„Jsem typ člověka, který se, když přijde nějaká nabídka, většinou hlásí – a pak až si čtu, kam jsem se vlastně přihlásila,“ směje se a vypráví: „Při Světovém poháru v Novém Městě nám během večeře přišla od ČOV do mailu nabídka: Kdo chce být na hrách vlajkonošem, přihlaste se.“
S Jessikou Jislovou se vzájemně nahecovaly a na mail odpověděly kladně.
„Očekávala jsem, že se mě pak někdo zeptá, jestli to myslím vážně,“ přiznává Charvátová. „Ale najednou se otevřelo hlasování a ostatní sportovci si mě zvolili.“
Dozvěděla se o tom jako jedna z posledních. Ve středu jí z ČOV poslali zprávu: „Můžeme ti zavolat?“
„Co mi chtějí?“ přemítala. Pak ji napadlo: „Jsem v komisi sportovců ČOV. Třeba jsem něco provedla a chtějí mě usměrnit.“
Hlava neví, co bude druhý den, říká Davidová. Trenéři s ní počítají do štafety |
Vzápětí jí však šéf české mise na hrách Martin Doktor do telefonu oznámil: „Zvolili jsme tě vlajkonoškou. Gratulujeme.“
Reakce Charvátové?
„No... mohla jsem asi projevit i větší nadšení,“ říká s odstupem času. „Nebyla jsem si jistá, jestli jsem ta pravá. Uvědomuju si, že jsou tu lepší holky, co toho moc dokázaly a které by měly nést vlajku spíš než já. Ale jestli to hlasování tak dopadlo... Pro mě je to samozřejmě obrovská čest.“
Naštěstí už tou dobou věděla, že s ní trenéři nepočítají na nedělní smíšenou štafetu, protože před tou by páteční večerní podupávání při ceremoniálu v Cortině a následná půlnoční hodinová cesta zpět do Anterselvy nebyly nejlepší přípravou.
Pasta a Lůca v čele! ❤️🔥 Těšíme se! @milanocortina26 https://t.co/rMSAytMibH
„Bude to zážitek, který plně docením až v budoucnu. Hodně moc si té důvěry vážím,“ říká, načež zavtipkuje: „Ráda hraju deskové hry, třeba Olympijskou desítku. V té se ptají i na jména našich vlajkonošů. Tak se třeba dostanu do vědomostních soutěží.“
Je jí 33 let. Může to být její poslední olympiáda.
A nebo ne?
„Líbí se mi, jak se poslední dobou do sportu ženy vrací,“ naznačí. „A nejen z důvodů jako Lindsey Vonnová a v jednačtyřiceti. I v komisi sportovců ČOV teď hodně řešíme, aby se ženy mohly snáz vracet po porodu, do bezpečného a přívětivého prostředí. Třeba bych mohla být jednou z nich. Když to dobře načasuji, mohu ještě i nějakých pěkných výsledků dosáhnout.“
Letošní olympiáda je nejen pro ni specifická. Prolínání sportů se v případě biatlonistů nekoná. V Anterselvě pobývají pouze oni. Nesdílí společnou olympijskou vesnici s lyžaři a snowboardisty jako v Pekingu.
Program her se změní a Rusové se brzy vrátí. V Itálii začíná přelomová olympiáda |
„Počítali jsme s tím, že to tu takové bude, takže jsme na to připravení,“ říká. Zvyká si na často otravné bezpečnostní kontroly a doufá: „Ono je to časem přestane bavit, až bude olympiáda delší.“ S přivřenýma očima zároveň přijímá, že nefunguje zdaleka vše, co by mělo fungovat: „Italové hodně o spoustě věcí mluví, ale občas ty skutky nejsou dotažené.“
A co obávaná aklimatizace na vysokou nadmořskou výšku? „Víceméně dobrá, taková standardní,“ prohodí.
A neobvyklé rozmary zdejšího počasí? „Nějakých patnáct čísel připadlo, bylo to dnes dost zvlhlé a sněhulákovité,“ hodnotí po čtvrtečním tréninku.
Lucie Charvátová s bronzovou medailí, kterou si vyjela ve sprintu na MS 2020 právě v Anterselvě.
V hlavě se jí hned vybaví vzpomínka na ženský sprint při zdejším světovém šampionátu 2020.
„Tehdy do napadaného sněhu ještě vysvitlo sluníčko a z trati se stala totální sklenice s nestabilními sjezdy. Dnes to bylo podobné.“
Paradoxně tehdy vybojovala senzační bronz.
„Přesto takové podmínky nemám ráda. Snad zase bude líp,“ doufá. „I když ta místní předpověď počasí si zatím nemůže vybrat. Původní prognóza zněla, že připadne dokonce půl metru sněhu, pak ji zase změnili, ale asi sami moc nevědí, co nastane.“
Vytrvalostní závod, její první vystoupení na těchto hrách, čeká Charvátovou až ve středu. Do té doby se ještě tolik věcí může změnit.
