Stejně jako Vonnová, která si týden před Cortinou d’Ampezzo přetrhla přední zkřížený vaz.
Od příjezdu na vrchol pod pěti kruhy se ovšem jejich story rozcházejí. Zatímco Hudec v Soči vybojoval v super-G senzační bronz, americká legenda v neděli ve sjezdu tvrdě upadla a v nemocnici podstoupila už dvě operace.
Lyžař Jan Hudec s olympijskou medailí ze Soči 2014
Touhle nehodou nyní žije celá olympiáda.
„Živě jsem závod nesledoval, ale najednou koukám na mobil a všichni mi píšou: Viděl jsi, co se stalo? Lindsey upadla,“ vypráví Hudec, který se s Vonnovou zná a od dvanácti let se potkávají na svazích.
Hrklo ve vás?
Určitě. Strašně mě to mrzí, doufám, že bude v pohodě. Ať už je to Lindsey, nebo kdokoli jiný, pády jsou hrozivé vždycky. Tenhle je ještě víc probíraný, jelikož jde o legendu legend. Proto ho teď taky každý řeší a komentuje ho.
Lyže, bicí, obří vůle. Hudec o kapele s Kosteličem i fíglech, jak odbourat strach |
Někdo ji i odsuzuje, proč tak krátce po zranění riskovala.
Mám dva pohledy. Takhle, nechci být pokrytec, i já jsem žil na hraně. Po dvanácti operacích jsem letěl na olympiádu. Lidi mě kritizovali. Moje mamka mi opakovala: Proč jezdíš, nechceš toho už nechat?
Co v takové chvíli sportovce žene?
Mě před Soči, že jsem věřil osudu, že to takhle mělo být. A jinak? Když máte velký cíl, spoustu toho překonáte a už vám k němu zbývá jen poslední krok, nic jiného pro vás neexistuje. Je těžké si uvědomit, kde je vlastně ta poslední zeď, přes kterou už nesmíte lézt.
Máte na očích klapky.
Přesně tak. Lindsey byla v této sezoně fit, vyhrávala. Nemá děti, není vdaná, hoří v ní touha a chce ještě něco dokázat. A jde i o tlak jejího okolí. Všichni chceme vidět hrdinu, gladiátora, který porazí lvy. Takže ji z tohoto pohledu na jednu stranu chápu.
A z té druhé?
Sjezdové lyžování je kalkulovaný risk. Ale její styl obnáší risk a zase risk. Podle mě bylo otázkou času, kdy se něco takového stane. Stejná byla po celou kariéru a i tuhle sezonu jsem o ni měl často strach. Kolem sebe má nejlepší servis a trenéry na světě, nejlepší lyže, takže dokud jí jízda na riziko vycházela, vyhrávala. Ale pád byl zkrátka nevyhnutelný.
Přišel už před týdnem v Crans Montaně.
Upřímně, kdybych byl její trenér a viděl, jak to tam vypadá, závod bych vynechal. Holky padaly, panovaly špatné podmínky. Jejím cílem byla především olympiáda a nemusela si nic dokazovat. Ale samozřejmě je lehké to takhle koučovat z gauče.
Bolestivý křik, pak už jen mrazivé ticho. Tak olympijský sen Vonnové končit neměl |
Jak úzce spolu tyto dva pády souvisejí?
Bůhví. Ale asi hodně. Normální člověk s takhle čerstvě přetrženým vazem nejde závodit. Tohle měla být právě ta zeď, přes kterou jít neměla. Ale je taky otázka, jestli její zranění nebylo trochu víc zmedializované. Dá se s tím jezdit, ale ne týden po tom, co se vám přihodí. Lindsey je legenda, Američanka, má za zády Red Bull, takže disponuje úplně jiným servisem než běžní lidé, ale stejně... pokud to skutečně bylo tak vážné, budu se opakovat: zbytečný risk.
Proč spadla?
Šlo o pasáž, v níž měly holky za bránou málo místa, navíc o traverz, který byl plný hrbolů. Hodně závodnic si přibrzdilo, aby držely ideální linii a vůbec neskákaly. Ale bavíme se o Lindsey – stoprocentní risk. Měla o pár kilometrů vyšší rychlost než ostatní, dostala lyže do vzduchu a v něm trefila bránu. Kdyby jela po zemi, nic by se nestalo. Ale ve vzduchu ji to vytočilo a pak už se nedalo nic dělat.
Navíc jí ani nevypnuly lyže.
Právě. Kutálet se s dvoumetrovými lyžemi na nohách je konečná. Ještě štěstí, že spadla v relativně pomalejší pasáži, a ne dole, kde lyžařky letěly sto třicet. O tomhle se ale bavíme už dvacet let. Nevím proč, jestli si třeba servismani neřeknou: Je to olympiáda, tak to utáhneme na krev. Prostě špatně.
Hrozivý pád a odlet vrtulníkem. Vonnová si při olympijském sjezdu zlomila nohu |
Jak velký její pád vyvolal ohlas v zámoří?
Obrovský. Dám příklad: volal jsem si s kamarádkou Kelly Vanderbeekovou, bývalou sjezdařkou, závodila s Lindsey a dnes komentuje v kanadské televizi. Říkala mi, že tohle byl druhý nejtěžší moment její komentátorské kariéry. Prý vůbec neměla co říct. Ten první byl mimochodem při jiném pádu Lindsey.
I přímo v Cortině šlo o dost silný zážitek. Z ticha, které se pak rozhostilo, šel mráz po zádech.
Strašně moc lidí jí fandí. Děti k ní vzhlížejí. Byli jsme na dětských závodech, celá restaurace se na to dívala. Najednou ticho, smutek. Dolehla na ně tvrdá realita sportu. Sen se najednou rozplynul.
Končí tím její kariéra?
(smích) Ani si neodvážím tipovat.
