Kam se hrabe Metoděj Jílek se svým netečným výrazem pár sekund po závodě na 5000 metrů, když získal stříbrnou medaili!
Američané Madison Chocková a Evan Bates už měli na krku stříbro z tanců na ledě, oba ale byli ještě pořád úplně bledí a zaražení, s očima plnýma slz. Jejich tragický výraz v obličeji společně se soustrastným objímáním od kolegů evokoval spíš výjev z pohřbu než okamžiky po olympijském medailovém ceremoniálu.
A ani několik dní poté se trojnásobným mistrům světa zklamání z hlasu nevytratilo. „Kdykoliv je veřejnost z výsledků zmatená, nedělá to našemu sportu dobrou službu,“ prohlásila s diplomatickým výrazem Chocková v jednom z rozhovorů.
Je klidně možné, že o milánském závodě tanečních párů se bude za pár let referovat podobně jako o olympiádě v Salt Lake City a volných jízdách sportovních dvojic. A krasobruslařští znalci už nejspíš tuší, kam to celé vede.
Stříbrní medailisté Madison Chocková a Evan Bates tleskají novým olympijským šampionům Laurence Fournierové Beaudryové a Guillaumu Cizeronovi.
V Salt Lake City totiž sportovní dvojice ovládl ruský pár Běrežná, Sicharulidze před Kanaďany Saléovou a Pelletierem. Záhy se ale ukázalo, že vysoké známky pro Rusy dala francouzská rozhodčí Marie-Reine Le Gougneová výměnou za vysoké známky ruských rozhodčí pro francouzský pár Anissinová, Peizerat v tancích na ledě.
Obrovský skandál byl na světě a nezahladil ho ani dodatečný medailový ceremoniál, kdy dostali své vysněné zlato i Kanaďané, zatímco Běrežná se Sicharulidzem předváděli velmi strnulé úsměvy.
RETRO: Připraveni na nejhorší. Jak se olympiáda proměnila v bezpečnostní akci |
Následně Mezinárodní krasobruslařská unie upustila od šestkového systému bodování a zavedla nový, ve kterém je hodnocení rozdělené na technický panel a rozhodčí, ve kterém se nejnižší a nejvyšší body škrtají a který měl být po všech stránkách co nejvíc transparentní.
Jenže už nějakou dobu se ukazovalo, že obzvlášť v tancích na ledě, kde se nelze orientovat podle skoků, systém zas tak transparentní není.
České sourozenecké páry Taschlerovi i Mrázkovi nad svými body kroutí hlavou dlouhodobě a při olympijské soutěži to nebylo jinak. A přestože otřepaná fráze zní, že v tancích se musí body vyčekat, při podrobném zkoumání protokolů se nelze vyhnout dojmu, že jsou Češi prostě podhodnocováni.
Jak jinak si vysvětlit, že šestnáctí Mrázkovi měli na bod přesně stejně technicky náročný tanec jako pátí Američané Zingasová s Kolesnikem, ale ve známkách od rozhodčích za nimi zaostali o čtrnáct bodů? Navíc, když zrovna americký pár nutnost „čekaní na body“ boří, vzhledem k tomu, že tuto sezonu vylétl mezi top olympijskou pětku v podstatě odnikud.
Taschlerovi na 15. místě, Mrázkovi hned za nimi. Oba páry zklamalo bodování |
To je ale v tomto příběhu spíš jen odstín pro dokreslení.
Hlavní kontroverzi spustilo bodování na prvním a druhém místě.
Američané měli po rytmickém tanci ztrátu pouhých 46 setin bodu na Francouze. Technickou náročnost volného tance měly oba páry na setinu bodu stejnou. Konečný rozdíl bodu a 43 setin vznikl čistě na straně rozhodčích. Jde tedy o subjektivní hodnocení, u kterého se těžko posuzuje, nakolik je či není oprávněné.
Přesto u detailního záznamu bodování nezbývá než tázavě pozvednout obočí.
Laurence Fournierová Beaudryová a Guillaume Cizeron ve volném tanci.
Fanoušci například hned po závodě upozorňovali, že tanec Francouzů ani zdaleka nebyl bez chybičky. Třeba u druhé sady twizzlů Cizeron viditelně ztratil rovnováhu a v krokové sekvenci pak ani jeden z páru nepředvedl samostatný twizzl zcela čistě. Přesto za tuto krokovku dostali Francouzi o tři body více než Američané, kteří žádné viditelné zaváhání neměli.
Co je ale předmětem vzrušených debat především, je bodování francouzské rozhodčí Jezabel Dabouisové. Ta dala prvkům Fournierové se Cizeronem pět známek +5, tři +4 a pouze jednou +3. Zatímco Američané od ní dostali třikrát +3, pětkrát +4 a pouze jednou +5.
U programových komponentů, tedy „druhé sady známek“ pak dala Francouzům za kompozici i prezentaci desítku a za bruslařské dovednosti 9,75, přičemž Američanům ve všech třech kategoriích pouze 9,50.
AMERIČANÉ A FRANCOUZI. Dva páry, dva úplně odlišné tance. Ale opravdu je mezi nimi rozdíl 7,71 bodu, jak je ohodnotila francouzská rozhodčí?
Server Skating Scores následně spočítal, že celkový rozdíl mezi francouzským a americkým párem činil u Dabouisové 7,71 bodu – zdaleka nejvíc ze všech devíti rozhodčích. Druhý největší rozdíl byl u španělské rozhodčí Marty Olozagarreové: 4,28 bodu.
Pět z devíti rozhodčích dokonce ohodnotilo Američany celkově lépe než Francouze, přesto slavili Fournierová se Cizeronem.
A tak nejen americké servery řeší už od středy otázku: byli Chocková s Batesem o zlato okradeni?
ISU se za hodnocení Dabouisové postavilo, podle unie je „normální mít rozsah bodů od rozhodčích v jakémkoliv závodě. K zmírnění těchto rozdílů a zajištění férovosti je zavedeno několik mechanismů. Nejvyšší a nejnižší hodnocení každého prvku se mažou, aby se omezil dopad výchylek.“
To ale bouři kritiky příliš neumírnilo.
Choreografický prvek ve volném tanci Madison Chockové a Evan Batese.
„Je těžké udržet si fanoušky, když mají problém porozumět tomu, co se na ledě odehrává. Myslím, že je potřeba více srozumitelnosti. Pro bruslaře, pro trenéry a pro publikum, už jen proto, abychom měli stabilní a rostoucí fanouškovskou základnu. Lidé musí rozumět tomu, co sledují, aby se mohli cítit jistě ve sportu, který podporují,“ upozornila Chocková.
Americká krasobruslařská federace nicméně žádné kroky k případnému zpochybnění či zvrácení výsledků závodu podnikat nebude.
„Budeme mít s Madi a Evanem po hrách hlubokou diskuzi o tom, jak je nejlépe podpořit, a jak také nejlépe podpořit budoucnost našeho sportu. Právě teď s nimi ale plánujeme pouze sdílet úspěchy amerického krasobruslení v Miláně,“ řekl předseda svazu Matt Farrell.
Kromě otázky legitimity bodování se ale vzhledem k výsledkům olympijského závodu mluví ještě o jedné věci.
Jak vlastně vůbec došlo k tomu, že se Fournierová se Cizeronem dostali na olympijské hry společně.
Z montrealské tréninkové skupiny se znali dlouho, dohromady se ale dali teprve před rokem. Poté, co taneční i životní partner Fournierové, dánský krasobruslař Nikolaj Sörensen dostal šestiletý zákaz činnosti kvůli sexuálnímu útoku v roce 2012.
Fournierová i Cizeron se za Sörensena postavili.
V dokumentární minisérii platformy Netflix o tancích na ledě „Flitry a zlato“, která vyšla těsně před olympijskými hrami, Fournierová o situaci promluvila: „Jeho kariéra tou kauzou skončila. Moje kariéra tím skončila. Ale já ho znám jako svoje boty. Nikdy předtím jsem veřejně nemluvila o tom, jak moc mi to ublížilo.“
Nakonec ale právě díky Sörensenově distancu mohla Fournierová utvořit pár se Cizeronem.
A dokráčet s ním pro olympijské zlato.
