Právě obránce extraligového Liberce zažil asi nejhorší sekvenci v hokejové kariéře. Nejprve zkraje prodloužení tři na tři vyplaval zcela sám před gólmanem Binningtonem.
„Viděl jsem místo mezi nohama, chtěl jsem vystřelit mezi betony,“ popisoval.
Jenže nedal, Kanaďané hned přešli do protiútoku a on jako poslední marně chytal našlápnutého Marnera, který projel mezi kompletní trojicí Čechů a z bekhendu zavěsil.
Mitch Marner rozhodl skvostným sólem utkání proti Česku.
„Možná jsem tam měl ještě naznačit střelu, víc potáhnout do strany. Bohužel... Nezbývá, než jim pogratulovat. Teď je to zklamání, ale za takovou prohru se nemusíme stydět,“ věděl Šimek, který se jako jeden z mála rozhodně nemusí hanbit za výkony v průběhu celé velkolepé akce.
Podobně tak Nečas, jenž Šimkovi nahrával. A sám uháněl do úniku v závěru 59. minuty. Tísněný únavou i obráncem Toewsem, mimochodem spoluhráčem z Colorada, zkusil zakončit. Puk mu ale sjel.
Načež se marně ohlížel po rozhodčích.
Česko - Kanada 3:4P. Krutý konec na olympiádě, hokejisté sahali po senzaci |
„Nevím, co k tomu říct, nedal jsem a bude mi to ležet v hlavě ještě dlouho,“ začal zprvu. Při dotazu na možný přestupek dodával: „Trochu jsem tam cítil hokejku, ale nevím. Nevím, co tady pan švédský rozhodčí dělá. Takže tak.“
Na mysli měl sudího Mikaela Holma, který pískal i střet obou týmů v základní skupině.
„Je to trošku v emocích, ale určitě byl rozdíl mezi ním a rozhodčím z NHL. Už jsme ho měli několikrát a nechápu, co tu dělá,“ opakoval.
Rulík se zlobí na rozhodčí: Bojí se Kanady! Nebylo to fér. Měli strach, že dáme gól |
Nebyl zdaleka jediný, kdo si stěžoval, pochybnosti nad výkonem sudích vyjádřil i David Pastrňák, obecně za působení na turnaji je sepsul kouč Radim Rulík.
Zrovna ve středečním zápase se ale dopustili hrubé chyby i na druhé straně, když uznali český gól na 3:2 navzdory dlouhé hře v šesti.
Velké selhání rozhodčích. Palátův gól neměl platit, Češi hráli i slavili v šesti |
Šimek se naopak k mužům v pruhovaném nevyjadřoval. Vstřebával jiné okamžiky.
„Vedli jsme, jedna teč a šli jsme do prodloužení,“ hloubal nad vyrovnávací trefou Nicka Suzukiho. „Tři a půl minuty od postupu.“
Se skleslým výrazem ale hlavně chválil, znovu ocenil Rulíkův proslov ze zápasu s Dánskem, který podle něj hodně pomohl a vštípil Čechům, že musí začít hrát jako tým.
Radim Šimek mohl v prodloužení rozhodnout, pak byl na druhé straně u gólu Kanaďanů.
„I energie tam od začátku byla. Ukázali jsme, že nejsou nepřemožitelní, a myslím, že s námi měli hodně velké starosti. Hráli jsme jim i docela do těla, vyřadili jim Crosbyho. Wilson se snažil provokovat, ale my se nenechali. Je to na ně recept, hrát pospolu. Byl to asi náš nejlepší zápas na turnaji.“
Nečas jen navazoval: „Pokud jsme chtěli medaili, museli jsme takový tým porazit. Viděli jste sami, že měli více ze hry, to je jasné. Ale my hráli tak, jak jsme měli. Na protiútoky, kterých jsme si vytvořili dost. Bylo vidět, že jsme hráli pro to, co máme na hrudi, srdíčkem. Pak je to úplně jiný, každý blokuje střely, dozadu jdeme na 110 procent. Věděli jsme, že šance přijdou, a tak to přesně bylo. Dosty (brankář Dostál) chytal výborně, snad jediná chyba byla, že nám dali góla v přesilovce.“
Krutá porážka, Češi nestačili ve čtvrtfinále na Kanadu.
Češi se však s Milánem rozloučili tak, že všem ukázali. Přesvědčili, že když opravdu plní, co mají, mohou porazit každého. Jak také sami říkali.
Teď to senzačně naznačovali i proti možná nejsilnějšímu hokejovému týmu v olympijské historii. A nechybělo moc, aby úchvatný zápis dotáhli.
„Jen pár minut,“ zalitoval Nečas. „Už jsme tušili, že je to blízko. Bohužel.“
