„Kluci versus muži! My vyhrajeme 5:1,“ tipuje před čtvrtečním hokejovým soubojem nahrávač Tomas Sorra, jeden ze tří sympaťáků, kteří okouzlují ve volejbalovém Ústí nad Labem. Dalšími do party jsou smečař Max Haronga a blokař a milovník českých řízků Cole Duncanson, jehož strýc dokonce hrál v NHL.
Ačkoli před českou hokejovou reprezentací mají respekt, jejich radar sleduje hlavně rivala z USA. Skončit lépe než on je otázkou národní cti. Zvlášť teď, když americký prezident Donald Trump v jejich očích zešílel. „Chce nás anektovat, absurdní. Někdo takový by neměl být v Bílém domě,“ klepe si na čelo Haronga. „Náš vzájemný zápas by měl určitě politický podtext.“
Kanada je kolébkou hokeje, co pro vaši zemi znamená?
Haronga: Sledoval jsem ho, když jsem vyrůstal. Je to naše identita, naše hrdost. Bohužel v juniorské kategorii jsme si proti Čechům nevedli dobře, ale doufejme, že na olympiádě bude jiný výsledek.
Duncanson: Já si myslím, že hokej je pro nás až náboženství. Kdykoli hrají play off Toronto Maple Leafs, Montreal Canadiens nebo kterýkoli z hlavních týmů NHL, všechny místní bary jsou narvané. Vidíte a cítíte toho kanadského ducha.
Sorra: My hokej prostě milujeme, pro hokej jsme se narodili. Nikdy jsem ho nehrál, ale všichni se na něj dívají. Je to vzrušující. Když jsi v Kanadě dítě, očekává se, že ho budeš hrát, a pokud ne, jsi tak trochu vyvrhel. Ale to je v pořádku, prostě jsem vyvrhel! (smích)
Otrávit soupeře jako Borg! Volejbalové Ústí zkouší taktiku tenisové legendy |
Který tým v NHL preferujete?
Haronga: Já chodil do školy v Calgary, takže musím říct Flames, i když jsem z Vancouveru. Canucks se ale teď moc nedaří.
Duncanson: Mám to štěstí, že můj strýc hrál v NHL, jako obránce vystřídal čtyři kluby včetně Vancouveru, který je můj oblíbený. Strýc asi dvacet let pendloval mezi AHL a NHL, jsem na něj moc hrdý.
Sorra: Toronto Maple Leafs je momentálně prokletý tým, nevyhráli jsme Stanley Cup od roku 1967, ale každý rok je nový, takže doufejme, že letošní je ten pravý!
Kanaďané v ÚstíMax Haronga  Smečař, 25 let, 198 cm. Mimo Kanadu působil i v řeckém Foinikasu a francouzském Avignonu. Cole Duncanson  Blokař, 23 let, 206 cm. V Ústí je na své první profesionální štaci, loni hrál za kanadský národní celek nadějí Nextgen Team spolu se Sorrou. Tomas Sorra  Nahrávač, 27 let, 190 cm. V Evropě hrál už v rakouském Riedu, řeckém Orestiadasu, slovenské Myjavě a českých Benátkách. |
Na čem Kanaďanům záleží víc – na NHL, nebo olympiádě?
Haronga: Páni, to je velmi dobrá otázka! Řekl bych olympiádu, protože spojuje celou zemi. Máme na ní docela dobrou bilanci.
Duncanson: Když sledujete NHL, většina týmů je amerických, ale soupisky mají napěchované kanadskými hráči. A na olympiádě jsou ti nejlepší z nejlepších. Naši kluci v červeno-bílém stmelují celou zemi a je vždy úžasné, když nám domů přivezou nějakou placku.
Sorra: I když všichni stejně fandí Maple Leafs (smích), tak olympiáda je stoprocentně víc.
Proč je Kanada hokejová velmoc?
Haronga: Můžu mluvit ze své zkušenosti ve Vancouveru. Vždy jsme měli spoustu akademií, kde začínáte od pěti let hrát hokej. A můžete jít do školy čistě kvůli hokeji, od základní přes střední až na univerzitu, což vás dovede až k profikariéře.
Duncanson: Kluci a holky vyjdou už z lůna s hokejkou a bruslemi, ovládají puk. A taky chladné počasí hraje roli. Většinu roku hrajeme hokej venku na rybníku a v létě chodíme dovnitř na kluziště. Hokej je u nás všudypřítomný.
Sorra: A náš stát také odvádí skvělou práci s financováním Hockey Canada a všech programů, takže to je důvod, proč jsme skvělí, ne-li nejlepší na světě v hokeji.
Kdo je váš hokejový idol v současném národním týmu?
Haronga: McDavid. Anebo spíš Crosby, protože na olympiádě 2010 dal proti USA zlatý gól.
Duncanson: Volím Connora McDavida, který je navzdory svému relativně mladému věku už jedním z největších hráčů všech dob.
Sorra: Brad Marchand. Je to nejlepší hráč, jakého můžete mít v týmu. Je agresivní, má zkušenosti.
Sidney Crosby se usmívá s Markem Stonem na tréninku kanadských hokejistů.
Kolik českých hráčů znáte?
Haronga: Já ani jednoho.
Duncanson: Ze současného týmu žádného, ale chovám velký respekt k Jaromíru Jágrovi, jednomu z největších hráčů historie.
Sorra: Pastrňák. No tak, to je chlapák! Ale to je vše, co vím.
Jaký respekt má český hokej u vás v Kanadě?
Haronga: S nikým v Kanadě jsem o českém hokeji moc nemluvil, ale ten respekt bude obrovský. Když porazíte Kanadu, jste považovaní za špičkový tým na světě, a vy jste to nejen v juniorech dokázali.
Duncanson: Stejně jako k severským týmům má Kanada i k vám velký respekt, Česko patří na roveň se Švédskem a Finskem. Samozřejmě mezi ně patřilo i Rusko.
Sorra: Český tým vždy hraje disciplinovaně, má také dobrou týmovou souhru a úžasnou bojovnost. Máme velký respekt!
Špičkujete se před čtvrtečním utkáním se spoluhráči v Ústí?
Haronga: Po porážce našich juniorů jsme v šatně tahali za kratší konec, teď to už řešíme taky.
Duncanson: Našim v červeno-bílém budeme fandit celou cestu turnajem. Vím, že to na olympiádě rozjedou naplno a my si k tomu pár slov řekneme, to se vsaďte!
Sorra: Už nemluvíme o juniorech, teď hrají velcí kluci. Je to kluci versus muži, když teď uspějeme, bude všechno zase v pořádku.
Turban, moje koruna. Volejbalista Ústí inspiruje sikhy, domluvený sňatek nechce |
Tipnete si výsledek?
Haronga: Já říkám 5:0. A taky, že Kanada si odveze zlatou medaili.
Duncanson: Je slušnější tipnout konzervativní skóre. Český duch se projeví typickým způsobem, po boji vyhrajeme 4:2. A že přivezeme zlato, to si myslím taky.
Sorra: Jednoduše 5:1 pro Kanadu.
Byli jste na hokeji v Česku?
Haronga: Zatím ne, ale rád bych. Slyšel jsem, že je tady skvělé prostředí, třeba v Litvínově.
Duncanson: Já chci vyrazit do Kladna a sledovat Jágra, jak hraje on a jeho tým. Byl by to nezapomenutelný a životní zážitek.
Sorra: Za pár týdnů máme volný víkend, určitě vyrazíme!
Uznává Kanada jen zlato?
Haronga: Ano. Být na bedně je v pohodě, ale my míříme na zlato. Jakákoli medaile pod zlatem by sice technicky nebyla neúspěch, ale z pohledu fanoušků by to bylo zklamání.
Duncanson: Budeme na naše kluky hrdí, ať už domů přivezou cokoli, ale asi všichni jsme si jistí, že se vrátí s olympijským titulem.
Sorra: Vidím to stejně!
Jak to vypadá ve vaší zemi, když hraje Kanada?
Haronga: Všechno je červené a bílé. Všechny bary plné. Pamatuji si, jak jsme se ve škole dívali na olympiádu 2010. Nebo jsme dostali volno, jen abychom Kanadu viděli. Takže zápas reprezentace se bere skoro jako státní svátek.
Duncanson: Bylo mi osm, když jsem doma sledoval olympijské hry 2010 a viděl Crosbyho vstřelit ten zlatý gól. Pamatuji si, jak celá moje rodina explodovala a oslavovala.
Sorra: Jo, je to fakt šílené – i ti, co hokej nemají rádi nebo ho nesledují, ho stejně v ty dny zbožňují. Prostě všichni to cítí stejně.
Slyšeli jste o Naganu, slavném olympijském triumfu Česka?
Sorra: V jakém roce to bylo?
1998.
Duncanson: To jsem se ještě nenarodil, takže bohužel.
Americký prezident Donald Trump pózuje před fotografy s týmem Florida Panthers.
Je důležité, aby Kanada skončila před USA?
Haronga: Vždycky. Záleží nám na tom. USA jsou ve většině sportů lepší než my, ale v hokeji očekáváme, že to bude naopak.
Duncanson: Teď víc než kdy jindy, už kvůli rok staré roztržce na Turnaji čtyř zemí. USA nás porazily v základní skupině, ve finále jsme jim to vrátili. Myslím si, že spor mezi námi je pořád silný a chci, abychom je rozdrtili!
Sorra: Pódium by bylo skvělé, ale záleží mi vlastně jen na tom, abychom skončili nad Američany.
Atmosféra na Turnaji čtyř byla napjatá kvůli politickým neshodám způsobeným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Kanadu chce připojit k USA.
Haronga: Je to absurdní a nedává to smysl. Nechci se motat do politiky, ale myslím, že někdo takový by neměl být v Bílém domě.
Duncanson: Jako hrdý Kanaďan naprosto nesouhlasím s jeho politikou a snahou pokusit se připojit Kanadu ke Spojeným státům. Máme na světě spoustu spojenců, kteří by nás podpořili. A my je také podpoříme, když si na ně troufne.
Sorra: To je šílené! On si všechno prosazuje násilím, to není dobré. U nás na severu takový styl nenávidíme. My Kanaďané teď nekupujeme americké zboží, ale hlavně naše. Pořád ta hádka neskončila.
Případný zápas s USA bude mít tedy politický podtext? A vy budete chtít rivala porazit i natruc Trumpovi?
Haronga: Myslím, že to tak bude. Tohle je přesně ten motiv, to palivo, které Kanada potřebuje – ještě víc chtít porazit Ameriku. Jak jsou Američané hrdí na to, kdo jsou, tak my Kanaďané taky.
Duncanson: Nemyslím si, že jako Kanaďané máme něco proti americkému lidu, většina z nich jsou skvělí lidé. Bohužel osoba, která je zastupuje, dělá sporná rozhodnutí. Snaží se anektovat naši zemi, to je nehorázné. Pokud vyhrajeme, bude to velmi dobrý pocit.
Sorra: Plno lidí, kteří se budou dívat doma, by to bralo jako politický souboj. Na druhou stranu máme rádi hodně amerických hráčů.
Růžička: Smáli se mi, že Červenka je moje dítě, teď je nejlepší v Evropě |
Jak jste v Ústí a Česku spokojení?
Haronga: Oproti mé minulé sezoně to je krok vpřed, konkurence je velmi dobrá. Mimo kurt je to hezké. Není tu tolik slunce, což je škoda, ale kluci jsou super přátelští. Jídlo je úžasné a městečko příjemné.
Duncanson: Můj první rok jako profesionál, to je horská dráha! Užívám si to. V Ústí je naší nejsilnější stránkou chemie a soudržnost. Lidé jsou přátelští, pivo docela dobré a jídlo úžasné. Hlavně klobása a... jak se tomu říká? Schnitzel. Řízek.
Sorra: Já už v Česku hrál dříve, miluje zdejší životní styl. Takový ten ležérní s pivkem v ruce. Zároveň tvrdě pracujeme s volejbalem a v posilovně. Je to dobrá kombinace.
Co vám chybí z Kanady?
Haronga: Tim Hortons, restaurace, kde se servírují snídaně, obědy i večeře. Chybí mi jejich káva a koblihy.
Duncanson: Mně sledování basketbalových Raptors v rozumnou hodinu. Vždy musím zůstat vzhůru hodně dlouho nebo vstávat hodně brzy.
Sorra: Budu hodný kluk – řeknu moje rodina, moje chata, moji přátelé i moje úžasná domácí postel.
Jak populární je volejbal v Kanadě ve srovnání s hokejem?
Haronga: Roste jako nikdy předtím. Univerzitní volejbal je mnohem víc vidět. Jsme na dobré cestě!
Duncanson: Někde jsem četl, že volejbal je jeden z nejrychleji rostoucích sportů nejen v Kanadě, ale v celé Severní Americe. Hokej je samozřejmě náš národní sport spolu s lakrosem. Možná se jednou dostaneme na podobnou úroveň, ale na úplně stejnou asi ne.
Sorra: Růst volejbalu je rozhodně exponenciální, zejména v mládežnických kategoriích, kde se objevuje obrovské množství týmů po celé zemi. Lidé rádi sledují volejbal, protože se o něm také začíná mnohem více mluvit. V univerzitní NCAA odvádějí dobrou práci v propagaci.
Basketbalista Edwards: Češi, získáte bronz! Ale vyhraje KanadaPochází ze země, kde je hokej náboženstvím, přesto dal Kanaďan Jaden Edwards přednost basketu. „Zkoušel jsem fotbal, americký fotbal i basketbal. I o hokeji jsem uvažoval, určitě by mě to bavilo,“ nepochybuje křídelník děčínských Válečníků.  Děčínský Jaden Edwards u míče před Vojtěchem Hrubanem z Nymburka. Jako šestiletý kluk rodák z Vancouveru poprvé nasál hokejové šílenství v Kanadě. Když javorové listy v roce 2010 kráčely pro triumf na domácím olympijském turnaji, v zemi se zastavil čas podobně jako v Česku při zlatém tažení národního týmu v Naganu. „Učitelé nám ve škole pouštěli zápasy přímo během vyučování, bylo to skvělé období. Dodnes si živě pamatuju finále s Amerikou, které Kanada vyhrála v prodloužení.“ I letos je Kanada na nohou, na olympijský turnaj do Milána se po 12 letech sjeli nejlepší hráči včetně hvězd NHL. A v kolébce hokeje málokdo pochybuje, že by se zase neslavilo zlato. „Kdybych si měl tipnout, tak vyhraje Kanada, stříbro získá USA a bronz Češi,“ přisuzuje Edwards medaili i výběru kouče Radima Rulíka. Naopak žádnou šanci Čechům nedává ve čtvrtečním vzájemném zápase s Kanadou, kterým oba týmy vstoupí do olympijského turnaje. „Vím, že Česko mělo spoustu skvělých hokejistů, řada z nich hrála nebo hraje v NHL, ale upřímně bych byl trochu překvapený, kdyby tenhle zápas vyhrálo,“ usměje se. Ze současného českého výběru nedokáže jmenovat ani hvězdy Pastrňáka s Nečasem, ale ikony světového hokeje Jaromír Jágr a Dominik Hašek mu v paměti utkvěly. „Jsou to dva hráči, kteří mě napadnou hned, pocházejí z Česka a měli velmi úspěšnou kariéru v NHL.“ Smeká hlavně před Jágrem, který za pár dnů oslaví 54. narozeniny a stále neukončil profesionální kariéru. „Je až neuvěřitelné slyšet o hráči, který i v takovém věku pořád hraje na vysoké úrovni. Je to důkaz jeho lásky k hokeji a obrovské oddanosti tomuto sportu. Mezi kanadskými fanoušky je vnímán jako legenda NHL.“ Záběry z Nagana, kde Češi před 28 lety v semifinále Turnaje století vyřadili Kanadu a rozplakali legendu legend Wayna Gretzkého, Edwards neviděl. „Určitě to musela být skvělá doba pro celou zemi i český hokej obecně. A jistě i díky tomu existuje rivalita Kanady s Českem, byť pro nás je jednoznačně největším rivalem Amerika, s níž jsme v minulosti sehráli spoustu velkých bitev.“  Jaden Edwards v děčínském dresu Z kanadských es Edwards obdivuje fenomenálního útočníka Connora McDavida. „Kdybych měl jmenovat jednoho hráče, byl by to určitě McDavid. Sledoval jsem část play off a finále minulé sezony NHL a vím, že jeho Edmonton byl ve hře o Stanley Cup,“ připomněl neúspěšnou cestu Olejářů za titulem, kterou zastavila Florida. Sám pochopitelně fandí vancouverským Canucks. „Jako kluk jsem je hodně sledoval a byl jsem i na jejich zápasech. Měli několik velmi dobrých týmů i sezon, ale nikdy neudělali ten poslední krok, aby vyhráli Stanley Cup,“ mrzí Edwardse. I když je jeho vyvoleným sportem basketbal, popularitě hokeje se v Kanadě rovnat nemůže. „Hokej je v Kanadě vším, je jednoznačně nejoblíbenějším sportem v zemi. A i když basket rychle dohání ztrátu a je čím dál populárnější, hokej je tu stále králem.“ |
