V úterním sprintu klasickou technikou se v pouhých jedenadvaceti letech probojoval do finále. V něm mu sice docházely síly a norský fenomén Johanes Hösflot Klaebo mu pláchl o osmnáct sekund, nechal ale za sebou dalšího Nora Erika Valnese, olympijského vítěze a trojnásobného mistra světa ve sprintu dvojic.
Tuž dojel pátý. Parádní výsledek. Na hrách ho sice ještě čekají další tři starty, ale už nyní si může říct: Domů pojedu spokojený.
Tuž po životním výsledku: Cítit se takhle silný bylo jako splněný sen |
„Finále jsem měl ráno v hlavě,“ usmál se. „Když jsem se pak v rozjížďkách cítil fakt silný a mohl jsem do toho dávat všechno, připadalo mi to jako splněný sen.“
A šéftrenér české reprezentace Vasil Husák smekl: „Jsem obrovsky pyšný. Už při trénincích bylo vidět, co může dokázat, což naplno potvrdil i v závodě.“
Tuž v kvalifikaci obsadil čtvrté místo, načež ve čtvrtfinále a v semifinále pokaždé jasně mířil za postupem.
Jiří Tuž v akci během čtvrtfinále sprintu klasicky. (10. února 2026)
Pohyboval se v popředí, počkal si na nejnáročnější kopec a v něm to rozbalil, soupeře utrhl a finiš si už jen kontroloval.
„Až mě zaskočilo, jak razantně útočil,“ uznal Husák. „Stál jsem u trati, a když jsem ve čtvrtfinále viděl, jak nastoupil, tak jsem si pořádně zavýskal. Trochu jsem tam udělal povyk...“
Lyže předčily triatlon a plavání
O tom, že Tuž před sebou může mít zářnou kariéru, se hovoří už delší dobu.
Spolu se stejně starým Matyášem Bauerem, synem trojnásobného olympijského medailisty Lukáše Bauera, patří k největším českým nadějím.
Jeho doménou jsou právě sprinty.
Ideálně pokud probíhají klasickou technikou a obsahují náročná stoupání, ve kterých může naplno ukázat svou výbušnost. Tak jako ve Val di Fiemme.
Běžec Tuž dojel ve sprintu na pátém místě. Zlato získal suverénní Klaebo |
„Tohle je jeho devíza. Když máte takto postavený kopec, je to vyloženě pro něj,“ říká šéftrenér Husák.
Ve Světovém poháru Tuž debutoval v devatenácti, minulou sezonu skončil na mistrovství světa do 23 let v nejkratší disciplíně čtvrtý a v elitním seriálu pátý ve Falunu. Právě tenhle výsledek mu dodal ještě větší motivaci.
„Ukázal mi, že jdeme správnou cestou,“ zamýšlel se mladík před sezonou. „Potvrdil jsem si, že je reálné být mezi těmi nejlepšími. I teď, když si na ten závod vzpomenu, mám husí kůži. Úžasné. Takové pocity chci zažívat častěji a právě to mě žene dál.“
Jiří Tuž (uprostřed) v akci během čtvrtfinále sprintu klasicky. (10. února 2026)
Na běžky se poprvé postavil ve čtyřech letech a v sedmi už závodil. Lásku k tomuto sportu v něm zažehl tatínek, kterého také uvádí jako svůj největší vzor.
V mládí sice zvažoval, jestli se nevrhne na dráhu plavání nebo triatlonu, nakonec se ale naplno opřel do bílé stopy.
Pochází z Jablonce, za jehož Ski klub zprvu jezdil, v roce 2021 z něj přešel do Dukly Liberec, kde se potkává s českou jedničkou Michalem Novákem. I ten má na jeho růstu podíl.
„Jiří má tu výhodu, že na něj můžu aplikovat trénink od Michala,“ povídá Husák. „Je vidět, že to funguje. Navíc když k vám přijde člověk s jeho předpoklady, je to snazší. A taky Jirka hrozně moc chce.“
Sladká tečka bude
O Tužově píli mluví i další, navíc má prý na sport správnou hlavu. Uvědomuje si, že nemůže mít všechno hned. Ví, že dostat se na vrchol zabere nějaký čas. Obzvlášť v prostředí, kterému dominují severské státy.
„Přechod do elitní kategorie je těžký pro všechny a bylo důležité se z toho nepodělat,“ ohlížel se. „Myslím si, že až na pár výjimek není reálné, aby někdo přišel z juniorů do dospělých a hned byl mezi nejlepšími. Je důležité vytrvat a pokračovat v tom, čemu věřím.“
Ani před touto sezonou nezměnil nic zásadního a spíš jen ladil detaily.
„Zařadili jsme víc tréninků ve vysoké intenzitě a také heat training (trénink v horku), což mohlo mé výkonnosti pomoct. Cítím, že jsem letos schopný pracovat ve velmi vysoké intenzitě po delší dobu než dřív,“ chválil si.
Což se ukazuje. Jak v těžkém kopci trhal soupeře? Vážně něco.
Odměnou mu ve Val di Fiemme bylo skandování jeho jména mnoha fanoušky i českým realizačním týmem.
„Trochu jsem měl strach, že tam švihne nějakou medaili, v rámci oslav přijdu o servis a ráno nikdo nedorazí mazat lyže,“ rozesmál se šéftrenér Husák.
Jeho svěřenec se ale až tolik neodváže, hry přece jen teprve začaly.
„Oslavíme to s mírou, abych byl připravený. Nejvíc se těším asi na nějakou sladkou tečku od našeho kuchaře. Je jedno, co udělá, ale určitě mi to bude chutnat,“ zazubil se Tuž.
A jistě si zaslouží dvojitou porci.
