniku, která je nyní méně dynamická.
Já si to popravdě nemyslím. Rozebírali jsme i některá videa s Perem Torvikem (norský expert pomáhající českému týmu), který nám dělá rozbory techniky, a ani on mi nenapsal, že bych jezdila zásadně jinak. Myslím, že na tuhle otázku nikdy nedostaneme odpověď, co se vlastně v neděli stalo, nebo co se se mnou děje. Můžeme fakt jen spekulovat. Bohužel už to nevrátíme.
Záda vás tedy při nedělním závodě nebolela?
Nebolela. Ani před startem. Já opravdu ostatním říkala, že kdybych se na start před závodem ráno necítila dobře, své místo přenechám. Holky byly ready jet místo mě. Určitě nejsem blázen, abych tu chtěla za každou cenu startovat. Myslím, že každý, kdo kdy něco dělal, nebo závodil, nechce to provozovat tak, jak jsem tady štafetu jela já. Kdybych věděla, že to bude až takhle špatné, dobrovolně bych do toho nešla.
Markéta Davidová trénuje v biatlonovém areálu v Anterselvě.
Dokázala byste popsat, jak a kdy jste vlastně v průběhu vašeho úseku zjistila, že tělo nefunguje? Jak se ten stav projevil?
Popravdě jsem čekala, že to nebude kdovíjak skvělé, ale na druhou stranu si nemyslím, že jsem se tím nechala semlít hned od prvních metrů. Byla jsem připravená bojovat. Až v posledním kole, kdy mě předjížděly i holky, které normálně předjíždím já, jsem už trochu zlomená byla. Ale jestli budeme devátí nebo jedenáctí, už bylo v tu chvíli fakt jedno. Nevzdala jsem to, vážně ne. Ale bohužel to vůbec nebylo ono.
Vedení týmu poté mimořádně svolalo i jakousi povzbuzující poradu, která vaší nalomené psychice měla pomoci. Povedlo se?
Nikdo mi do očí neřekl, že by mi něco vyčítal. Tak jen doufám, že se to neděje za mými zády, ale nemyslím si. Na mém Instagramu se naopak strhla vlna pozitivních zpráv. Hrozně mě překvapilo a potěšilo, že tam mám takovou komunitu, která za mnou stojí, i když se mi vlastně v neděli nepovedlo všechno, co se mi jen mohlo nepovést. Moc si toho vážím a moc těm lidem děkuju, protože si myslím, že není samozřejmé, aby za mnou takhle stáli. Nezvládla jsem si přečíst vše, ale pár zpráv ano a fakt si jich nesmírně vážím.
Vabank hra s Davidovou, která nevyšla. Bude ještě na olympiádě závodit? |
Co vás celá ta situace učí?
Zjišťuju, že věci jen tak nevzdávám. Potřebovala jsem se ze štafety na chvíli oklepat, ale už jsem zase v bojovnější náladě. Samozřejmě už nechci zažít to, co jsem zažívala na trati v neděli. Musíme si vše s čistou hlavou zhodnotit, jestli má smysl, abych ještě jela, nebo ne. Byla bych nerada, kdybych tu někomu zabírala místo.
Ve vytrvalostním závodě za vás ve středu zaskočí Tereza Vinklárková.
Jo, je nás tu pět, jsem ráda, že si zazávodí i holky, které by asi nejely, kdybych byla zdravá, protože můžeme startovat jen ve čtyřech. Myslím, že si všechny čtyři tady zasloužíme být, nominaci jsme si vyjely. V čemž vidím i pozitiva celé té mé situace, že další holky dostanou také šanci. Zároveň bych byla moc ráda, kdyby smíšená štafeta nebyl můj poslední olympijský závod. Nerada bych ale závodila za každou cenu.
Rybář o Davidové: Markéta moc chtěla, bolest ji dál nepustila. Víc věcí se nasčítalo |
Co rozhodne? Před sprintem si s trenéry a lékaři sednete a rozhodnete se podle vašeho zdravotního stavu i formy?
Ještě je relativně čas, sprint se jede v sobotu, takže není potřeba rozhodovat se hned. Máme dost času si to vyzkoušet. I když občas je to tak, že si něco vyzkoušíte, cítíte se dobře při tréninku a přijde závod a všechno je jinak. Moje paní psycholožka mi včera napsala dobrou větu: „Za každé rozhodnutí musíme potom nést zodpovědnost.“ Což je pravda. Pokud bych do toho šla a nevyšlo to... Holt budu aspoň vědět, že jsem pro to udělala všechno. Což jsem ale dělala i doteďka. Některé věci fakt nejsou předvídatelné.
